{"id":327696,"date":"2017-12-17T00:00:00","date_gmt":"2017-12-16T23:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/jiri-zacek-jsem-takovy-ten-tichy-kluk-ktery-vzdoruje-vsemu\/"},"modified":"2017-12-17T00:00:00","modified_gmt":"2017-12-16T23:00:00","slug":"jiri-zacek-jsem-takovy-ten-tichy-kluk-ktery-vzdoruje-vsemu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/jiri-zacek-jsem-takovy-ten-tichy-kluk-ktery-vzdoruje-vsemu\/","title":{"rendered":"Ji\u0159\u00ed \u017d\u00e1\u010dek: Jsem takov\u00fd ten tich\u00fd kluk, kter\u00fd vzdoruje v\u0161emu"},"content":{"rendered":"

Ji\u0159í \u017dá\u010dek<\/a><\/strong> dokázal ve své tvorb\u011b zk\u0159í\u017eit lyriku a humor a díky tomu pat\u0159í k nej\u010dten\u011bjším \u010deským autor\u016fm. Proslavil se svými knihami pro d\u011bti a je nejuznávan\u011bjší a nejznám\u011bjší sou\u010dasný \u010deský básník. Získal \u0159adu nakladatelských cen, mezi nimi t\u0159i Zlaté stuhy za nejlepší d\u011btskou kní\u017eku.<\/p>\n

Ji\u0159í \u017dá\u010dek<\/strong><\/span> se narodil 6. listopadu 1945 v Chomutov\u011b. D\u011btství a školní léta pro\u017eil v jiho\u010deských Strakonicích. Vystudoval St\u0159ední pr\u016fmyslovou školu stavební ve Volyni (1959-1963) a stavební fakultu \u010cVUT v Praze (1963-1970). Po t\u0159íleté praxi na vodohospodá\u0159ské správ\u011b v Benešov\u011b u Prahy dezertoval od in\u017eenýrství k literatu\u0159e. Do roku 1991 pracoval jako redaktor nakladatelství \u010ceskoslovenský spisovatel, necelý p\u016flrok v nakladatelství Carmen, v letech 1992-1994 v \u010dasopise Vlasta. Od té doby spisovatel na volné noze. \u017dije v Praze, je \u017eenatý a má dv\u011b d\u011bti.<\/p>\n

\u017divot je boj<\/strong><\/span><\/a>
Autor vypráví bajky s humorem a vtipn\u011b, aby k nim mohl p\u0159idat n\u011bco úsm\u011bvného i pou\u010dného. Jsou ur\u010deny pro \u010dtená\u0159e od 9 do 99 let, a pokud um\u011bjí dob\u0159e \u010díst u\u017e d\u0159ív, tak i pro hodn\u011b malé \u010dtená\u0159e, a pokud se do\u017eijí, tak i pro stoleté. Bajky se \u010dtou v ka\u017edém v\u011bku, nebo\u0165 jsou koncentrací lidských p\u0159íb\u011bh\u016f a moudrosti pro názornost p\u0159enesených do sv\u011bta zví\u0159at a t\u0159eba i v\u011bcí.<\/p>\n

Do Ostravy jste p\u0159ijel p\u0159edstavit svou knihu \u017divot je boj, která obsahuje spoustu r\u016fzných bajek. Proti komu nebo \u010demu „vzdorobajky“ vzdorují?<\/strong>
Víte, já jsem takový ten tichý kluk, který vzdoruje všemu. N\u011bkteré ty bajky opravdu popírají smysl té p\u016fvodní bajky. <\/p>\n

Jak vznikají nám\u011bty na vaše knihy? Vzniká nejprve nám\u011bt na knihu jako celek a následn\u011b texty nebo naopak?<\/strong>
U básni\u010dek je to jinak ne\u017e u román\u016f. Kdy\u017e chci psát román, musím si promyslet, kde se to bude odehrávat, o \u010dem to bude a podobn\u011b. U básni\u010dek je to v\u017edy stejné, odehrává se to te\u010f, tak\u017ee se kniha dává dohromady, kdy\u017e máte plný šuplík básni\u010dek. <\/p>\n

\u0158íká se, \u017ee pro d\u011bti nejlépe píší auto\u0159i, kte\u0159í nezapomn\u011bli na to, jaké to je být dít\u011btem. Souhlasíte s tím?<\/strong>
Já myslím, \u017ee to platí pro všechny, tak\u017ee to platí i pro m\u011b. Zpo\u010dátku jsem pro d\u011bti ani psát necht\u011bl, proto\u017ee jsem cht\u011bl být ten slavný spisovatel. A\u017e po p\u011bti sbírkách, po kterých nešt\u011bkl ani pes, jsem za\u010dal psát pro d\u011bti.<\/p>\n

Co vás nejvíce baví na tvorb\u011b pro d\u011bti?<\/strong>
Víte, kdy\u017e d\u011bláte básni\u010dku pro dosp\u011blé, tak si moc nem\u016f\u017eete d\u011blat legraci. To se u nás moc nenosí. Kdy\u017e píšete pro d\u011bti, tak je to pro m\u011b jen radost, \u017eádné trápení. To taky proto, \u017ee ty šedé bu\u0148ky, co máme v hlav\u011b, pot\u0159ebují p\u0159emýšlet, d\u011blá jim to dob\u0159e a pak i nám.<\/p>\n

Jak je pro vás d\u016fle\u017eitý vzhled vašich knih?<\/strong>
Ano, bylo to d\u016fle\u017eité, ani\u017e jsem to tušil. Kdy\u017e jsem p\u0159inesl své první d\u011btské knihy do Albatrosu, tak mi \u0159íkali, \u017ee snad u\u017e ani d\u011bti básni\u010dky ne\u010dtou. Já jsem ten rukopis poslal Adolfu Bornovi, kterému se to zalíbilo a nakonec to vyšlo.<\/p>\n

Jaká byla spolupráce s Adolfem Bornem?<\/strong>
Spolupráce to pro m\u011b byla velice jednoduchá. On mi nikdy ne\u0159ekl, tohle je blbost, p\u0159epiš to a podobn\u011b. Kdy\u017e jsem pana Borna provokoval n\u011bjakým názorem, tak dnes vidím, \u017ee pravdu m\u011bl on.<\/p>\n

K literatu\u0159e jste na za\u010dátku sb\u011bhl od stava\u0159iny. Mají tyhle dva obory v\u016fbec n\u011bco spole\u010dného?<\/strong>
Já myslím, \u017ee ani ne. I kdy\u017e jsou knihy vlastn\u011b takové mosty mezi lidmi. Tu školu jsem šel d\u011blat vlastn\u011b jen proto, abych ud\u011blal tátovi radost. <\/p>\n

Máte n\u011bjaké choroby z povolání?<\/strong>
Já mám choroby všeho druhu. T\u0159eba rakovinu, to mám u\u017e dvanáct let za sebou. A ur\u010dit\u011b mám i nemoc z povolání, akorát nevím jakou. Taky mám takovou chorobu, \u017ee se sna\u017eím v\u017edy n\u011bco vylepšit a nem\u016f\u017eu \u010díst noviny.<\/p>\n

M\u011bl jste také období mladického veršování? A dochovalo se n\u011bco z té doby?<\/strong>
Nedochovalo, všechno jsem to vyhodil, proto\u017ee by mi to ubíralo sebev\u011bdomí. Ze za\u010dátku mi to moc nešlo.<\/p>\n

\u010cetla jsem, \u017ee na básni\u010dky jste také sbalil svou paní…<\/strong>
Ano, to je pravda, sbalil jsem ji na básni\u010dky.<\/p>\n

Vy jste ji\u017e dlouhou dobu básník na volné noze. Jakým šéfem si jste?<\/strong>
Já bych pot\u0159eboval být na sebe p\u0159ísný, ale neumím to. Jsem na sebe hodný a v\u016fbec se netrestám, kdy\u017e lenoším.<\/p>\n

Na co se od vás mohou \u010dtená\u0159i dále t\u011bšit?<\/strong>
Brzy vyjde kniha Mali\u010dkosti pro radost, kde budou velice originální ilustrace a pak na ja\u0159e vyjde kniha Kafe Robinson.<\/p>\n

Besedu moderovala: Sandra Procházková <\/p>\n