{"id":329079,"date":"2015-03-04T00:00:00","date_gmt":"2015-03-03T23:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/s-vaclavem-belohradskym-nejen-o-knihach\/"},"modified":"2015-03-04T00:00:00","modified_gmt":"2015-03-03T23:00:00","slug":"s-vaclavem-belohradskym-nejen-o-knihach","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/s-vaclavem-belohradskym-nejen-o-knihach\/","title":{"rendered":"S V\u00e1clavem B\u011blohradsk\u00fdm nejen o knih\u00e1ch"},"content":{"rendered":"<div><img fetchpriority=\"high\" decoding=\"async\" style=\"float: left;\" src=\"\/Content\/Images\/uploaded\/vaclav belohtradsky.jpg\" alt=\"\" width=\"292\" height=\"255\" title=\"\"><\/div>\n<div style=\"text-align: left;\"><span style=\"font-size: 12pt;\">P\u0159&iacute;&scaron;t&iacute; &uacute;ter&yacute; (10. b\u0159ezna) budete m&iacute;t mo\u017enost se v Dom\u011b knihy KNIHCENTRUM setkat s filozofem a sociologem Prof. PhD. <strong>V&aacute;clavem B\u011blohradsk&yacute;m<\/strong>. V kv\u011btnu 2014 vy&scaron;lo t\u0159et&iacute; vyd&aacute;n&iacute; knihy esej\u016f <span style=\"color: #003d7c;\"><strong><a href=\"\/Kniha\/spolecnost-nevolnosti-2\"><span style=\"color: #003d7c;\">Spole\u010dnost nevolnosti<\/span><\/a><\/strong><\/span>&nbsp;s novou autorovou p\u0159edmluvou.<\/span><\/div>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\">Nejen o jeho knih&aacute;ch jsme si s <strong>V&aacute;clavem B\u011blohradsk&yacute;m<\/strong> pov&iacute;dali v n&aacute;sleduj&iacute;c&iacute;m rozhovoru.<\/span><\/p>\n<p><em><span style=\"font-size: 12pt;\"><strong>V ostravsk&eacute;m Knihcentru p\u0159edstav&iacute;te knihu Mezi sv\u011bty a mezisv\u011bty a t\u0159et&iacute; vyd&aacute;n&iacute; knihy Spole\u010dnost nevolnosti, ob\u011b vy&scaron;ly v n\u011bkolika vyd&aacute;n&iacute;ch. V \u010dem jsou pro v&aacute;s d\u016fle\u017eit&eacute;?<\/strong> <\/span><\/em><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Kniha <span style=\"color: #003d7c;\"><strong>Mezi sv\u011bty a mezisv\u011bty<\/strong><\/span> vy&scaron;la v roce 1997, p\u0159idal jsem do n&iacute; rozhovory z let 1998-2013 a vznikla kniha, kterou pova\u017euji za velmi d\u016fle\u017eitou v m&eacute; intelektu&aacute;ln&iacute; biografii, vydal ji Zdenko Pavelka v Novela bohemika v roce 2013. Filosofick&yacute; rozhovor jako sv&eacute;bytn&yacute; \u017e&aacute;nr jsme p\u011bstovali s Karlem Hv&iacute;\u017e\u010falou od za\u010d&aacute;tku osmdes&aacute;t&yacute;ch let v exilu. Mysl&iacute;m, \u017ee v internetov&eacute; &eacute;\u0159e komunika\u010dn&iacute; hojnosti je rozhovor, kter&yacute; hled&aacute; zp\u016fsob jak shrnout v metafo\u0159e nebo p\u0159&iacute;b\u011bhu slo\u017eit&eacute; ideje, \u017e&aacute;nrem kl&iacute;\u010dov&yacute;m.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\">Kniha <span style=\"color: #003d7c;\"><strong><a href=\"\/Kniha\/spolecnost-nevolnosti-2\"><span style=\"color: #003d7c;\">Spole\u010dnost nevolnosti<\/span><\/a><\/strong><\/span>&nbsp;v t\u0159et&iacute;m vyd&aacute;n&iacute; je kone\u010dn\u011b dopracovan&aacute; do podoby, s n&iacute;\u017e jsem spokojen. V oprav&aacute;ch v textu jsou zak&oacute;dov&aacute;ny reakce \u010dten&aacute;\u0159\u016f, opravoval jsem odstavce a v\u011bty podle toho, jak jim porozum\u011bli a napsali mi o tom. M&aacute;m r&aacute;d p\u0159&iacute;stup k text\u016fm Umberta Eca, podle kter&eacute;ho je v ka\u017ed&eacute;m textu zak&oacute;dov&aacute;n modelov&yacute; \u010dten&aacute;\u0159, kter&eacute;ho &bdquo;m&aacute; autor na mysli&ldquo;, kdy\u017e p&iacute;&scaron;e. N\u011bkdy, pravda, texty sv&eacute; modelov&eacute; \u010dten&aacute;\u0159e nenajdou a ztrat&iacute; se ve sb\u011brn&aacute;ch star&eacute;ho pap&iacute;ru. Modelov&yacute; autor je p\u0159edstava, kterou si modelov&yacute; \u010dten&aacute;\u0159 zkonstruuje, aby textu rozum\u011bl jako d&iacute;lu, kter&eacute; je reakc&iacute; n\u011bjak&eacute;ho \u010dlov\u011bka na n\u011bjak&yacute; d\u011bj ve sv\u011bt\u011b. Kdo je Karel \u010capek autor hry R.U.R.? N\u011bkdo, kdo varuje p\u0159ed v&yacute;vojem civilizace, kter&aacute; chce pr&aacute;ci odd\u011blit od \u010dlov\u011bka, od smyslu, od my&scaron;len&iacute; &ndash; kter&aacute; chce &bdquo;poslu&scaron;n&eacute; roboty m&iacute;sto vzpurn&yacute;ch lid&iacute;&ldquo;. To nen&iacute; u\u017e ten sympatick&yacute; chl&aacute;pek se vzpurnou &scaron;t\u011bti\u010dkou vlas\u016f na hlav\u011b, ale n\u011bkdo, kdo pochopil d\u0159&iacute;ve ne\u017e ostatn&iacute;, kam sp\u011bje na&scaron;e civilizace. Je to konstrukt, kter&yacute; \u010dten&aacute;\u0159 pot\u0159ebuje, aby si ten text um\u011bl vylo\u017eit. Tak n\u011bjak se o \u010capkovi mluv&iacute; t\u0159eba na gymn&aacute;ziu v hodin&aacute;ch \u010de&scaron;tiny. <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\">V druh&eacute;m a t\u0159et&iacute;m vyd&aacute;n&iacute; reaguji na sebe sama jako na modelov&eacute;ho autora, zkonstruovan&eacute;ho m&yacute;mi \u010dten&aacute;\u0159i, kte\u0159&iacute; mi p\u0159ipisuj&iacute; t\u0159eba &bdquo;nevolnost nad v&yacute;vojem konzumn&iacute; civilizace&ldquo;. J&aacute; pak text p\u0159ed\u011bl&aacute;v&aacute;m v reakci na tu \u010dten&aacute;\u0159skou konstrukci, u\u017e d&aacute;vno nev\u011b\u0159&iacute;m v definitivn&iacute; zn\u011bn&iacute; \u010dehokoli, digit&aacute;ln&iacute; oce&aacute;n je st&aacute;le v pohybu, pap&iacute;r a inkoust texty stabilizovaly, monitory a wordy je rozpohybovaly.<\/span><\/p>\n<p><em><strong><span style=\"font-size: 12pt;\">Parlamentn&iacute; volby v \u0158ecku uk&aacute;zaly, \u017ee v politice u\u017e nerozhoduj&iacute; voli\u010di u uren, ale sp&iacute;&scaron;e finan\u010dn&iacute; trhy. Je i toto jeden ze zdroj\u016f nevolnosti, kterou v sou\u010dasn&eacute; spole\u010dnosti poci\u0165ujeme?<\/span><\/strong><\/em><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Ano, demokracie skon\u010dila, p\u0159i&scaron;el v\u011bk postdemokracie, kter&aacute; ale nen&iacute; &uacute;pln&yacute;m pop\u0159en&iacute;m demokracie, jen jej&iacute; radik&aacute;ln&iacute; modifikac&iacute;. Tak nap\u0159&iacute;klad nukle&aacute;rn&iacute; odpad je nebezpe\u010dn&yacute; po stalet&iacute;, vl&aacute;da, kter&aacute; si zvol&iacute; atom, zavazuje mnoho p\u0159&iacute;&scaron;t&iacute;ch generac&iacute;, aby se o n\u011bj staraly, nemohou si zvolit vl&aacute;du, kter&aacute; \u0159ekne &bdquo;co je n&aacute;m do n\u011bj&ldquo;. Dluh je n\u011bco podobn&eacute;ho jako nukle&aacute;rn&iacute; odpad, zavazuje mnoho generac&iacute; ke &scaron;krt&aacute;n&iacute; a spl&aacute;cen&iacute;, i kdyby n&aacute;m ho v\u011b\u0159itel&eacute; odpustili, z\u016fstal by po n\u011bm nebezpe\u010dn&yacute; odpad v podob\u011b neracion&aacute;ln&iacute;ch vzorc\u016f chov&aacute;n&iacute;. <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\">Postdemokracii vyzna\u010duje tento rozpor mezi dlouh&yacute;m \u010dasem techno-ekonomiky a kr&aacute;tk&yacute;m \u010dasem politiky &ndash; od voleb k volb&aacute;m se tak vr&scaron;&iacute; probl&eacute;my, kter&eacute; nemaj&iacute; ne\u017e dlouhodob&aacute; \u0159e&scaron;en&iacute; daleko p\u0159esahuj&iacute;c&iacute; \u010das mezi volbami. V\u011bc&iacute;, o kter&yacute;ch nov&aacute; vl&aacute;da m\u016f\u017ee rozhodnout, je st&aacute;le m&eacute;n\u011b, proto\u017ee ta p\u0159edchoz&iacute; ji zav&aacute;zala na desetilet&iacute; a v oboru ekologick&yacute;ch &scaron;kod na stalet&iacute;.<\/span><\/p>\n<p><em><strong><span style=\"font-size: 12pt;\">N&aacute;stup populistick&yacute;ch stran po posledn&iacute;ch volb&aacute;ch v \u010cR v mnoh&yacute;ch voli\u010d&iacute;ch vyvolal pocit zadostiu\u010din\u011bn&iacute; a v ob\u010dansk&eacute; spole\u010dnosti do&scaron;lo k relativn&iacute;mu &uacute;tlumu. Nen&iacute; to nebezpe\u010dn&eacute;?<\/span><\/strong><\/em><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Slovo &bdquo;populismus&ldquo; je dnes holka pro v&scaron;echno. \u0158ekn\u011bme, \u017ee ve sv&eacute;m p\u0159eva\u017euj&iacute;c&iacute;m v&yacute;znamu ozna\u010duje odm&iacute;tnut&iacute; &bdquo;zprost\u0159edkuj&iacute;c&iacute;ch instanc&iacute;&ldquo;, \u010d&iacute;m\u017e mysl&iacute;me nap\u0159&iacute;klad to, \u017ee d\u0159&iacute;ve ne\u017e p\u0159ijmeme n\u011bjak&eacute; rozhodnut&iacute;, mus&iacute;me zpracovat spoustu informac&iacute;, platit si na to odborn&iacute;ky a vz&iacute;t v &uacute;vahu spoustu protikladn&yacute;ch hledisek. N&aacute;klady na porozum\u011bn&iacute; probl&eacute;m\u016fm jsou v komplexn&iacute; spole\u010dnosti vysok&eacute;, proto tak \u010dasto populista pracuje s p\u0159edsudky sp&iacute;&scaron;e ne\u017e s idejemi. Za snadnost&iacute;, s n&iacute;\u017e se t&iacute;m slovem vytlouk&aacute; z politiky ka\u017ed&eacute; antipolitick&eacute; hnut&iacute; &bdquo;zdola&ldquo;, se skr&yacute;v&aacute; jeden z probl&eacute;m\u016f postdemokracie: existuje je&scaron;t\u011b ve\u0159ejn&yacute; prostor, kde se ze vz&aacute;jemn&yacute;ch spor\u016f rod&iacute; politick&eacute; pravdy, schopn&eacute; p\u0159em\u011bnit se na v\u011bt&scaron;inovou vl&aacute;du a n&aacute;sledn&eacute; legislativn&iacute; n&aacute;vrhy? Jsou politick&eacute; strany je&scaron;t\u011b reprezentanty takov&yacute;ch pravd? A nezanikly ty pravdy v chaosu s&iacute;t\u011b s&iacute;t&iacute;?<\/span><\/p>\n<p><strong><em><span style=\"font-size: 12pt;\">P\u0159edn&aacute;&scaron;&iacute;te na univerzit\u011b v italsk&eacute;m Terstu. Jak moc se li&scaron;&iacute; pohled na spole\u010densk&eacute; uspo\u0159&aacute;d&aacute;n&iacute; u italsk&yacute;ch a \u010desk&yacute;ch student\u016f? Hraje roli historick&aacute; zku&scaron;enost?<\/span><\/em><\/strong><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Z&aacute;kladn&iacute;m rozd&iacute;lem mezi italskou a \u010deskou zku&scaron;enost&iacute; se st&aacute;tem a politikou je ot&aacute;zka jihu, kter&aacute; je pro Itala kl&iacute;\u010dov&aacute;, pro n&aacute;s znamen&aacute; m&aacute;lo. Jih &#8211; to je probl&eacute;m zaostal&eacute; politick&eacute; kultury, v n&iacute;\u017e p\u0159eva\u017euje protiindividualistick&aacute; &bdquo;etika amor&aacute;ln&iacute;ho familismu&ldquo;, tedy takov&eacute; pojet&iacute; spole\u010dnosti, v n&iacute;\u017e loajalita v\u016f\u010di vlastn&iacute; soci&aacute;ln&iacute; skupin\u011b &ndash; rodin\u011b na prvn&iacute;m m&iacute;st\u011b &ndash; p\u0159eva\u017euje nad loajalitou v\u016f\u010di univerzalistick&eacute;mu pr&aacute;vu. Amor&aacute;ln&iacute; familismus pak pronik&aacute; celou spole\u010dnost&iacute; jako n&aacute;kaza, kterou je t\u0159eba n\u011bjak zastavit. Ale o tom jindy.<\/span><\/p>\n<p><em><strong><span style=\"font-size: 12pt;\">V posledn&iacute; dob\u011b se konfrontuje sou\u010dasn&yacute; V&aacute;clav B\u011blohradsk&yacute; s V&aacute;clavem B\u011blohradsk&yacute;m na po\u010d&aacute;tku 90. let. V \u010dem se tito dva B\u011blohrad&scaron;t&iacute; nejv&iacute;ce neshodnou?<\/span><\/strong><\/em><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Toto je do velk&eacute; m&iacute;ry medi&aacute;ln&iacute; konstrukce. Nev\u011b\u0159&iacute;m v restrukturalizace zest&aacute;tn\u011bn&yacute;ch podnik\u016f pod veden&iacute;m politik\u016f a jimi najat&yacute;ch &bdquo;mana\u017eer\u016f&ldquo;. V tom jsem ovlivn\u011bn italskou zku&scaron;enost&iacute;, kde nakonec &bdquo;restrukturalizace pod veden&iacute;m politik\u016f&ldquo; vedly ke katastrof\u011b, jej&iacute;\u017e d\u011bdictv&iacute; italskou ekonomiku su\u017euje dodnes &ndash; n&iacute;zk&aacute; efektivita st&aacute;tn&iacute; spr&aacute;vy a korup\u010dn&iacute; financov&aacute;n&iacute; politiky. Mysl&iacute;m mimochodem, \u017ee V&aacute;clav Klaus byl stejnou italskou zku&scaron;enost&iacute; tak&eacute; ovlivn\u011bn, byl tam na stipendiu, jestli se nem&yacute;l&iacute;m. <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\">Podpo\u0159il jsem cestu k privatizaci V&aacute;clava Klause, i kdy\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee bude m&iacute;t nutn\u011b spoustu nezam&yacute;&scaron;len&yacute;ch d\u016fsledk\u016f, ka\u017ed&eacute; \u0159e&scaron;en&iacute; n\u011bjak&eacute;ho probl&eacute;mu je m&aacute;. Na n\u011b bylo t\u0159eba reagovat nejpozd\u011bji v druh&eacute; polovin\u011b devades&aacute;t&yacute;ch let a \u0159e&scaron;it je otev\u0159enou spoluprac&iacute; v&scaron;ech demokratick&yacute;ch stran. To ale ODS nedok&aacute;zala, cht\u011bla svou privatizaci pova\u017eovat za sv\u011btlo bez st&iacute;nu. Na tento zlom jsem pak reagoval velmi kriticky jako liber&aacute;l, v\u017edy\u0165 liberalismus je p\u0159edev&scaron;&iacute;m snaha o takov&eacute; uspo\u0159&aacute;d&aacute;n&iacute; spole\u010dnosti, kter&eacute; maximalizuje pravd\u011bpodobnost n&aacute;pravy nezam&yacute;&scaron;len&yacute;ch d\u016fsledk\u016f jak&eacute;hokoli jedn&aacute;n&iacute;. Glob&aacute;ln&iacute; kapitalismus pak ov&scaron;em p\u0159edstavuje mnohem v\u011bt&scaron;&iacute; probl&eacute;m &bdquo;nezam&yacute;&scaron;len&yacute;ch d\u016fsledk\u016f&ldquo;, to u\u017e je nov&aacute; etapa my&scaron;len&iacute; o spole\u010dnosti. <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\">Ostatn\u011b mnohem v&iacute;ce ne\u017e zp\u016fsob privatizace m\u011b le\u017eela na srdci demokratizace mezin&aacute;rodn&iacute; politiky, multilater&aacute;ln&iacute; spr&aacute;va sv\u011bta. Byl jsem od prvn&iacute;ho dne jeden z m&aacute;la kritik\u016f roz&scaron;i\u0159ov&aacute;n&iacute; NATA a v\u016fbec americk&eacute; politiky unilateralismu. \u0158ekl bych dnes, \u017ee jsem negativn&iacute; dopady americk&eacute; v\u016fle k sv\u011btovl&aacute;d\u011b p\u0159esto je&scaron;t\u011b podcenil. <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">Dnes v&scaron;ude ho\u0159&iacute; ohn\u011b zap&aacute;len&eacute; jejich neschopnost&iacute; pochopit slo\u017eitost sv\u011bta.<\/span><\/p>\n<p><em><strong><span style=\"font-size: 12pt;\">V Ostrav\u011b nebudete poprv&eacute;. Zn&aacute;te ji dob\u0159e?<\/span><\/strong><\/em><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Ostravu miluji, proto\u017ee je to hornick&eacute; m\u011bsto, z n\u011bho\u017e se odst\u011bhovala hornick&aacute; epocha. R&aacute;d se tu potuluju a jdu t\u0159eba do muzea, l&iacute;b&iacute; se mi tak&eacute; Univerzita v Ostrav\u011b. Vzpom&iacute;n&aacute;m si, jak jsem tu jednou vystoupil v m&eacute;m t\u011bsn\u011b postklukovsk&eacute;m ml&aacute;d&iacute; na n&aacute;dra\u017e&iacute;, a vzduch zamo\u0159en&yacute; v&scaron;&iacute;m mo\u017en&yacute;m m\u011b t&eacute;m\u011b\u0159 obalil. Ve srovn&aacute;n&iacute; s tou vzpom&iacute;nkou je dnes Ostrava l&aacute;ze\u0148sk&eacute; m\u011bsto, i kdy\u017e v&iacute;m, \u017ee zamo\u0159en&aacute; je st&aacute;le. <\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\">Fandil jsem Ostrav\u011b, aby se stala m\u011bstem kultury, dokonce jsem p\u0159isp\u011bl do n\u011bjak&eacute; publikace, kter&aacute; tomu m\u011bla napomoci. Nedopadlo to, ale nic to nem\u011bn&iacute; na tom, \u017ee je Ostrava kr&aacute;sn&aacute; posthornick&aacute; metropole.<br \/><\/span><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Text: Filip &Scaron;ime\u010dek<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V kv\u011btnu 2014 vy\u0161lo t\u0159et\u00ed vyd\u00e1n\u00ed knihy esej\u016f Spole\u010dnost nevolnosti s novou autorovou p\u0159edmluvou.<br \/>\nNejen o jeho knih\u00e1ch jsme si s V\u00e1clavem B\u011blohradsk\u00fdm pov\u00eddali v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm rozhovoru.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":329080,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[8],"tags":[21848],"class_list":["post-329079","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-rozhovor","tag-revue"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329079","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=329079"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329079\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/329080"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=329079"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=329079"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=329079"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}