{"id":327786,"date":"2018-02-26T00:00:00","date_gmt":"2018-02-25T23:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/michal-horacek-chtel-bych-predat-zpravu-o-pribezich-nekterych-lidi-kteri-jsou-skutecnymi-hrdiny-dnesni-doby\/"},"modified":"2018-02-26T00:00:00","modified_gmt":"2018-02-25T23:00:00","slug":"michal-horacek-chtel-bych-predat-zpravu-o-pribezich-nekterych-lidi-kteri-jsou-skutecnymi-hrdiny-dnesni-doby","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/michal-horacek-chtel-bych-predat-zpravu-o-pribezich-nekterych-lidi-kteri-jsou-skutecnymi-hrdiny-dnesni-doby\/","title":{"rendered":"Michal Hor\u00e1\u010dek: Cht\u011bl bych p\u0159edat zpr\u00e1vu o p\u0159\u00edb\u011bz\u00edch n\u011bkter\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed jsou skute\u010dn\u00fdmi hrdiny dne\u0161n\u00ed doby"},"content":{"rendered":"

Michal Horá\u010dek<\/strong><\/span><\/a>, vystudovaný antropolog, se narodil v roce 1952 v Praze. Publikoval nejprve v zahrani\u010dních \u010dasopisech, poté se stal redaktorem týdeníku Mladý sv\u011bt. V roce 1990 s kolegy zalo\u017eil sázkovou spole\u010dnost Fortuna, kterou pozd\u011bji prodali. Je autorem \u010di spoluautorem \u0159ady oce\u0148ovaných a úsp\u011bšných alb, jako nap\u0159íklad Potm\u011bšilý host, V penzionu sv\u011bt, Citová investice, Tak to chodí a Ohro\u017eený druh. V roce 2007 absolvoval magisterské studium antropologie na Fakult\u011b humanitních studií UK, pozd\u011bji získal doktorát. Z jeho tvorby bychom mohli jmenovat krom\u011b \u010ceského kalendá\u0159e<\/strong><\/span><\/a> \u017eivotopisné vypráv\u011bní Kdo víc vsadí, ten víc bere<\/strong><\/span>, Kudykam<\/strong><\/span><\/a>, O tajemství královny krav<\/strong><\/span><\/a>. Kniha Habitus hazardního hrá\u010de<\/strong><\/span><\/a> je upravenou disertací, kterou Horá\u010dek obhájil na Fakult\u011b humanitních studií UK. V\u011bnuje se marginálním skupinám a jejich vztahu k v\u011btšinové spole\u010dnosti.<\/p>\n

Sbírkou \u010ceský kalendá\u0159<\/strong><\/span><\/a> Michal Horá\u010dek navazuje na t\u0159i r\u016fznorodé tradice: první jsou literární \u010di malí\u0159ské cykly inspirované ro\u010dním kolob\u011bhem, druhou lidový \u017eánr kni\u017eních kalendá\u0159\u016f, oblíbený zejména v devatenáctém století, a t\u0159etí francouzské neboli villonské balady. Tato obtí\u017ená lyrická forma, kterou p\u011bstovali básníci ve Francii ji\u017e od t\u0159ináctého století, má v \u010deštin\u011b krátkou, avšak pom\u011brn\u011b bohatou historii. Krom\u011b \u0159ady p\u0159eklad\u016f Villonových básní k ní pat\u0159í i díla p\u016fvodní, na prvním míst\u011b 52 ho\u0159kých balad v\u011b\u010dného studenta Roberta Davida (1936), jejich\u017e skute\u010dným autorem byl Vít\u011bzslav Nezval. Michal Horá\u010dek hledá v rámci villonské balady (kterou tvo\u0159í \u010dty\u0159i sloky o celkem osmadvaceti verších se t\u0159emi opakujícími se rýmy a refrénem) co nejpest\u0159ejší mo\u017enosti variací. Pracuje s rozmanitými vrstvami \u010deštiny, zkouší r\u016fzné rytmy a rýmové sekvence. Francouzskou baladu k\u0159í\u017eí s jinými \u017eánry bu\u010f klasickými, jako je lidová píse\u0148, legenda \u010di lyrickoepická balada, anebo populárními, nap\u0159íklad s kramá\u0159skou písní nebo se sloganem hokejových fanoušk\u016f. Spolu s prom\u011bnami ro\u010dních dob a krajiny se v knize st\u0159ídají r\u016fzné hlasy, k nim\u017e krom\u011b junior\u016f, senior\u016f, existencí spo\u0159ádaných i nesolidních pat\u0159í \u010deský fousek nebo Pra\u017eské Jezulátko.<\/p>\n

P\u0159ed sebou máme \u010ceský kalendá\u0159, tedy sbírku villonských balad. Tato forma psaní nese spoustu po\u017eadavk\u016f. Máte takovéto psaní rád?<\/strong>
Villonská balada je zvláštní st\u0159edov\u011bký \u017eánr, který vznikl ve Francii a probíhal po rytí\u0159ských soubojích. Je tam strašná \u0159ada omezení. U nás se do toho jako první pustil Vrchlický a v roce 1906 pak Ji\u0159í Mahen, který napsal asi 24 básní v tomto stylu.<\/p>\n

Je znát, \u017ee si rád hrajete. A\u0165 u\u017e se slovy \u010di s tvorbou. Je hra obecn\u011b sou\u010dástí vašeho pohledu na sv\u011bt?<\/strong>
Ano, ur\u010dit\u011b je. \u017dijeme v dob\u011b, kdy byl formalismus pora\u017een na hlavu. Dnes u\u017e jsou rýmované básn\u011b zastaralé, ale to mi v\u016fbec nevadí. Báse\u0148 musí mít krom\u011b formy taky obsah. Úkolem um\u011bní je atakovat ustálený význam v\u011bci. Báse\u0148 má rušit a úto\u010dit na klišé. Musí se za\u010dít u toho, co pova\u017eujeme za naprosto dané. <\/p>\n

Souhlasíte s tím, \u017ee \u017eivot není v\u017edy jen hra?<\/strong>
\u017divot, který nám byl dán, je hra. Nic není tak vá\u017ené, jako kdy\u017e malé dít\u011b staví z kostek v\u011b\u017e. Tam pozná, jestli se to povedlo nebo ne. To u\u017e se nám pak nikdy nepošt\u011bstí. Hra je n\u011bco, co má pravidla, která musíte dodr\u017eet. <\/p>\n

Kdy\u017e se zmi\u0148ují typické vlastnosti národ\u016f, v\u011btšinou se zam\u011b\u0159ujeme na ty negativní. Kdybyste m\u011bl vybrat typicky \u010deskou pozitivní vlastnost?<\/strong>
Mám asi trochu problém charakterizovat našeho ob\u010dana. Jediné, co vím, je, \u017ee se to netýká genetiky, ale kulturního spole\u010denství lidí, kte\u0159í mluví stejným jazykem. Jednu vlastnost asi máme. Máme schopnost takového brutálního humoru, který je jasný t\u0159eba ze Švejka. <\/p>\n

Kdybychom vás jako um\u011blce rozd\u011blili na ingredience, co by tam nechyb\u011blo a \u010deho by tam bylo nejvíce?<\/strong>
To nevím. Je pravda, \u017ee jsem napsal dev\u011bt knih a p\u011bt z nich byly bestsellery, u\u010dí se z nich na st\u0159edních školách. Mo\u017ená bych mohl \u0159íct, \u017ee jsem spisovatel, ale p\u0159iznávám, \u017ee ne. Nenapsal jsem velkou \u010deskou strhující metaforu, jací jsme. A asi se mi to u\u017e ani nepoda\u0159í. V\u016fli mám, ale to je asi málo.<\/p>\n

Jak bou\u0159livý m\u016f\u017ee být vztah mezi texta\u0159em a interpretem?<\/strong>
Z lidského hlediska to nikdy není jednoduché. V mém p\u0159ípad\u011b to je tak, \u017ee mám n\u011bjaký nápad, pak p\u0159ijde Hapka, dá tomu hudební podobu. Pak p\u0159ijdou instrumentalisté a nakonec interpret. Bývaly doby, kdy interpreti \u0159íkali, \u017ee jim to nejde do pusy a podobn\u011b. S tím jsem se dokázal popasovat a \u0159íkal jsem jim, a\u0165 to zazpívají nebo a\u0165 jdou. Jiná mo\u017enost ani není. Byl jsem p\u0159esv\u011bd\u010dený, \u017ee jsem to napsal nejlépe, jak jsem mohl a pro\u010d by mi n\u011bjaká zp\u011bva\u010dka m\u011bla \u0159íkat, jak jsem to m\u011bl napsat? To \u0159íkám naprosto otev\u0159en\u011b. <\/p>\n

Co vám d\u011blá radost?<\/strong>
D\u011blá mi radost být na sv\u011bt\u011b. \u010cím jsem starší, tím více si uv\u011bdomuji, jak nesamoz\u0159ejmý je náš \u017eivot. Vá\u017eím si toho, \u017ee \u010dlov\u011bk v\u016fbec chodí po sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

Co plánujete do budoucna? Máte n\u011bjaký projekt?<\/strong>
Pro m\u011b je cenné mluvit s lidmi. A cht\u011bl bych p\u0159edat zprávu o p\u0159íb\u011bzích n\u011bkterých lidí, kte\u0159í jsou skute\u010dnými hrdiny dnešní doby.<\/p>\n

Besedu moderovala: Sandra Procházková<\/p>\n