{"id":329161,"date":"2012-05-01T00:00:00","date_gmt":"2012-04-30T22:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/ludmila-vankova-stredovek-je-desivy-ale-srozumitelny\/"},"modified":"2012-05-01T00:00:00","modified_gmt":"2012-04-30T22:00:00","slug":"ludmila-vankova-stredovek-je-desivy-ale-srozumitelny","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/ludmila-vankova-stredovek-je-desivy-ale-srozumitelny\/","title":{"rendered":"Ludmila Va\u0148kov\u00e1: St\u0159edov\u011bk je d\u011bsiv\u00fd, ale srozumiteln\u00fd"},"content":{"rendered":"
\"\"<\/div>\n
Ludmila Va\u0148ková<\/strong>, spisovatelka, divadelní kriti\u010dka, here\u010dka, re\u017eisérka, p\u0159ekladatelka, redaktorka a z nutnosti i kvalifikovaná \u017eelezni\u010dá\u0159ka, autorka 34 román\u016f, jako první vydala v roce 1962 v Dilii rozmno\u017eenou divadelní hru, veršovanou pohádku Princezna a šašek. Její \u010dtená\u0159i a p\u0159íznivci ji znají p\u0159edevším jako autorku historických ság z nejslavn\u011bjšího období \u010deského království za vlády P\u0159emyslovc\u016f a Lucemburk\u016f. Vedle toho napsala n\u011bkolik román\u016f science fiction, v nich\u017e se historie a budoucnost prostupují nad filozofickými otázkami smyslu existence \u010dlov\u011bka na naší planet\u011b.
<\/span><\/div>\n

Ludmila Va\u0148ková<\/strong> je velká vyprav\u011b\u010dka a pat\u0159í k nejoblíben\u011bjším \u010deským spisovatelkám. V roce 2009 získala Mimo\u0159ádné ocen\u011bní za dlouholetý p\u0159ínos kni\u017enímu trhu, které jí bylo ud\u011bleno p\u0159i p\u0159edávání cen \u010ceský bestseller. Koncem dubna letošního roku se \u010dtená\u0159\u016fm dostane do ruky román Dome\u010dek na Vesuvu. Autorku k jeho napsaní inspirovaly vlastní zkušenosti z \u017eelezni\u010dní stanice Karlštejn, kam odešla po propušt\u011bní z nakladatelství Albatros v roce 1972. Román byl p\u0159ijat ke kni\u017enímu vydání v roce 1990 St\u0159edo\u010deským knihkupectvím a nakladatelstvím pod titulem Modrá, to je dálkou, po korekturách t\u011bsn\u011b p\u0159ed vytišt\u011bním bylo nakladatelství str\u017eeno do bankrotu zkrachovanou knihkupeckou sítí a kniha nevyšla. Poprvé ji vydalo a\u017e v roce 1996 jako Dome\u010dek na Vesuvu nakladatelství Šulc – Švarc a letos p\u0159ipravilo druhé vydání k 85. narozeninám autorky. Dome\u010dek na Vesuvu je román o lásce, do které se v man\u017eelství p\u0159imíchají nelaskavé lidské vlastnosti a partnerské sou\u017eití se posouvá do nebezpe\u010dné zóny „\u017eivota na sopce“. Ale je to také román o nad\u011bji, rozhodnout sv\u016fj \u017eivot jinak. A hlavn\u011b o odpov\u011bdnosti nejen za sebe, ale i za \u017eivoty jiných. Sopka doutná i pod dome\u010dkem na kolejích v podob\u011b stálé hrozby \u017eelezni\u010dních katastrof…<\/span><\/p>\n

V letech 1973 – 1977 jste pracovala jako výhybká\u0159ka v \u017eelezni\u010dní stanici Karlštejn, kam jste nastoupila poté, co jste byla — jako tehdy mnozí jiní — z politických d\u016fvod\u016f nucena opustit práci v reklam\u011b nakladatelství. Pro\u010d jste si vybrala práv\u011b nádra\u017eí?<\/span><\/strong><\/em>
Pot\u0159ebovala jsem najít místo v oboru, kde — jak se tenkrát \u0159íkalo — nejsou lidi, a proto p\u0159ijímají ka\u017edého bez otázek, anebo odpov\u011bdí nedbají. Bydlím u trati Praha–Plze\u0148 a moje známá na našem nádra\u017eí poslala do sousedních stanic dotaz, kde pot\u0159ebují pracovníky. P\u0159ihlásil se Karlštejn, tak jsem tam nastoupila od 1. ledna 1973.<\/span><\/p>\n

S jakými lidmi jste se na dráze setkala a jak náro\u010dné pro vás bylo zm\u011bnit pracovní prost\u0159edí?<\/span><\/strong><\/em>
Po prost\u0159edí neustálých obav o existenci to bylo velmi osv\u011b\u017eující i díky lidem, které jsem tam potkala. Jiný sv\u011bt s jinými starostmi, které jsou pouze lidské a nemají nic spole\u010dného s politickou situací. Nebýt toho, \u017ee mi p\u0159i povinné zdravotní prohlídce po dvou letech nam\u011b\u0159ili nadbyte\u010dný po\u010det dioptrií, co\u017e mi vyneslo p\u0159e\u0159azení od výhybek do nádra\u017ení pokladny, nejspíš bych tam z\u016fstala a\u017e do d\u016fchodu. S láskou na ten \u010das vzpomínám.<\/span><\/p>\n

Rozhodla jste se za\u010dít psát knihy a\u017e po odchodu k dráze a jak dlouho vám trvalo, ne\u017e jste se stala profesionální spisovatelkou?<\/span><\/strong><\/em>
Psát jsem za\u010dala o n\u011bco d\u0159ív. Nastupovala jsem k dráze u\u017e s dohodou s nakladatelstvím Mladá fronta, \u017ee pro n\u011b napíšu sci-fi p\u0159íb\u011bh, který ale v listopadu 1977 vyšel jako druhý. P\u0159edb\u011bhl ho Král \u017eelezný, král zlatý, který v tém\u017ee roce vyšel v b\u0159eznu a napsán byl a\u017e jako t\u0159etí. P\u0159edb\u011bhl o mnoho let i \u010cernou ságu, kterou jsem napsala hned po Mostech p\u0159es propast \u010dasu.<\/span><\/p>\n

Jste autorkou n\u011bkolika desítek román\u016f. Který z nich máte nejrad\u011bji a který byl pro vás pracovn\u011b nejnáro\u010dn\u011bjší?<\/span><\/strong><\/em>
Zabrat dají všechny, sbírání takové spousty materiálu je náro\u010dné. A kterou knihu mám nejrad\u011bji? To je v\u017edycky ta, kterou práv\u011b píšu. Ale kdy\u017e po letech mám p\u0159íle\u017eitost je \u010díst znovu, na p\u0159ední p\u0159í\u010dky se všechny zase vracejí.<\/span><\/p>\n

Jak dlouho se p\u0159ipravujete k napsání historického románu a jak dlouho ho píšete?<\/span><\/strong><\/em>
Nikdy jsem to nepo\u010dítala, ale dá se to odhadnout srovnáním po\u010dtu knih a po\u010dtu let, kdy vycházely. Zhruba to je 1 kniha = 1 rok práce —p\u016fl sbírání materiálu, p\u016fl vlastní psaní.<\/span><\/p>\n

Které postavy ze svých román\u016f máte nejrad\u011bji, které mají Vaše nejv\u011btší osobní sympatie?<\/span><\/strong><\/em>
Nemám takovou postavu. Dá se odpov\u011bd\u011bt stejn\u011b jako na otázku o oblíbeném románu. Sna\u017eím se psát také o \u017eenách, co\u017e není snadné. Málokdy je o nich v d\u011bjinách zmínka. Zdá se, jako by d\u011bjiny lidstva byly d\u011bjinami mu\u017e\u016f, a podle toho taky vypadají. Slavné je hlavn\u011b být silný a um\u011bt zabíjet. A jak postupujeme dále do minulosti, o nikom jiném to vlastn\u011b u\u017e není.<\/span><\/p>\n

\u0158íká se, \u017ee kdo zná historii, porozumí dnešku — co soudíte o naší sou\u010dasnosti? Jsou lidé jiní, ne\u017e byli v minulosti?<\/span><\/strong><\/em>
V poslední dob\u011b to platí ur\u010dit\u011b. Lidstvo s nástupem mo\u017eno \u0159íct elektroniky, kdy se objevy m\u011bní a st\u0159ídají se závratnou rychlostí, prod\u011blává jakousi kvalitativní prom\u011bnu. \u017divot se musel p\u0159izp\u016fsobit p\u0159ekotným zm\u011bnám a dnešní mladí jsou skute\u010dn\u011b jiní, ne\u017e jsme byli my a všechny p\u0159edchozí generace. City a tu\u017eby \u010dlov\u011bka jsou po celou dobu jeho existence stále stejné, ale n\u011bjak u\u017e na n\u011b p\u0159estává být \u010das. Mladí jsou zalezlí u po\u010díta\u010dových her s nosem zabo\u0159eným do obrazovek a p\u0159íle\u017eitostí k osobnímu styku s ostatními je stále mí\u0148. A kdy\u017e, tak jenom jako sou\u010dást nemyslícího davu p\u0159i n\u011bjaké šílené party v ulicích. Na stadionu. Kdekoli. Individualita se vytrácí. Nevím, jaké morální hodnoty uznává dnešní mladý \u010dlov\u011bk, ale ráda bych v\u011b\u0159ila, \u017ee n\u011bjaké snad vnímá. Po celý \u017eivot i v dobách zlých (t\u011bch bylo po\u017eehnan\u011b) jsem byla optimistka, dalo by se \u0159íct, \u017ee „skalní“. Ale dobré doby se nám jaksi vyhýbají a nejsem si jistá, \u017ee jsem taková z\u016fstala.<\/span><\/p>\n

Nem\u011bla byste p\u0159esto n\u011bjakou radu, jak si v dnešní dob\u011b zachovat optimistickou mysl?<\/span><\/strong><\/em>
Nem\u016f\u017eu dávat rady o dob\u011b, které nerozumím. Našt\u011bstí se pohybuju v\u011btšinou ve st\u0159edov\u011bku. Je d\u011bsivý, ale srozumitelný. Poradit lidem, aby nezabíjeli a nevedli války, aby silní neutiskovali ty slabší beze všech zábran, to asi nejde, jako to nešlo nikdy v minulosti a bohu\u017eel asi nikdy nep\u016fjde.<\/span><\/p>\n

V mládí jste prý hodn\u011b hrála divadlo s ochotníky?<\/span><\/strong><\/em>
Ano, moje úto\u010dišt\u011b p\u0159i nemo\u017enosti jiného uplatn\u011bní bylo práv\u011b divadlo, hrála jsem ho od svých 18 celých 40 let. Dnes oce\u0148uji, \u017ee to byla výborná škola k studiu lidských charakter\u016f. Sehrála jsem na stovku krásných velkých dramatických postav, které mi vnit\u0159n\u011b p\u0159inesly mnohem víc ne\u017e ocen\u011bní divák\u016f. I toho potlesku si vá\u017eím. V posledních letech jsem u\u017e zvolna m\u011bnila jevišt\u011b za pero (psací stroj \u010di nejnov\u011bji PC).<\/span><\/p>\n

Máte velkou vitalitu, kdy\u017e jste \u010dasto cestovala do nejvzdálen\u011bjších zemí a také jste podnikla cestu kolem sv\u011bta.<\/span>
Bylo to v roce 1994, trasa Praha–New York–Chicago–San Francisco–Havaj–Nový Zéland–Austrálie–Bali-Singapur–Praha. Pohybovaly jsme se (byly jsme dv\u011b hol\u010diny p\u0159es p\u011btašedesát) opa\u010dným sm\u011brem, ne\u017e je v cestovních kancelá\u0159ích obvyklé, stále k západu a jeden nocleh jsme tak ušet\u0159ily. Cesta trvala p\u0159es dva m\u011bsíce. Nejdéle jsme pobyly v Austrálii, 17 dní, ale i tak to bylo málo. Nestihly jsme západní \u010dást a vyhnuly jsme se i Sydney. Velká m\u011bsta, pokud nejsou historicky n\u011b\u010dím zvláštní, se všechna podobají a zaberou p\u0159íliš \u010dasu, tak jsme se soust\u0159edily na p\u0159írodu po n\u011bkolikadenním pobytu v Melbourne. Taxiká\u0159, který nás vezl z letišt\u011b, si ješt\u011b po t\u011bch letech vzpomn\u011bl na Zátopka, sotva se dov\u011bd\u011bl, odkud jsme. Jezdily jsme vlevo autobusem i pronajatým vozem, navštívily vnitrozemský vodopád i ostr\u016fvek na korálovém útesu (to samoz\u0159ejm\u011b lodí), ale obrovský a\u017e zdrcující zá\u017eitek byla návšt\u011bva Severního teritoria se známými rudými skalami. S oblibou \u0159íkávám, \u017ee kdo je nevid\u011bl na vlastní o\u010di, nebyl v Austrálii, i kdyby tam strávil celý \u017eivot od narození.<\/span><\/p>\n

Co ve sv\u011bt\u011b stojí za vid\u011bní?<\/span><\/em><\/strong>
To u\u017e jsem nazna\u010dila. Austrálie vede, ale samoz\u0159ejm\u011b je toho mnohem víc. Vlastn\u011b všechno, a\u0165 u\u017e jde o lidi, o jejich výtvory \u010di zázraky p\u0159írody. Údolí Berounky má sv\u016fj p\u016fvab i vedle Grand Canyonu a Himálaje. Mo\u017ená práv\u011b to poznání je to nejcenn\u011bjší, co si v t\u011bch dálkách uv\u011bdomujeme.<\/span><\/p>\n

Prozradíte nám, jaké máte další plány, a\u0165 u\u017e se týkají psaní nebo cestování?<\/span><\/strong><\/em>
S cestováním jsem skon\u010dila. I kdyby mi nebylo t\u011bch 85, všude se p\u0159íliš rozmáhá organizovaný cestovní ruch. Pamatuju \u010das, kdy šikmá v\u011b\u017e v Pise byla p\u0159ístupná z krásné otev\u0159ené louky. O n\u011bco starší generace ješt\u011b vypráví, jak v \u0158ím\u011b byl volný p\u0159ístup na Forum Romanum. A tak dále, netýká se to jen Itálie. V \u0158ecku jsme objevily spoustu zastr\u010dených nádherných památek, ale najít je není jednoduché. Stejn\u011b tak v Mexiku, díky známosti s tamním obyvatelem jsme navštívily nedaleko Mexico City p\u0159ekrásnou pyramidu, která se vyrovná slavné Chichén Itzá, kde v celém objektu bylo jen n\u011bkolik málo lidí na rozdíl od dav\u016f, které si v zavedených památkách, kam mí\u0159í cestovní kancelá\u0159e, šlapou po hlavách. Te\u010f jsem se do\u010detla, \u017ee krásné Xochicalco po zásluze u\u017e proniklo mezi ty nejznám\u011bjší. Ale tak krásn\u011b jako tehdy v osam\u011bní tam u\u017e nebude.Pokud jde o psaní, plány rad\u011bji neprozradím, proto\u017ee vzhledem k mému v\u011bku u\u017e je skoro drzost je mít. \u0158eknu jen to, \u017ee práv\u011b pracuji na propojení \u0159ady \u010deských král\u016f z domácího rodu (po\u010dítám k nim i Lucemburky) osobou „zapomenutého krále“ Václava Prvního, syna P\u0159emysla Prvního a otce P\u0159emysla Druhého. Poda\u0159í-li se mi to, bude tok královských d\u011bjin v mých románech propojen v souvislou \u0159adu od dvanáctého století a\u017e k úsvitu husitství. Ale první \u010deský král byl B\u0159etislav\u016fv syn Vratislav, narozený sto t\u0159icet let p\u0159ed prvním P\u0159emyslem a korunovaný 1085. Hádanka zní: Dojde i na n\u011bho?<\/span><\/p>\n

D\u011bkujeme za rozhovor.<\/span>
Také já d\u011bkuju za otázky. Svých \u010dtená\u0159\u016f si vá\u017eím a všechna „blízká setkání“ s nimi jsou u\u017eite\u010dná, nebo\u0165 jsou to lidé inteligentní. Jiní by m\u011b ne\u010detli.<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ludmila Va\u0148kov\u00e1, spisovatelka, divadeln\u00ed kriti\u010dka, here\u010dka, re\u017eis\u00e9rka, p\u0159ekladatelka, redaktorka a z nutnosti i kvalifikovan\u00e1 \u017eelezni\u010d\u00e1\u0159ka, autorka 34 rom\u00e1n\u016f, jako prvn\u00ed vydala v roce 1962 v Dilii rozmno\u017eenou divadeln\u00ed hru, ver\u0161ovanou poh\u00e1dku Princezna a \u0161a\u0161ek.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":329162,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[8],"tags":[21848],"class_list":["post-329161","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-rozhovor","tag-revue"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329161","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=329161"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329161\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/329162"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=329161"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=329161"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=329161"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}