{"id":327672,"date":"2017-11-29T00:00:00","date_gmt":"2017-11-28T23:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/ladislav-spacek-chtel-jsem-uzavrit-sve-zivotni-dilo-necim-poradnym\/"},"modified":"2017-11-29T00:00:00","modified_gmt":"2017-11-28T23:00:00","slug":"ladislav-spacek-chtel-jsem-uzavrit-sve-zivotni-dilo-necim-poradnym","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/ladislav-spacek-chtel-jsem-uzavrit-sve-zivotni-dilo-necim-poradnym\/","title":{"rendered":"Ladislav \u0160pa\u010dek: Cht\u011bl jsem uzav\u0159\u00edt sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed d\u00edlo n\u011b\u010d\u00edm po\u0159\u00e1dn\u00fdm"},"content":{"rendered":"

Ladislav Špa\u010dek<\/strong><\/span><\/a> pochází z Ostravy, je p\u016fvodním povoláním pedagog. Vyu\u010doval na Filozofické fakult\u011b Univerzity Karlovy. V letech 1990-1992 byl redaktorem a moderátorem \u010ceskoslovenské televize. Poté od roku 1992 p\u016fsobil jedenáct let na Pra\u017eském hrad\u011b jako mluv\u010dí prezidenta Václava Havla. Ú\u010dastnil se bezpo\u010dtu vrcholných spole\u010denských událostí, jako doprovod hlavy státu navštívil více ne\u017e 50 zemí sv\u011bta, setkal se s desítkami prezident\u016f a \u010dlen\u016f královských rodin. Je spoluautorem a protagonistou televizního seriálu Etiketa a napsal v tomto duchu také celou \u0159adu knih. V sou\u010dasnosti p\u016fsobí jako konzultant v oboru komunikace a etikety, po\u0159ádá p\u0159ednášky pro mana\u017eery firem a ú\u0159ad\u016f.<\/span>

V Etiket\u011b<\/strong><\/span><\/a> se do\u010dtete leccos z toho, co bylo zmín\u011bno v p\u0159edchozích knihách (brambory se krájejí vidli\u010dkou dnes a krájely se tak i p\u0159ed deseti lety a sako se zapíná na horní knoflík u\u017e od vévody z Windsoru), ale najdete v ní i mnohá pravidla, u nich\u017e došlo oproti minulosti ke zm\u011bn\u011b (t\u0159eba \u017ee kravata u\u017e není vy\u017eadována tak \u010dasto jako p\u0159ed dvaceti lety nebo za jakých okolností si lze obléct d\u017eíny do spole\u010dnosti). Tato kniha je nejobsáhlejší p\u0159íru\u010dkou etikety, jaká kdy u nás vyšla. Obsahuje komplexní soubor pravidel etikety ze všech oblastí lidského \u017eivota. Najdete v ní pou\u010dení pro všechny \u017eivotní situace a budete v\u011bd\u011bt, jak být svým d\u011btem vzorem. Etiketa si všímá rozdíl\u016f mezi mladou a starší generací, vysv\u011btluje stylové rozlišení konzervativního a le\u017eérního stylu, neodsuzuje módní vlivy a neomezuje se na drahé a zna\u010dkové oble\u010dení. Je moderní, praktická a srozumitelná všem.
<\/span>
„Pravidla etikety mají vyšší sílu ne\u017e zákony, které p\u0159ijímají parlamenty, nelze je toti\u017e zrušit.“
<\/span>
Co všechno jste pro své \u010dtená\u0159e p\u0159ipravil?<\/strong><\/span>
Já u\u017e jsem vlastn\u011b napsal 22 knih a \u0159íkal jsem si, \u017ee je na \u010dase skon\u010dit. Myslím si, \u017ee jen málo lidí napsalo tolik knih. Cht\u011bl jsem uzav\u0159ít své \u017eivotní dílo n\u011b\u010dím po\u0159ádným a cht\u011bl jsem napsat n\u011bco, kde bude úpln\u011b všechno. Knihu jsem psal asi 9 m\u011bsíc\u016f a poté se i dlouho vyráb\u011bla. <\/span>

V knize se objevují i vaše osobní vzpomínky. Má oblíbená je o miskách na o\u010distu prst\u016f v Americe. Mohl byste to trochu p\u0159iblí\u017eit?<\/strong><\/span>
Delegace jednoho afrického státu ve\u010de\u0159ela v bílém dom\u011b na státní ve\u010de\u0159i. Ameri\u010dané mají polo\u017eeny základy etikety jinak, ale p\u0159esto je ve\u010de\u0159e v Bílém dom\u011b velká událost. Ti Afri\u010dané se chovali velice vybran\u011b, a kdy\u017e na st\u016fl p\u0159inesli misku na opláchnutí prst\u016f, vzali misku a tu vodu vypili. Ameri\u010dané pak p\u0159emýšleli, co ud\u011blat. M\u011bli si v té misce opláchnout prsty a ukázat t\u011bm Afri\u010dan\u016fm, jací jsou burani? Proto Ameri\u010dani na sebe mrkli, misku vzali a vodu také vypili. To je p\u0159esn\u011b to, co je v etiket\u011b podstatné. Chovat se ušlechtile a mile k ostatním lidem.<\/span>

V rozhovorech s vámi nej\u010dast\u011bji padají otázky na nejv\u011btší proh\u0159ešky \u010cech\u016f v etiket\u011b. Já bych to te\u010f obrátila. Za co byste \u010cechy naopak pochválil?<\/strong><\/span>
Rozhodn\u011b si myslím, \u017ee vztah k etiket\u011b se stále zlepšuje. Já to vidím nap\u0159íklad v zájmu o své knihy. Vydal jsem jich 23 a všechny jsou stále v ob\u011bhu. Mám denn\u011b p\u0159ednášky, vyu\u010duji stolování. Jedná se v\u011btšinou o mladé mana\u017eery, kte\u0159í si uv\u011bdomují, \u017ee etiketa je p\u0159edpokladem jejich úsp\u011bchu. N\u011bjaký mládenec dokonale rozumí aut\u016fm nebo po\u010díta\u010d\u016fm a tahle schopnost ho katapultuje do role obchodního \u0159editele firmy. Pak tento mladý \u0159editel, který byl zatím v nejlepší restauraci v pizzerii, letí do Londýna do luxusní restaurace, kde má uzav\u0159ít velký kontrakt. Te\u010f ten mladík p\u0159emýšlí, co si vzít na sebe, jak se chovat a podobn\u011b. Ti obchodní partne\u0159i si samoz\u0159ejm\u011b tohoto chování všímají a vnímají ho. My si musíme tyto dovednosti osvojit a zautomatizovat. Pak to m\u016f\u017eeme od mali\u010dka ukazovat svým d\u011btem a ony si to vštípí, nau\u010dí se to a budou to brát za samoz\u0159ejmé. Krom\u011b mana\u017eer\u016f si etiketu cht\u011bjí všt\u011bpovat odpov\u011bdní rodi\u010de, kte\u0159í cht\u011bjí, aby se na svých d\u011btech podepsali správn\u011b a p\u0159edali jim dobré návyky. Nejsiln\u011bjším výchovným nástrojem je nápodoba. T\u0159etí skupinou, která se o etiketu zajímá, jsou mladí lidé, kte\u0159í cht\u011bjí být dokonalí.
<\/span>
Dnes velká \u010dást ve\u0159ejného d\u011bní odehrává na internetu. Nezapomínají lidé na etiketu mnohdy proto, \u017ee sedí doma v teplákách u po\u010díta\u010de?<\/strong><\/span>
Ur\u010dit\u011b tomu ta anonymita p\u0159ispívá. V\u017edy spolu lidé komunikovali p\u0159ímo. I v tom virtuálním prostoru se ale musíme chovat spole\u010densky. Pravidla etikety se neustále zjednodušují, ale platit budou stále. <\/span>

V televizi byl zmín\u011bn názor, \u017ee by voli\u010di m\u011bli znát zdravotní stav kandidáta na prezidenta. Co si o tom myslíte vy?<\/strong><\/span>
Kandidáti na prezidenta \u010cR jsou v\u011btšinou mladí kluci, a\u017e na sou\u010dasného prezidenta, u kterého za\u010díná hrát zdravotní stav vá\u017enou roli. Výkon funkce prezidenta je náro\u010dný. Sou\u010dasný prezident není schopen ani p\u0159edat vyznamenání a musí ho p\u0159edávat šéf protokolu. Toto u\u017e zavání neschopností vykonávat ústavní funkci. Myslím si, \u017ee ve\u0159ejnost má právo znát jeho zdravotní stav. <\/span>

Musí dáma nosit pun\u010dochy nebo je lze v dnešní dob\u011b nahradit podkolenkami?<\/strong><\/span>
Tradice nošení pun\u010doch je dlouhá a stále p\u0159etrvává. Stále je pova\u017eujeme za základ spole\u010denského od\u011bvu. Spodní prádlo za\u010daly \u017eeny nosit a\u017e v 19. století pod vlivem léka\u0159ské osv\u011bty. Postupn\u011b se spodní kalhoty zkracovaly stejn\u011b jako sukn\u011b. Je mo\u017ené pun\u010dochy nahradit podkolenkami, ale musíte si být stoprocentn\u011b jisté, \u017ee nikde nic nevykoukne.<\/p>\n

Besedu moderovala: Sandra Procházková<\/span> <\/p>\n