{"id":327674,"date":"2017-12-03T00:00:00","date_gmt":"2017-12-02T23:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/zivotopis-ludmily-vankove\/"},"modified":"2017-12-03T00:00:00","modified_gmt":"2017-12-02T23:00:00","slug":"zivotopis-ludmily-vankove","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/zivotopis-ludmily-vankove\/","title":{"rendered":"\u017divotopis Ludmily Va\u0148kov\u00e9"},"content":{"rendered":"

Ludmila Va\u0148ková<\/strong><\/a> je spisovatelka historických román\u016f, noviná\u0159ka, p\u0159ekladatelka a redaktorka. V\u011bnovala se také divadlu a divadelní kritice. Její literární dílo zahrnuje nyní ji\u017e 31 román\u016f, které stále znovu a znovu vycházejí. St\u011b\u017eejní \u010dást tvo\u0159í královské románové ságy P\u0159emyslovc\u016f a Lucemburk\u016f, ve kterých o\u017eilo slavné údobí \u010deských d\u011bjin 13.-14. století. Na besed\u011b však tentokrát p\u0159edstavila svou vlastní biografii. <\/p>\n

\u017divot na rozhraní v\u011bk\u016f<\/strong><\/a><\/p>\n

Vlastní \u017eivotopis Ludmily Va\u0148kové za\u010díná jako román o d\u011btském ráji.<\/p>\n

Její otec byl \u0159editel n\u011bkolika finan\u010dních ústav\u016f a pozd\u011bji \u010dlen neju\u017ešího vedení \u010ceské národní banky. V jeho bohaté knihovn\u011b se záhy seznamovala s literaturou a historií a v jejích d\u011btských snech nechyb\u011blo p\u0159ání zachytit literárn\u011b celou \u010deskou historii. Rodina \u017eila v harmonii, ta\u0165ka pracovn\u011b vytí\u017eený si v\u017edycky ud\u011blal \u010das na své dcery Blanku a Ludmilu. Mamka se starala o ta\u0165ku, o rodinu, anga\u017eovala se v \u017eenském hnutí, dob\u0159e se znala s Miladou Horákovou a její osobní zálibou byla hudba, hra na klavír. Ob\u011b dcery po ní zd\u011bdily hudební nadání, Blanka se profesionáln\u011b v\u011bnovala zp\u011bvu a Ludmila, s matematickým talentem po otci, tíhla k divadlu a literatu\u0159e. Pak ale p\u0159išel pád do propasti, inferno, ta\u0165ka byl za heydrichiády popraven, rodina z\u016fstala bez \u017eivitele, matka s dcerami se musela vyst\u011bhovat z Prahy do \u0158evnic. Hodn\u011b jim tehdy pomáhal Old\u0159ich Pecl, který byl v odboji stejn\u011b jako ta\u0165ka, a krutý osud na n\u011bj dopadl a\u017e v padesátých letech, kdy byl popraven v procesu s Miladou Horákovou.<\/p>\n

Po válce studovala Ludmila Va\u0148kov<\/strong>á<\/strong><\/span> na Filozofické fakult\u011b Univerzity Karlovy, op\u011bt se setkala se zmizelou p\u0159ítelkyní Hanou Proškovou, mezi studenty m\u011bla \u0159adu zahrani\u010dních p\u0159átel, ale mohla se s nimi znovu vid\u011bt a\u017e po \u010dty\u0159iceti letech. Rok 1948 pro ni znamenal vylou\u010dení z vysoké školy a sv\u016fj doktorát dostala a\u017e po listopadu 89.<\/p>\n

P\u0159ijela jste nám p\u0159edstavit sv\u016fj \u017eivotopis, který se jmenuje \u017divot na rozhraní v\u011bk\u016f. Na rozhraní jakých v\u011bk\u016f jste \u017eila a \u017eijete?<\/strong>
Je to 20. století, které pokládám za absolutní p\u0159ed\u011bl nejen mého \u017eivota, ale celkov\u011b lidstva. P\u0159evrátil se \u017eivot lidí. Myslím te\u010f z technologických d\u016fvod\u016f. Velmi se liší \u017eivot bez elektroniky a s elektronikou.<\/p>\n

Kdo vás inspiroval k tomu, abyste sepsala své pam\u011bti?<\/strong>
Byla to má vnu\u010dka Helenka. Naléhala tak dlouho, a\u017e jsem se do toho pustila. P\u016fvodn\u011b jsem cht\u011bla tak sto stran, ale nakonec jsem nev\u011bd\u011bla, jak skon\u010dit a vyšla z toho taková kniha s více ne\u017e \u010dty\u0159misty stranami.<\/p>\n

Jak dlouho kniha vlastn\u011b vznikala?<\/strong>
Odhaduji to asi na rok nebo rok a p\u016fl. P\u0159esn\u011b u\u017e nevím, kdy jsem s knihou za\u010dala, do poslední chvíle jsem ješt\u011b n\u011bco upravovala.<\/p>\n

Bylo snazší psát o sob\u011b ne\u017e o n\u011bkom jiném? Nebo to bylo práv\u011b naopak?<\/strong>
Bylo to práv\u011b naopak. Zdálo by se, \u017ee je jednoduché si vybavit všechny vzpomínky, ale není to tak.<\/p>\n

Na které období bylo pro vás nejt\u011b\u017eší vzpomínat?<\/strong>
To bylo asi období druhé sv\u011btové války. To bylo takové nejkrajn\u011bjší období, které jsme za\u017eili, p\u0159išla jsem o tatínka, co\u017e m\u011b poznamenalo.<\/p>\n

P\u0159i \u010dtení kapitoly o vašem d\u011btství m\u011b zaujalo hrn\u011bní. M\u016f\u017eete divák\u016fm p\u0159iblí\u017eit, co to bylo?<\/strong>
Vzniklo to z \u010detby knihy R\u016f\u017ee z Kavkazu, kde jsme si hráli tak, \u017ee jsme si ka\u017edý rozd\u011blili do svého dvora hrdiny z knihy a povídali si s nimi.<\/p>\n

Váš první román vyšel v roce 1977. Jak jste se v\u016fbec dostala k historickému románu?<\/strong>
Historický román byl vlastn\u011b základ všeho, co jsem kdy napsala. K historii jsem se dostala studiem našich d\u011bjin od d\u011btství, jeliko\u017e tatínek nám p\u0159ed spaním vypráv\u011bl mytologické p\u0159íb\u011bhy. Pozd\u011bji jsem o historii také hodn\u011b \u010detla.<\/p>\n

Je v historii n\u011bjaké období nebo osobnost, která vás nezajímala a necht\u011bla jste ji zpracovávat?<\/strong>
Celé Habsburské období našich d\u011bjin.

Tvrdíte, \u017ee dnešní dob\u011b moc nerozumíte. Myslíte si, \u017ee a\u017e bude naše doba historií, bude o n\u011bco p\u0159ehledn\u011bjší?<\/strong>
Tak to nevím. Nedovedu si p\u0159edstavit, jak se bude pohled na dnešní dobu vyvíjet. Myslím si, \u017ee lidstvo se u\u017e te\u010f velice zm\u011bnilo.<\/p>\n

Byla jste vášnivou ochotnicí. Divadlo jste hrála více ne\u017e \u010dty\u0159icet let. Co vám to dalo do vaší tvorby?<\/strong>
Já doufám, \u017ee mi to dalo takovou \u010dtivost. Myslím, \u017ee to je dostate\u010dný p\u0159ínos pro literární \u010dinnost. Ke ka\u017edé své postav\u011b p\u0159istupuji jako herec a snad je to i znát.<\/p>\n

Máte momentáln\u011b rozepsáno? M\u016f\u017eou se \u010dtená\u0159i t\u011bšit na n\u011bjakou knihu?<\/strong>
Ano, mám, ale jen zkraje. Ješt\u011b jsem se nevzpamatovala z toho \u017eivotopisu. Chci napsat p\u0159íb\u011bh Vratislava a pokud by se mi poda\u0159il i Vladislav, budu ráda, ale nemohu za to ru\u010dit. Bylo mi devadesát, tak u\u017e to není tak lehká v\u011bc. <\/p>\n

Besedu moderovala: Sandra Procházková<\/p>\n