{"id":329041,"date":"2014-05-01T00:00:00","date_gmt":"2014-04-30T22:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/pri-psani-rada-vychazim-z-prostredi-ktere-duverne-znam\/"},"modified":"2014-05-01T00:00:00","modified_gmt":"2014-04-30T22:00:00","slug":"pri-psani-rada-vychazim-z-prostredi-ktere-duverne-znam","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/pri-psani-rada-vychazim-z-prostredi-ktere-duverne-znam\/","title":{"rendered":"P\u0159i psan\u00ed r\u00e1da vych\u00e1z\u00edm z prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m"},"content":{"rendered":"
\"\"\u010ceská prozai\u010dka, publicistka, p\u0159ekladatelka z a do angli\u010dtiny, tlumo\u010dnice a bývalá taxiká\u0159ka Iva Pekárková<\/strong> \u017eije od roku 2005 v Londýn\u011b, pravideln\u011b však navšt\u011bvuje \u010ceskou republiku. Studovala P\u0159írodov\u011bdeckou fakultu Univerzity Karlovy, t\u011bsn\u011b p\u0159ed dokon\u010dením emigrovala do USA. Ne\u017e odešla do zahrani\u010dí, publikovala populárn\u011b–v\u011bdecké \u010dlánky v r\u016fzných \u010dasopisech. Od roku 2008 má sv\u016fj blog na stránkách iDnes.cz.<\/span><\/div>\n

V jejích knihách se odrá\u017eí zkušenosti z exilu, cestovatelské zá\u017eitky z New Yorku a Londýna, ale také z jiných zemí, je\u017e b\u011bhem svého dobrodru\u017eného \u017eivota navštívila. Sv\u016fj nejnov\u011bjší román nazvaný Levhartice<\/span><\/a><\/strong><\/span> p\u0159ijela napsat do \u010ceské republiky.<\/span><\/p>\n

Na vysoké škole v Praze jste studovala obor mikrobiologie a virologie, který jste nedokon\u010dila. Nelitujete toho n\u011bkdy? Nelákalo by vás dnes pracovat v tomto oboru?<\/span><\/em><\/strong>
Koncem 80. let jsem jeden \u010das pracovala v Bostonu v mikrobiologické laborato\u0159i, p\u0159ijali m\u011b, p\u0159esto\u017ee jsem poctiv\u011b p\u0159iznala, \u017ee mi chyb\u011bl rok k dostudování. Bylo to, tak jako celá mikrobiologie a virologie, takové sofistikované va\u0159ení, a já \u017eádná velká kucha\u0159ka nejsem. Fakt je, \u017ee pár bývalým spolu\u017eák\u016fm z vysoké závidím, \u017ee jsou dob\u0159í v tom oboru, \u017ee hodn\u011b cestují, \u017ee – vznešen\u011b \u0159e\u010deno – pomáhají lidstvu. Nedovedu si ale p\u0159edstavit, \u017ee bych mohla i já d\u011blat n\u011bco podobného. Kdy\u017e chcete být v n\u011bkterém p\u0159írodov\u011bdném oboru skute\u010dn\u011b dob\u0159í, musíte na tom celý \u017eivot pracovat. Nedovedu si p\u0159edstavit, \u017ee bych se mohla pln\u011b v\u011bnovat takovéhle práci a ješt\u011b psát kní\u017eky. A psaní kní\u017eek, málo platné, m\u011b baví o chlup víc.<\/span><\/p>\n

Jak se k vám dostal nápad na tišt\u011bnou knihu?<\/span><\/strong><\/em>
Nápad, \u017ee bych mohla vydat tišt\u011bnou knihu (jiné tenkrát neexistovaly), se ke mn\u011b dostal hned. První kní\u017eku – román Péra a perut\u011b – jsem napsala v roce 1986 v Bostonu a vyšla v exilovém nakladatelství Josefa Škvoreckého Sixty-Eight Publishers v listopadu 1989… neuv\u011b\u0159itelná náhoda, co?<\/span><\/p>\n

Na kni\u017ením trhu si získávají stále nové p\u0159íznivce elektronické knihy. N\u011bkte\u0159í auto\u0159i i \u010dtená\u0159i však dávají p\u0159ednost klasickým papírovým knihám. Jak se k e-knihám stavíte vy?<\/span><\/strong><\/em>
Pova\u017euju je za šikovný dopln\u011bk k t\u011bm papírovým. Jsou bezesporu ekologi\u010dt\u011bjší, v mnohém šikovn\u011bjší (do \u010dte\u010dky se jich vejde mnoho set nebo tisíc a \u010dte\u010dka vá\u017eí mén\u011b ne\u017e malý paperback). Ale \u010dtená\u0159i se i dnes do\u017eadují tišt\u011bných knih víc ne\u017e t\u011bch elektronických. T\u0159eba se to \u010dasem zm\u011bní.<\/span><\/p>\n

Kde všude berete nám\u011bty na p\u0159íb\u011bhy svých knih?<\/span><\/strong><\/em>
Všude.<\/p>\n

<\/span><\/p>\n

\"\"Vaše knihy vycházejí v\u017edy z n\u011b\u010deho, co jste si za\u017eila. Kolik z vašeho \u017eivota se odrá\u017eí ve vašem nejnov\u011bjším románu Levhartice?<\/span><\/strong><\/em><\/div>\n
\u017de by v\u017edycky vycházely z n\u011b\u010deho, co jsem za\u017eila? To není tak docela pravda. Krom\u011b pár cestopis\u016f, ve kterých jsem se pokoušela co nejpravdiv\u011bji popsat svoje skute\u010dné zá\u017eitky, není \u017eádná z mých knih „o mn\u011b“. V n\u011bkterých je ze m\u011b víc, v jiných mí\u0148, pravda je, \u017ee p\u0159i psaní ráda vycházím z prost\u0159edí, které d\u016fv\u011brn\u011b znám, necítím pot\u0159ebu vytvá\u0159et fantaskní sv\u011bty, ten náš oby\u010dejný mi p\u0159ipadá zajímavý dost. Spousta p\u0159íb\u011bh\u016f a p\u0159íb\u011b\u017ee\u010dk\u016f je samoz\u0159ejm\u011b „ukradená“ kamarád\u016fm a známým, odpozorovaná, odposlouchaná. Tak to ovšem d\u011blá naprostá v\u011btšina autor\u016f, to není nic výjime\u010dného. Ale k Levhartici: jejím základem je moje dosti d\u016fv\u011brná znalost \u010dernošského Londýna. Pak jsem si vyp\u016fj\u010dila – ale výrazn\u011b p\u0159ed\u011blala – p\u0159íb\u011bh jedné mé zdejší známé, Ma\u010farky z Bratislavy. Vysledovala jsem, jak to tu vypadá v domovech pro seniory a podobných institucích. Svého p\u0159ítele jsem opakovan\u011b odvlekla do sex klub\u016f, abych vid\u011bla, jak to tam asi vypadá. A tak dále.<\/p>\n

Jak dlouho vám trvalo napsání této knihy a pro\u010d jste si k psaní zvolila rad\u011bji \u010deskou vesni\u010dku místo Londýna?
<\/strong><\/em>Pustila jsem se do toho skoro p\u0159ed p\u011bti lety, krátce nato, co jsem dokon\u010dila p\u0159edchozí román ze své \u010dernobílé „zví\u0159ecí trilogie“ – Slony v soumraku. Kniha ale evidentn\u011b pot\u0159ebovala uzrát, tak\u017ee jsem ji dokon\u010dila a\u017e letos v \u010dervenci. Pokud se místa vhodného k psaní tý\u010de: je d\u016fle\u017eité, abych tam m\u011bla klid a pokud mo\u017eno se trochu nudila, to m\u011b p\u0159inutí pracovat piln\u011bji. Bratrancova chalupa ve vesni\u010dce u \u010ceské Lípy, kde jsem sm\u011bla pobýt zadarmo, tentokrát poslou\u017eila skv\u011ble.<\/p>\n

Vaším p\u0159ítelem, se kterým \u017eijete, je \u010cech \u017eijící v Anglii – Kenny. \u010cte také on vaše knihy?<\/em><\/strong>Kenny je, pravda, \u010cech, ale nigerijského p\u016fvodu, tak\u017ee \u010desky sice mluví (hodn\u011b srandovn\u011b), ale \u010díst nedoká\u017ee. P\u0159ed \u010dasem teda p\u0159eslabikoval – s milionem dotaz\u016f – m\u016fj blog o tom, jak se – on, Kenny – vrátil z anglikánského kostela namol o\u017eralý. V\u016fbec se mu to nelíbilo, ale uznal, \u017ee je to pravda, a odpustil mi. Kdysi, kdy\u017e jsme spolu byli tak rok, jsem mu dala výtisk své knihy Dej mi ty prachy v angli\u010dtin\u011b. Prý se mu moc moc líbila, jen\u017ee pak tam byla kapitola o tom, jak hrdinka Gin nadšen\u011b soulo\u017eí s chlapíkem z Aruby jménem Kenny! Chudák „m\u016fj“ Kenny se musel ovládat, aby knihu nep\u0159etrhl vejp\u016fl. Nakonec mi ji prost\u011b vrátil s tím, \u017ee mu to „nep\u0159ipadá moc zajímavé“. Ovšem kdykoli n\u011bco píšu, v\u017edycky své myšlenky, abych tak \u0159ekla, „propasíruju Vobludou“ (Kennymu \u0159íkám d\u016fv\u011brn\u011b Vobludo). Je velmi instrumentální, pokud se utvá\u0159ení mých vlastních myšlenek tý\u010de. A kdy\u017e si pot\u0159ebuju ov\u011b\u0159it cokoli nigerijského, afrického, \u010dernošského, je Kenny prost\u011b k nezaplacení. V p\u0159ípad\u011b Levhartice state\u010dn\u011b zjistil p\u0159esnou psanou podobu výraz\u016f v jazyce ibo, které v románu pou\u017eívám. Jazyk ibo má milion lokálních ná\u0159e\u010dí a \u017eádná d\u016fv\u011bryhodná pravidla pravopisu, navíc jím v\u011btšina lidí pouze mluví, ke psaní se skoro nepou\u017eívá, gramatiku znají p\u0159edevším mu\u017ei nad p\u011btašedesát, kte\u0159í chodili do školy ješt\u011b „za Angli\u010dan\u016f“, v dob\u011b, kdy se jazyk ibo vyu\u010doval. Dovedete si p\u0159edstavit, jak se asi chudák Kenny \u010dervenal, kdy\u017e \u017eádal po ibáckém sta\u0159ešinovi, a\u0165 mu p\u0159esn\u011b p\u0159elo\u017eí – a napíše – v\u011btu „Chci šoustat“… Ale byl state\u010dný a všechno zvládl.<\/p>\n

Zatím \u017eijete v Londýn\u011b, ob\u010das navštívíte \u010ceskou republiku. Kdysi jste v jednom rozhovoru prozradila, \u017ee vaším snem je \u017eít v Austrálii.Jak je to s tímto p\u0159áním dnes? Máte to stále v plánu?<\/em><\/strong>Ano, stále to mám v plánu. Skutek utíká. Ale mo\u017ená \u017ee není špatné se na n\u011bco t\u011bšit, nesplnit si všechna p\u0159ání co nejd\u0159íve.<\/p>\n

Text: Kate\u0159ina \u017dídková, Foto: Dora Marínková, Kenneth Osieme Odozi<\/span><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010cesk\u00e1 prozai\u010dka, publicistka, p\u0159ekladatelka z a do angli\u010dtiny, tlumo\u010dnice a b\u00fdval\u00e1 taxik\u00e1\u0159ka Iva Pek\u00e1rkov\u00e1 \u017eije od roku 2005 v Lond\u00fdn\u011b, pravideln\u011b v\u0161ak nav\u0161t\u011bvuje \u010ceskou republiku.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":329042,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[8],"tags":[21848],"class_list":["post-329041","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-rozhovor","tag-revue"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329041","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=329041"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/329041\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/329042"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=329041"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=329041"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=329041"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}