{"id":329155,"date":"2014-02-28T00:00:00","date_gmt":"2014-02-27T23:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/miloslav-stingl-indiani-na-valecne-stezce\/"},"modified":"2014-02-28T00:00:00","modified_gmt":"2014-02-27T23:00:00","slug":"miloslav-stingl-indiani-na-valecne-stezce","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/recenze\/miloslav-stingl-indiani-na-valecne-stezce\/","title":{"rendered":"Miloslav Stingl: Indi\u00e1ni na v\u00e1le\u010dn\u00e9 stezce"},"content":{"rendered":"
\"\"<\/a>Jaký je nejznám\u011bjší a nejodvá\u017en\u011bjší apa\u010dský ná\u010delník Divokého západu? Všechny nejspíše napadl Vinnetou, ale ten nebyl skute\u010dný. Stvo\u0159il ho Karel May<\/strong>. Existoval ovšem jeden skute\u010dný ná\u010delník Apa\u010d\u016f, který se zapsal do historie a stal se p\u0159edobrazem pro legendárního Vinnetoua<\/strong>. To jméno, jen\u017e zaznívalo v prériích, je Geronimo, nejodvá\u017en\u011bjší a nejvytrvalejší bojovník tohoto kmene.<\/span><\/div>\n

Kdy\u017e se \u0159ekne Divoký západ<\/strong>, všechny napadnou kovbojové, indiáni a lehké \u017eenštiny v salónech. Ale kde hledat pravdu? Opravdu byli indiáni ti zlot\u0159ilí zlosynové, kte\u0159í p\u0159epadávali dostavníky a skalpovali lidi na potkání? A pistolníci byli hrdinové, co s nimi bojovali?<\/span><\/p>\n

Znáte ten vtip, jak do boje vyjede padesát indián\u016f, vojáci (\u010di jiné ostrost\u0159elci) jich post\u0159ílí šedesát a stejn\u011b jich na obzoru zbyde ješt\u011b sedmdesát? Jo, p\u0159esn\u011b takhle to funguje v „Mayovkách“, ale jak to bylo ve skute\u010dnosti? Pro\u010d se udatní indiánští vále\u010dníci museli vydávat na vále\u010dné stezky?<\/span><\/p>\n

Abychom vše lépe pochopili, tak se musíme podívat dál do historie, a\u017e do doby „objevení Ameriky“ roku 1492. Špan\u011blé dobývali p\u0159evá\u017en\u011b St\u0159ední a Ji\u017ení Ameriku, ale Angli\u010dané se za\u010dali pokoušet kolonizovat Severní Ameriku a\u017e kolem roku 1600.
<\/span>
B\u011bhem po\u010dátk\u016f se kapitán John Smith usadil a vytvo\u0159il Jamestown. On sám se cht\u011bl \u0159ídit p\u0159íkazem krále Jakuba I.: „B\u011bloši mají indiány posílat do škol, vzd\u011blávat v k\u0159es\u0165anském nábo\u017eenství…“, ale ostatní se rad\u011bji nechávali indiány obsluhovat. A z této doby také pochází i láska mezi Smithem a krásnou indiánskou princeznou Pocahontas, jen\u017e však nevydr\u017eela a ona si pak vzala za man\u017eela Johna Rolfa, dokonce se nechala pok\u0159tít na lady Rebeku. Po jejich smrti se rozho\u0159el první velký boj mezi indiány kmene Pamunkey\u016f, jen\u017e u\u017e necht\u011bli slou\u017eit osadník\u016fm, psal se rok 1622…
<\/span>
Britové okolí Virginie, Massachusetts a Connecticutu nazvali „Novou Anglií“ a britská kolonizace byla v plném proudu. Je pochopitelné, \u017ee to se nelíbilo indiánským kmen\u016fm, nap\u0159. Peguat\u016fm, kte\u0159í osadníky opakovan\u011b napadali v touze zabránit cizinecké expanzi. Ale našli se i tací, t\u0159eba kmen Mohykán\u016f, kte\u0159í v tom nevid\u011bli nic špatného.<\/span><\/p>\n

A mohla bych pokra\u010dovat dál a dál, bledých tvá\u0159í v Severní Americe p\u0159ibývalo, proto\u017ee ke kolonizaci se p\u0159idali i Francouzi a Špan\u011blé, a v\u011btšin\u011b rudých tvá\u0159í se to nelíbilo, proto\u017ee byli vytla\u010dováni z jejich území. Byla období boj\u016f i míru, ale ob\u011b skupiny se \u010dasem mezi sebou nau\u010dili obchodovat, nap\u0159íklad prodej ko\u017eešin byl tak rozší\u0159en, \u017ee v letech 1739-1759 prošlo Charlestone na milion dv\u011b st\u011b padesát tisíc ko\u017eešin.<\/span>
Po té vznikla Unie, tak indiáni u\u017e prohráli, p\u0159esto se nevzdávali… Bledé tvá\u0159e je utla\u010dovali stále více a hlavn\u011b proti rudoko\u017ec\u016fm m\u011bli t\u0159i velké „zbran\u011b“ – alkohol, \u017eeleznice a bizoni. Ohnivá voda se stávala \u010dastým platidlem b\u011bloch\u016fm, kte\u0159í whisky vym\u011b\u0148ovali za ko\u017eešiny a indiáni na ní byli \u010dím dál více závislí. A pak b\u011bloši pospojovali celou zemi \u017eeleznicí a za\u010dali systematicky vyhlazovat bizony, kte\u0159í byli hlavním zdrojem potravy a ko\u017eešin pro indiány.
<\/span>
Indiánské rezervace jsou vlastní kapitolou, dokud byly pova\u017eovány za nový domov, tak byly vybírány dle pot\u0159eb indián\u016f a \u017eilo se jim tam pom\u011brn\u011b dob\u0159e. Pak se však politika zvrhla a indiáni byli posíváni do \u017ehavé polopoušt\u011b v oblasti San Carlos, kde umírali hlady a \u017eízní. A tehdy se proti bezpráví postavili Apa\u010dové a zapo\u010dala další válka…
<\/span>
Nelidský zákon z roku 1837 nabízí za ka\u017edý apa\u010dský skalp sto dolar\u016f, za \u017eenský polovinu a za d\u011btský \u010dtvrtinu.
<\/span>
Velký apa\u010dský ná\u010delník Geronimo (apa\u010dsky Goyathlay) se stal známý jako „nejhorší, nejstrašn\u011bjší indián, který \u017eil“ a opravdu se nezastavil p\u0159ed ni\u010dím, jen aby pobil co nejvíce b\u011bloch\u016f. Za jeho b\u011bsn\u011bních je ovšem d\u016fle\u017eité hledat p\u0159í\u010dinu, a tou byla jeho láska Alopé, kterou zavra\u017edil generál Carrasco i s ostatními \u017eenami a d\u011btmi z tábora. Geronimo prý p\u0159ísahal, \u017ee jí do smrti bude mstít. A p\u0159es t\u0159icet let se mu to da\u0159ilo, ne\u017e byl uv\u011bzn\u011bn a ve v\u011bzení pak zem\u0159el ve v\u011bku jedena devadesáti let, ani\u017e by znovu spat\u0159il své hory. Ale jeho jméno a touha po svobod\u011b p\u0159etrvala dál.<\/span><\/p>\n

Boje mezi bledými a rudými tvá\u0159emi neuhasly nikdy, i dnes \u017eijí indiáni<\/strong> tou\u017eící po svobod\u011b a obnovení tradic, ale ti u\u017e s legendárními bojovníky mají jen pramálo spole\u010dného. Ti, zahynuli v bitvách, ale jejich v\u011bhlasy a jména p\u0159etrvávají do dnes. Jako nap\u0159íklad Pantika Sjednotitele, \u010cerný sokol, Divoká ko\u010dka, Asi Yahola, Rudý oblak, Sedící býk, Mangas Coloradas, Victorio…<\/span><\/p>\n

Kniha Indiáni na vále\u010dné stezce<\/a><\/strong> je plná fakt\u016f z historie „indiánské“ Ameriky, co\u017e by se mohlo zdát jako nudné \u010dtení ur\u010dené pouze historik\u016fm \u010di nadšenc\u016fm tohoto témata. Jen\u017ee to je omyl! Kniha doká\u017ee p\u0159ekvapit \u010dtivým vypráv\u011bním mnoha událostí i indiánských hrdin\u016f, které jako by p\u0159ed vámi o\u017eívali.<\/span>
I já jsem znala pouze Vinnetoua, ale po do\u010dtení jsem o mnoho chyt\u0159ejší a hlavn\u011b m\u011b to bavilo. Strohá historická fakta jsou zaobalena do zajímavých p\u0159íb\u011bh\u016f a vypráv\u011bní, za co\u017e autorovi pat\u0159í velké díky, proto\u017ee zpracovat rozsáhlé téma i pro laickou ve\u0159ejnost, která by se ráda p\u0159iu\u010dila.<\/span>
Indiáni na vále\u010dné stezce jsou velice zajímavá kniha, která je dopln\u011bna o dobové kresby, rytiny i fotografie. Máme také mo\u017enost nahlédnout i do oby\u010dejného \u017eivota r\u016fzných kmen\u016f a autor vše doplnil o p\u0159ehled kmen\u016f a jednotlivých boj\u016f a válek. Vše p\u016fsobí atraktivn\u011b, a proto v\u011b\u0159ím, \u017ee zaujme i takové \u010dtená\u0159e, kte\u0159í se historií obvykle nezabývají a p\u0159i hodinách d\u011bjepisu obvykle usínali.<\/span><\/p>\n

Vy\u010derpávající po\u010dtení, na které se musíte soust\u0159edit a vnímat historii. Dokonalý zá\u017eitek, který stojí za to.
<\/span>
Hodnocení: 100 %<\/span><\/strong><\/span>
Autor: Zde\u0148ka<\/span>
Zdroj: literarnikoutek.blogspot.cz<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jak\u00fd je nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed a nejodv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed apa\u010dsk\u00fd n\u00e1\u010deln\u00edk Divok\u00e9ho z\u00e1padu? V\u0161echny nejsp\u00ed\u0161e napadl Vinnetou, ale ten nebyl skute\u010dn\u00fd. Stvo\u0159il ho Karel May. Existoval ov\u0161em jeden skute\u010dn\u00fd n\u00e1\u010deln\u00edk Apa\u010d\u016f, kter\u00fd se zapsal do historie a stal se p\u0159edobrazem pro legend\u00e1rn\u00edho Vinnetoua.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":329156,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[7],"tags":[21848],"class_list":["post-329155","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-recenze","tag-revue"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329155","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=329155"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329155\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/329156"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=329155"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=329155"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=329155"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}