{"id":327986,"date":"2019-05-01T00:00:00","date_gmt":"2019-04-30T22:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/frantisek-cinger-o-knize-to-byl-arnost-lustig\/"},"modified":"2019-05-01T00:00:00","modified_gmt":"2019-04-30T22:00:00","slug":"frantisek-cinger-o-knize-to-byl-arnost-lustig","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/frantisek-cinger-o-knize-to-byl-arnost-lustig\/","title":{"rendered":"Franti\u0161ek Cinger o knize To byl Arno\u0161t Lustig"},"content":{"rendered":"<p><span style=\"font-size: 12pt;\"><strong>Pro\u010d jste se rozhodl vydat zrovna tuhle knihu?<\/strong><\/span><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Nakladatelstv&iacute; Eminent vydalo s Arno&scaron;tem celkem p\u011bt knih a nab&iacute;dku na tuhle jsem dostal ten sobotn&iacute; &uacute;norov&yacute; den, kdy Arno&scaron;t zem\u0159el. Osobnost \u010dlov\u011bka, kter&yacute; p\u0159e\u017eil holocaust a dok&aacute;zal se st&aacute;t sv\u011btov\u011b uzn&aacute;van&yacute;m autorem, je natolik inspirativn&iacute;, \u017ee ne&scaron;lo odolat. Jenom\u017ee to chv&iacute;li trvalo, proto\u017ee z&aacute;\u017eitk\u016f jsem m\u011bl opravdu hodn\u011b. Po roce 1992, kdy jsme se spolu poprv&eacute; setkali, a\u017e do jeho posledn&iacute;ch chvil v roce <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">2011, jsme spolu byli sv&aacute;zan&iacute; pupe\u010dn&iacute; &scaron;\u0148\u016frou p\u0159&aacute;telstv&iacute;. Byl jsem opravdu &scaron;\u0165astn&yacute;, \u017ee jsem s n&iacute;m mohl pro\u017e&iacute;t tolik zaj&iacute;mav&yacute;ch chvil v Praze i jinde.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\"><strong>Jak&yacute; vlastn\u011b byl?<\/strong><\/span><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Pro\u017eili jsme toho hodn\u011b na proch&aacute;zk&aacute;ch po Praze i p\u0159i pr&aacute;ci nad knihami, kter&eacute; jsme psali nebo o kter&yacute;ch jsme se bavili. Tak\u017ee jsem m\u011bl mo\u017enost poznat ho velmi d\u016fv\u011brn\u011b. Obdivoval jsem, jak si po zku&scaron;enostech ze \u017eidovsk&eacute;h ghetta Terez&iacute;n, z Osv\u011btimi i z t&aacute;bora Meuselwitz u Buchenwaldu dok&aacute;zal uchovat radost <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">ze \u017eivota. Byly dny, kdy jsme se prosm&aacute;li od r&aacute;na do ve\u010dera. N\u011bkolikr&aacute;t jsme projeli republiku k\u0159&iacute;\u017eem <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">kr&aacute;\u017eem po besed&aacute;ch. Lid&eacute; cht\u011bli v\u011bt&scaron;inou sly&scaron;et jeho pro\u017eitky z holocaustu, jen\u017ee on v naprost&eacute; <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">v\u011bt&scaron;in\u011b mluvil o druh&yacute;ch, s nimi\u017e se kdy setkal. V\u017edycky \u0159&iacute;kal, \u017ee bylo mnoho lid&iacute; lep&scaron;&iacute;ch ne\u017e on, kte\u0159&iacute; byli zabiti nebo jinak zahynuli, a pr&aacute;v\u011b proto \u017ee mus&iacute; vydat liter&aacute;rn&iacute; sv\u011bdectv&iacute; o hr\u016fz&aacute;ch druh&eacute; sv\u011btov&eacute; v&aacute;lky. Nedok&aacute;zal pochopit, jak se N\u011bmci, tak kulturn&iacute; n&aacute;rod Hegela, Goetha nebo Einsteina, mohli sn&iacute;\u017eit k takov&eacute; <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">podlosti, \u017ee z vra\u017edy \u017eidovsk&eacute;ho n&aacute;roda vytvo\u0159ili cel&eacute; hospod&aacute;\u0159sk&eacute; odv\u011btv&iacute;, v n\u011bm\u017e byla vyu\u017eita <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">nejen jejich \u017eiv&aacute; t\u011bla k pr&aacute;ci, ale po smrti i vlasy, cenn&eacute; zubn&iacute; korunky, od\u011bvy a dal&scaron;&iacute; v\u011bci k u\u017eitku pro veden&iacute; v&aacute;lky.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\"><strong>Co nov&eacute;ho se \u010dten&aacute;\u0159i ve va&scaron;&iacute; knize dozv\u011bd&iacute;?<\/strong><\/span><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Osm let mi trvalo, ne\u017e jsem se odhodlal zve\u0159ejnit n\u011bkter&eacute; vzpom&iacute;nky, kter&eacute; pro m\u011b byly je&scaron;t\u011b p\u0159&iacute;li&scaron; \u017eiv&eacute;, anebo jsem byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee o nich nikdy ps&aacute;t nebudu. Byli jsme spolu t\u0159eba na n&aacute;v&scaron;t\u011bv\u011b v koncentra\u010dn&iacute;m t&aacute;bo\u0159e Mauthausen, co\u017e pro n&aacute;s oba byl opravdu velmi drsn&yacute; z&aacute;\u017eitek. Doprov&aacute;zel jsem ho i na pra\u017esk&yacute; Nov&yacute; \u017eidovsk&yacute; h\u0159bitov, kde je pochov&aacute;na jeho maminka, a otcovo jm&eacute;no je tam napsan&eacute; na mramoru, proto\u017ee byl zplynov&aacute;n v Osv\u011btimi. N\u011bkter&eacute; na&scaron;e p\u0159&iacute;hody ov&scaron;em byly z velmi vesel&yacute;ch soudk\u016f. M\u011bl jsem mo\u017enost ho doprov&aacute;zet na kni\u017en&iacute; veletrh v Chicagu, kde byla \u010cesk&aacute; republika a jmenovit\u011b on s&aacute;m hlavn&iacute;m hostem. P\u0159edt&iacute;m jsme se zastavili ve Washingtonu, kde mi uk&aacute;zal domov, kter&yacute; si se \u017eenou <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">vytvo\u0159ili po roce 1973, kdy v exilu doputovali do USA. M\u011bl jsem mo\u017enost s n&iacute;m sd&iacute;let jeho profesorskou <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">m&iacute;stnost ve Washington University D. C., kde vyu\u010doval tv\u016fr\u010d&iacute; psan&iacute; a d\u011bjiny filmu 2. sv\u011btov&eacute; v&aacute;lky. Byl \u010derven 2001, a kdy\u017e jsem mu 11. z&aacute;\u0159&iacute; toho roku zavolal, zvedla telefon jeho \u017eena V\u011bra Weislitzov&aacute; se zpr&aacute;vou, \u017ee pr&aacute;v\u011b let&iacute; z Evropy dom\u016f. Tak jsme se mohli bavit i o p\u0159&iacute;\u010din&aacute;ch a podob\u011b &uacute;toku na dvoj\u010data Sv\u011btov&eacute;ho obchodn&iacute;ho centra. Vypr&aacute;v\u011bl mi, \u017ee kdy\u017e se na tom m&iacute;st\u011b byl po nedlouh&eacute;m \u010dase od t&eacute; ud&aacute;losti pod&iacute;vat, uc&iacute;til n\u011bco podobn&eacute;ho jako v Osv\u011btimi &#8211; nasl&aacute;dl&yacute; od&eacute;r ze sp&aacute;len&yacute;ch t\u011bl i z prachu zborcen&yacute;ch mrakodrap\u016f.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\"><strong>M&aacute;te s n&iacute;m n\u011bjak&yacute; opravdu origin&aacute;ln&iacute; z&aacute;\u017eitek?<\/strong><\/span><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Bylo jich bezpo\u010det. Nejen b\u011bhem na&scaron;ich proch&aacute;zek po Praze, ale t\u0159eba z na&scaron;ich vystoupen&iacute; na festivalech \u017eidovsk&eacute; kultury v Hole&scaron;ov\u011b, T\u0159eb&iacute;\u010di a jinde, kde mu poslucha\u010di besed d&aacute;vali najevo opravdu up\u0159&iacute;mn&yacute; z&aacute;jem. Z pobyt\u016f doma i v zahrani\u010d&iacute;, kdy jsme ob&yacute;vali jeden hotelov&yacute; pokoj a mohli se bavit o v&scaron;em, co k mu\u017esk&eacute;mu p\u0159&aacute;telstv&iacute; pat\u0159&iacute;. Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee fotografie, kter&eacute; ho v moj&iacute; report&eacute;rsk&eacute; n&aacute;ru\u017eivosti zachycuj&iacute; t\u0159eba v n\u011bmeck&eacute;m Klingenthalu, pobl&iacute;\u017e \u010desk&yacute;ch hranic, kde s kamar&aacute;dem Ji\u0159&iacute;m Justicem utekli <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">z vlaku smrti sm\u011b\u0159uj&iacute;c&iacute;ho v dubnu 1945 z Meuselwitzu do Dachau, i na dal&scaron;&iacute;ch m&iacute;stech, vyu\u017eiju n\u011bkdy v knize. Jsou to \u010dasto momentky, kter&eacute; ukazuj&iacute; jeho v&aacute;\u017enou i sm\u011bj&iacute;c&iacute; se tv&aacute;\u0159. P\u0159ipom&iacute;n&aacute;m tak&eacute; mnoho vtip\u016f, kter&eacute; pat\u0159ily k jeho projevu. Na besed&aacute;ch mi na za\u010d&aacute;tku v\u017edycky kladl na srdce, \u017ee rab&iacute;n doporu\u010doval <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">za\u010d&iacute;t ve\u0159ejn&eacute; setk&aacute;n&iacute; vtipem, anekdotou, aby se atmosf&eacute;ra poslucha\u010d\u016f uvolnila. Lid&eacute; v auditoriu <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">si pak \u010dasto kladli ot&aacute;zku, pro\u010d se ti dva p\u0159ed nimi na p&oacute;diu tak sm\u011bj&iacute;. A nemohli tu&scaron;it, \u017ee spolu vlastn\u011b sout\u011b\u017e&iacute;me, kdo \u0159ekne veselej&scaron;&iacute; p\u0159&iacute;b\u011bh.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\"><strong>Na ob&aacute;lce knihy je mo\u017en&aacute; docela p\u0159ekvapiv&aacute; fotografie Arno&scaron;ta Lustiga s Che Guevarou&hellip;<\/strong><\/span><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem do knihy za\u0159adil i kapitoly o jeho setk&aacute;n&iacute; se zaj&iacute;mav&yacute;mi lidmi, a\u0165 u\u017e to byl pr&aacute;v\u011b Che Guevara, s n&iacute;m\u017e se potkal za\u010d&aacute;tkem 60. let v Havan\u011b a velice si ho obl&iacute;bil, nebo Max Brod, Bohumil Hrabal, ministersk&aacute; p\u0159edsedkyn\u011b Izraele Golda Meirov&aacute; a mnoho dal&scaron;&iacute;ch sv\u011btov\u011b proslul&yacute;ch osobnost&iacute;. Mimochodem: kdy\u017e nakladatel&eacute; uvid\u011bli tuhle fotografii Lustiga s Guevarou, m\u011bli o tituln&iacute; str&aacute;nce okam\u017eit\u011b<\/span><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">jasno.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\"><strong>Cht\u011bj&iacute; lid&eacute; \u010d&iacute;st knihy autor\u016f, kte\u0159&iacute; u\u017e nejsou mezi n&aacute;mi?<\/strong><\/span><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Jeden nakladatel mi na ot&aacute;zku, pro\u010d se moc nevyd&aacute;v&aacute; Ernest Hemingway, s nads&aacute;zkou odpov\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u016f\u017ee chodit na autogrami&aacute;dy. Mysl&iacute;m si, \u017ee v Arno&scaron;tov\u011b p\u0159&iacute;pad\u011b to neplat&iacute;, podobn\u011b jako je tomu se Shakespearem a dal&scaron;&iacute;mi klasiky.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\">Na m\u016fj dotaz, kdo je to klasik, mi kdysi Arno&scaron;t \u0159ekl, \u017ee autor, jeho\u017e knihy se vyd&aacute;vaj&iacute; alespo\u0148za pades&aacute;t let od doby, kdy vy&scaron;ly poprv&eacute;. Co\u017e se mu v p\u0159&iacute;pad\u011b jeho pov&iacute;dkov&yacute;ch knih z roku 1958 po p\u016flstolet&iacute; opravdu vyplnilo. Je v nich tolik moudrosti i obraz\u016f ze \u017eivota lid&iacute;, kte\u0159&iacute; se ocitli pod dnes t\u011b\u017eko p\u0159edstaviteln&yacute;m tlakem, kdy jim &scaron;lo o \u017eivot, \u017ee maj&iacute; co \u0159&iacute;ci \u010dten&aacute;\u0159\u016fm i dnes. Dramatizace jeho Modlitby pro Kate\u0159inu Horovitzovou, s n&iacute;\u017e Vlak Lustig objel &uacute;zem&iacute; \u010ceska, Slovenska i Polska a kterou shl&eacute;dly desetitis&iacute;ce <\/span><span style=\"font-size: 12pt;\">div&aacute;k\u016f, sv\u011bd\u010d&iacute; o trval&eacute;m z&aacute;jmu o jeho sv\u011bdectv&iacute;. V Terez&iacute;n\u011b p\u016fsob&iacute; Centrum pro studium genocid, kde uchov&aacute;vaj&iacute; nejenom vzpom&iacute;nku na skv\u011bl&yacute; projekt Vlak Lustig, ale na fotografi&iacute;ch p\u0159ipom&iacute;naj&iacute; i jeho tv&aacute;\u0159 a vydan&eacute; knihy. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee poselstv&iacute; jeho liter&aacute;rn&iacute;ch d\u011bl, sc&eacute;n&aacute;\u0159\u016f i film\u016f, kter&eacute; vznikly podle&nbsp; Arno&scaron;tov&yacute;ch n&aacute;m\u011bt\u016f, st&aacute;le oslovuje sv\u011btov&eacute; publikum a varuje p\u0159ed &#8211; douf&aacute;m, \u017ee neopakovatelnou &ndash; podobnou zku&scaron;enost&iacute;.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\"><strong>Existuje n\u011bco jako Lustig\u016fv bytostn&yacute; odkaz?<\/strong><\/span><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Mo\u017en&aacute; v p\u0159esv\u011bd\u010den&iacute;, \u017ee v ot&aacute;zce nechat se zab&iacute;t nebo s&aacute;m zab&iacute;t mus&iacute;me volit druhou mo\u017enost. U\u017e nikdy jako ovce, \u0159&iacute;kal. Miloval v&scaron;echny, kdo se n\u011bmeck&yacute;m nacist\u016fm dok&aacute;zali postavit. Nakonec o mnoha z nich p&iacute;&scaron;u i ve sv&eacute; nov&eacute; knize.<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 12pt;\">Text: Michael Schubert<\/span><br \/><span style=\"font-size: 12pt;\">Foto: Archiv Nakladatelstv&iacute; Eminent<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Franti\u0161ek Cinger je novin\u00e1\u0159 a autor \u0159ady knih v\u011bnovan\u00fdch Osvobozen\u00e9mu divadlu, Voskovci a Werichovi, Jaroslavu Je\u017ekovi i setk\u00e1n\u00edm se spisovateli, jako byli Joseph Heller \u010di Ji\u0159\u00ed Marek, nebo spole\u010dn\u00fdch publikac\u00ed s Arno\u0161tem Lustigem. V nakladatelstv\u00ed Eminent pr\u00e1v\u011b vydal vzpom\u00ednky na svoje z\u00e1\u017eitky se sv\u011btov\u011b proslul\u00fdm prozaikem s n\u00e1zvem To byl Arno\u0161t Lustig.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":327987,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[8],"tags":[21848],"class_list":["post-327986","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-rozhovor","tag-revue"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/327986","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=327986"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/327986\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/327987"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=327986"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=327986"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=327986"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}