{"id":327970,"date":"2019-04-25T00:00:00","date_gmt":"2019-04-24T22:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/psycholozka-jana-kovarovicova-o-attachmentu\/"},"modified":"2019-04-25T00:00:00","modified_gmt":"2019-04-24T22:00:00","slug":"psycholozka-jana-kovarovicova-o-attachmentu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/psycholozka-jana-kovarovicova-o-attachmentu\/","title":{"rendered":"Psycholo\u017eka Jana Kova\u0159ovicov\u00e1 o attachmentu"},"content":{"rendered":"

Název knihy Citové pouto i její podtitul Teorie attachmentu v partnerských vztazích p\u016fsobí <\/strong>trochu tajemn\u011b. Mnohým se dnes p\u0159i slov\u011b attachment vybaví spíše p\u0159íloha k e-mailu. O co se vlastn\u011b jedná?<\/strong><\/span>
To máte pravdu, slovo attachment se pou\u017eívá v mnoha významech. V oblasti psychologie se attachment obvykle p\u0159ekládá jako vztahová vazba, citové pouto, p\u0159ilnutí \u010di p\u0159ipoutání, ale pravda je, \u017ee \u017eádná z t\u011bchto \u010deských alternativ se tak úpln\u011b nev\u017eila, a tak se stále setkáváme i s p\u016fvodním anglickým názvem. Ale a\u0165 u\u017e pou\u017eijeme jakýkoli termín, v\u017edy bu<\/span>deme mít na mysli skute\u010dnost, \u017ee není lhostejné, jakým zp\u016fsobem rodi\u010de pe\u010dují o své d\u011bti <\/span>v prvních dnech, týdnech a m\u011bsících po jejich narození. Kvalita rané pé\u010de ovlivní dít\u011b po celý zbytek jeho \u017eivota, a to v\u010detn\u011b kvality jeho budoucích partnerských vztah\u016f. Dostate\u010dn\u011b dobrá pé\u010de rodi\u010d\u016f umo\u017e\u0148uje dít\u011bti, aby se vnímalo jako dobré a láskyhodné, tou\u017eilo po spole\u010dnosti ostatních lidí a um\u011blo se t\u011bšit z jejich blízkosti, tj. vyvine se u n\u011bj jistý typ citového pouta; pokud tomu tak není, u dít\u011bte se vytvo\u0159í n\u011bkterý ze t\u0159í typ\u016f nejistého citového pouta.<\/span><\/p>\n

Jak se projevuje typ citového pouta v partnerských vztazích?<\/strong><\/span>
Jedn\u011bmi z prvních, kte\u0159í se souvislostí mezi typem attachmentu v d\u011btství a kvalitou partnerského vztahu v dosp\u011blosti zabývali, byli Cindy Hazanová a Philip Shaver. Na konci <\/span>80. let minulého století publikovali tzv. „kvíz lásky“, ve kterém po\u017eádali dobrovolníky, aby vybrali jeden ze t\u0159í výrok\u016f, který nejlépe vystihuje jejich pocity a postoje v partnerských vztazích. Tyto výroky odpovídaly r\u016fzným typ\u016fm citového pouta a zn\u011bly následovn\u011b:<\/span><\/p>\n

• Nemám problém s blízkostí ve vztazích. Rád p\u0159ijímám podporu svého partnera a nevadí <\/span>mi, \u017ee i on pot\u0159ebuje m\u011b. Nemám velké obavy z toho, \u017ee m\u011b m\u016fj partner opustí a ned\u011bsí m\u011b jeho p\u0159ílišná blízkost.<\/span><\/p>\n

• P\u0159ílišná blízkost druhých je mi nep\u0159íjemná. Mám problém jim pln\u011b d\u016fv\u011b\u0159ovat a nemám rád pocit, \u017ee jsem na n\u011bkom závislý. Znepokojuje m\u011b, pokud se mi m\u016fj partner p\u0159íliš p\u0159iblí\u017eí. Moji partne\u0159i obvykle tou\u017eí po v\u011btší intimit\u011b, ne\u017e jaká je mi p\u0159íjemná.<\/span><\/p>\n

• Druzí obvykle nestojí o takovou blízkost, jakou bych si p\u0159ál. \u010casto m\u011b trápí obavy, \u017ee m\u011b m\u016fj partner dost nemiluje a mohl by m\u011b opustit. To, \u017ee tou\u017eím po úplném splynutí, n\u011bkteré lidi d\u011bsí. Ve svých dalších výzkumech pak auto\u0159i prokázali souvislost mezi typem attachmentu v d\u011btství a postoji k partnerským vztah\u016fm v dosp\u011blosti.<\/span><\/p>\n

To nezní moc povzbudiv\u011b. Znamená to tedy, \u017ee naše minulost ur\u010duje naši budoucnost <\/strong>a my s tím u\u017e nic nenad\u011bláme?<\/strong><\/span>
Našt\u011bstí tomu tak není. Typ attachmentu není daný jednou prov\u017edy, lze jej zm\u011bnit. Pokud lidé v dosp\u011blosti porozumí tomu, \u017ee práv\u011b jejich typ citového pouta negativn\u011b ovliv\u0148uje jejich \u017eivot, mohou se pokusit to zm\u011bnit, a\u0165 ji\u017e sami \u010di s pomocí terapeuta. <\/span>Kniha Citové pouto jim bude na této cest\u011b neocenitelným pomocníkem. Nau\u010dí je rozpoznat <\/span>vlastní typ citového pouta, ur\u010dit typ attachmentu u partnera a dá jim praktické návody na to, jak d\u011blat v\u011bci jinak a lépe. Vzhledem k tomu, \u017ee párové poradenství zalo\u017eené na teorii attachmentu, b\u011b\u017en\u011b dostupné v západních zemích, je u nás dosud v po\u010dátcích, m\u016f\u017ee být tato kniha zajímavá i pro odbornou ve\u0159ejnost.<\/span><\/p>\n

Znamená to tedy, \u017ee teorie attachmentu není dosud v b\u011b\u017eném pov\u011bdomí laické i odborné <\/strong>ve\u0159ejnosti?<\/strong><\/span>
To nelze \u0159íci, pravda ale je, \u017ee znalost teorie attachmentu ješt\u011b není zcela b\u011b\u017ená. Jist\u011b to <\/span>souvisí i s tím, \u017ee sama tato teorie není a\u017e tak stará. Její po\u010dátky spadají do 60.–70. let minulého století a jsou spojeny se jménem Johna Bowlbyho. John Bowlby svými výzkumy prokázal, \u017ee dít\u011b pot\u0159ebuje pro sv\u016fj harmonický, fyzický i psychický vývoj blízké citové pouto s jednou stálou vztahovou osobou. Tato osoba se pro n\u011b stává bezpe\u010dnou základnou, na kterou se dít\u011b m\u016f\u017ee kdykoli obrátit; nabízí dít\u011bti t\u011blesnou a citovou blízkost, uklid\u0148uje jej ve chvílích strachu a nejistoty, dodává mu sílu a touhu zkoumat okolní sv\u011bt. Bowlby se domníval, \u017ee schopnost „být ve vztahu“ zvyšovala z evolu\u010dního pohledu naši šanci na p\u0159e\u017eití. Lidé, kte\u0159í v dávných dobách spoléhali jen sami na sebe a nem\u011bli nikoho, kdo by je ochránil, m\u011bli menší šanci p\u0159e\u017eít. Naopak ti, kte\u0159í m\u011bli svou blízkou a bezpe\u010dnou vztahovou osobu, m\u011bli i v\u011btší nad\u011bji z\u016fstat na\u017eivu, a svou schopnost vytvá\u0159et blízké vztahy pak p\u0159edali i svým potomk\u016fm. Pot\u0159eba vytvá\u0159et blízké vztahy byla natolik d\u016fle\u017eitá, \u017ee ovlivnila i stavbu našich mozk\u016f; vyvinulo se tzv. „vztahové centrum“ zodpov\u011bdné za utvá\u0159ení a \u0159ízení našeho spojení s osobami, ke kterým nás vá\u017ee citové pouto. <\/span><\/p>\n

Znamená to tedy, \u017ee teorie attachmentu je stará cca 60 let, jaké pohledy na výchovu p\u0159eva\u017eovaly na po\u010dátku minulého století?<\/strong><\/span>
Názory na výchovu se v pr\u016fb\u011bhu generací m\u011bní. Na po\u010dátku minulého století v\u011b\u0159ili lidé <\/span>
tomu, \u017ee jejich d\u011bti budou š\u0165astn\u011bjší, budou-li ponechány samy sob\u011b a nau\u010dí se zvládat své emoce bez pomoci dosp\u011blých. Panovalo všeobecné p\u0159esv\u011bd\u010dení, \u017ee mezi rodi\u010di a d\u011btmi by m\u011bl být zachováván nále\u017eitý odstup a fyzickými projevy náklonnosti by se m\u011blo šet\u0159it. Ve 20. letech minulého století byla velmi oblíbená kniha Johna Broaduse Watsona „Psychologická pé\u010de o kojence a malé d\u011bti“. Tato kniha varovala p\u0159ed nebezpe\u010dím „nadm\u011brné mate\u0159ské lásky“. Autor ji v\u011bnoval „první matce, která vychová spokojené dít\u011b“, tj. dít\u011b zcela samostatné a sob\u011bsta\u010dné, schopné p\u0159izp\u016fsobit se a samo si \u0159ešit své problémy, nebojácné a pla\u010dící jen v p\u0159ípad\u011b fyzického zran\u011bní, schopné soust\u0159edit se na hru i na práci, nezávislé na konkrétním \u010dlov\u011bku \u010di míst\u011b. Z dnešního pohledu bychom takové dít\u011b diagnostikovali jako dít\u011b s poruchou attachmentu.<\/span><\/p>\n

Zajímalo by m\u011b, zda jsou poruchy attachmentu vázané na tzv. „západní kulturu“, \u010di zda se <\/strong>projevují i v jiných kulturách. Existují takové výzkumy?<\/strong><\/span>
Po roce 2000 se objevuje \u0159ada mezikulturních studií vztahové vazby. Auto\u0159i t\u011bchto studií se všeobecn\u011b shodují v tom, \u017ee základní typy vztahové vazby najdeme ve všech kulturách, i kdy\u017e ur\u010dité díl\u010dí prvky závisí na místních kulturních zvyklostech; tyto rozdíly však nejsou statisticky významné. Lze tedy \u0159íci, \u017ee attachment je mezinárodní.<\/span><\/p>\n

P\u0159ekvapilo m\u011b, \u017ee jste se podílela na p\u0159ekladu knihy, a\u010d sama nejste profesí p\u0159ekladatelka. <\/strong>Jak k tomu došlo?<\/strong><\/span>
Ano, máte pravdu, jsem profesí psycholog. Nicmén\u011b kniha Citové pouto stojí práv\u011b na pomezí populárn\u011b nau\u010dné a odborné literatury, a i kdy\u017e nejde o \u017eádné v\u011bdecké pojednání, ale o velmi \u010dtivou knihu plnou p\u0159íb\u011bh\u016f a p\u0159íklad\u016f z praxe, je znalost teorie attachmentu, ze které vychází, nutností.<\/span><\/p>\n

Znamená to tedy, \u017ee se ve své praxi zabýváte teorií attachmentu?<\/strong><\/span>
Jako psycholog a terapeut pracuji metodou rodinné terapie poruch attachmentu, p\u0159edevším v oblasti náhradní rodinné pé\u010de, to je u d\u011btí, které prošly zanedbáváním, týráním \u010di zneu\u017eíváním a u\u010dí se nyní \u017eivotu v bezpe\u010dí s d\u016fv\u011bryhodnými lidmi.<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nakladatelstv\u00ed Synergie vydalo knihu Citov\u00e9 pouto, kter\u00e1 p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed zcela nov\u00fd pohled na partnersk\u00e9 vztahy. Na jej\u00edm p\u0159ekladu se pod\u00edlela psycholo\u017eka Jana Kova\u0159ovicov\u00e1, kter\u00e1 sama teorii attachmentu pou\u017e\u00edv\u00e1. V rozhovoru vysv\u011btluje, co v\u0161echno m\u00e1 na citov\u00e9 pouto vytvo\u0159en\u00e9 v d\u011btstv\u00ed a partnersk\u00e9 vztahy v dosp\u011blosti vliv.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":327971,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[8],"tags":[21848],"class_list":["post-327970","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-rozhovor","tag-revue"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/327970","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=327970"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/327970\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/327971"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=327970"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=327970"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=327970"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}