{"id":328100,"date":"2019-09-07T00:00:00","date_gmt":"2019-09-06T22:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/renata-fucikova-snazila-jsem-se-sledovat-vyrazne-ceske-stopy-v-dejinach-usa\/"},"modified":"2019-09-07T00:00:00","modified_gmt":"2019-09-06T22:00:00","slug":"renata-fucikova-snazila-jsem-se-sledovat-vyrazne-ceske-stopy-v-dejinach-usa","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/renata-fucikova-snazila-jsem-se-sledovat-vyrazne-ceske-stopy-v-dejinach-usa\/","title":{"rendered":"Ren\u00e1ta Fu\u010d\u00edkov\u00e1: \u201eSna\u017eila jsem se sledovat v\u00fdrazn\u00e9 \u010desk\u00e9 stopy v d\u011bjin\u00e1ch USA.\u201d"},"content":{"rendered":"

Kdy se u vás poprvé projevil zájem o historii?<\/strong>
Zálibu v historii jsem získala díky d\u011bde\u010dkovi, historiku Františku Kroupovi. Byl ze staré školy, m\u011bl klasické humanitní vzd\u011blání s \u0159e\u010dtinou a latinou. Kdy\u017e mi byly t\u0159i roky, vypráv\u011bl mi Odysseovy p\u0159íb\u011bhy jako pohádky. Pak jsem za\u010dala \u010díst a znovu jsem propadla d\u011bjinám – mou nejmilejší d\u011btskou \u010detbou byly Petiškovy „Staré \u0159ecké báje a pov\u011bsti“.<\/p>\n

Jaké období kniha Historie \u010cech\u016f v USA zahrnuje a pro\u010d jste se rozhodla zmapovat historii <\/strong>\u010cech\u016f práv\u011b na tomto kontinentu?<\/strong>
Nám\u011bt na tuto knihu p\u0159inesly dv\u011b \u010cešky \u017eijící v Chicagu. Irena \u010cajková, hispanistka z presti\u017ení University of Chicago, a Klára Moldová, bohemistka p\u016fsobící na \u010deské škole Tomáše Garrigua Masaryka tamté\u017e. P\u016fvodn\u011b jsme spole\u010dn\u011b cht\u011bly zmapovat p\u0159edevším p\u0159íb\u011bhy chicagského starosty Antona \u010cermáka. Ale pak jsem došla k záv\u011bru, \u017ee za zmapování stojí i další osudy mnoha \u010deských krajan\u016f z USA, tudí\u017e se seznam jmen výrazn\u011b rozší\u0159il. Výsledkem je kniha, která \u010dtená\u0159e provede \u010deskoamerickými d\u011bjinami pom\u011brn\u011b stru\u010dnými texty, ale p\u0159edevším výraznými a zapamatovatelnými ilustracemi, je\u017e pokrývají dv\u011b t\u0159etiny této velké publikace.<\/p>\n

Kde všude jste pro knihu sbírala podklady?<\/strong>
Kdy\u017e jsem byla v Americe, nakupovala jsem si spoustu knih o \u010deské komunit\u011b a o významných m\u011bstech, vedle nich i dokumentární fotografické publikace. Nejvydatn\u011bji mi v práci na knize pomohla studijní knihovna Náprstkova muzea v Praze: musím opravdu velice pod\u011bkovat p\u0159edevším vedoucí knihovny, paní Michaele Tydlitátové. To ona mi na za\u010dátku zp\u0159esnila seznam osobností, doplnila mi ho a nabídla mi svazky dobových novin a \u010dasopis\u016f z 19. století, jimi\u017e jsem mohla tohle klí\u010dové období \u010deskoamerických d\u011bjin dob\u0159e obrazov\u011b i textov\u011b vylo\u017eit.<\/p>\n

M\u016f\u017eete vybrat z knihy n\u011bjakou osobnost, která je obzvláš\u0165 zajímavá a n\u011bco nám o ní prozradit?<\/strong>
Takových mimo\u0159ádných osobností bylo mnoho. T\u0159eba zmín\u011bný starosta Anton \u010cermák, který byl zosobn\u011bním amerického snu: z prostého d\u011blníka se stal politikem, jen\u017e hájil zájmy st\u0159edních a ni\u017eších vrstev obyvatel Chicaga a vzorn\u011b se o n\u011b staral. Není divu, \u017ee byl \u010dím dál oblíben\u011bjší, a\u017e se nakonec dostal do nejvyšších politických kruh\u016f, v \u010ceskoslovensku se setkal s prezidentem Masarykem, v Americe by patrn\u011b \u010dasem zamí\u0159il a\u017e do Washingtonu – kdyby nebylo vra\u017eedného výst\u0159elu atentátníka. Nebo t\u0159eba hned v úvodu knihy jsou dv\u011b mimo\u0159ádné postavy: kartograf Martin Bohemus a metalurg Joachim Gans. Ale o t\u011bch si p\u0159e\u010dt\u011bte sami.<\/p>\n

Na jaké osobnosti jste se v knize zam\u011b\u0159ila?<\/strong>
Sna\u017eila jsem se sledovat opravdu výrazné \u010deské stopy v d\u011bjinách USA – tedy nejd\u0159íve první \u010deské vysídlence, vyhnance víry. Hned po nich to byli rebelové z roku 1848. Ale pak nastupuje vlna takzvaných oby\u010dejných lidí. Jejich osudy jsem slou\u010dila do jednoho zástupného p\u0159íb\u011bhu. Práv\u011b tito lidé, kte\u0159í osidlovali prérie St\u0159edozápadu, se stali ko\u0159ením zem\u011b. Byli hnáni silnou v\u016flí po p\u0159e\u017eití a po úsp\u011bchu a v drsných podmínkách divo\u010diny si udr\u017eeli lidskou d\u016fstojnost a národní identitu. Po nich p\u0159išla do USA ta známá vlna p\u0159ist\u011bhovalc\u016f z velkých m\u011bst. A více ne\u017e polovinu knihy tvo\u0159í portréty slavných uprchlík\u016f p\u0159ed dv\u011bma totalitami, nacistickou a komunistickou – jsou to hlavn\u011b spisovatelé, \u017eurnalisté, um\u011blci a sportovci. Záv\u011br publikace pat\u0159í p\u0159íb\u011bh\u016fm astronaut\u016f \u010deského p\u016fvodu. Práv\u011b oni jsou pro m\u011b t\u011bmi nejv\u011btšími a nezpochybnitelnými hrdiny. <\/p>\n

Znáte se s n\u011bkterým z „hrdin\u016f“ knihy osobn\u011b?<\/strong>
Jedinkrát jsem m\u011bla mo\u017enost setkat se s paní Madeleine Albrightovou, kdy\u017e k\u0159tila svou knihu „Tajná \u0159e\u010d bro\u017eí“, kterou vydalo nakladatelství Práh, v n\u011bm\u017e vydávám i tuto knihu. Tenhle zá\u017eitek m\u011b inspiroval k vytvo\u0159ení metaforické ilustrace, kde paní Albright se sama stává krásnou bro\u017eí, je\u017e spíná šat sochy Svobody. Takto metaforicky jsem p\u0159istoupila k mnoha ilustracím. \u017dijeme v dob\u011b chytrých mobil\u016f a jsme zahlceni fotografiemi všeho druhu. Proto nedává smysl vytvá\u0159et portréty, které se fotografiím podobají. Sna\u017eím se pracovat s nadsázkou a symbolikou. Kniha má 216 stran, z nich\u017e v\u011btšinu zaujímají dvoustranné \u010di celostranné ilustrace. Díky nim má publikace ur\u010ditý monumentální, a\u017e patetický nádech. M\u011bla by být chápána jako obraz \u010deské hrdosti – i kdy\u017e ta práv\u011b nepat\u0159í mezi naše klí\u010dové vlastnosti. \u010ceští krajané v Americe jsou však na sv\u016fj p\u016fvod hrdí. P\u0159ipojme se k nim a poznejme, co s nimi máme spole\u010dného a za co jim máme být vd\u011b\u010dni.<\/p>\n

Na jaké knize pracujete práv\u011b te\u010f?<\/strong>
Te\u010f p\u0159ipravujeme se studenty Sutnarky, kde pedagogicky p\u016fsobím, projekt „Velvet Effect“. Bude to výstava, snad i kniha, kterou p\u0159ipomeneme období mezi lety 1988 – 1992. Premiéru bude mít na našem velvyslanectví ve Washingtonu. A v\u011b\u0159te, \u017ee ji tam posíláme s hrdostí.<\/p>\n

Text: Kate\u0159ina \u017dídková
Foto: Filip Heyduk<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ilustr\u00e1torce Ren\u00e1t\u011b Fu\u010d\u00edkov\u00e9 vy\u0161la kniha Historie \u010cech\u016f v USA. Jak u\u017e n\u00e1zev napov\u00edd\u00e1, jedn\u00e1 se o knihu v\u011bnovanou krajan\u016fm, kte\u0159\u00ed se z\u00e1sadn\u00edm zp\u016fsobem zapsali do historie Severn\u00ed Ameriky.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":328101,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[8],"tags":[21848],"class_list":["post-328100","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-rozhovor","tag-revue"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/328100","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=328100"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/328100\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/328101"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=328100"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=328100"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=328100"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}