{"id":327042,"date":"2015-11-05T00:00:00","date_gmt":"2015-11-04T23:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/nezarazene\/michal-petrov-tolik-nocnich-smen-nemel-snad-ani-doktor-blazej-v-dietlove-nemocnici\/"},"modified":"2015-11-05T00:00:00","modified_gmt":"2015-11-04T23:00:00","slug":"michal-petrov-tolik-nocnich-smen-nemel-snad-ani-doktor-blazej-v-dietlove-nemocnici","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/rozhovor\/michal-petrov-tolik-nocnich-smen-nemel-snad-ani-doktor-blazej-v-dietlove-nemocnici\/","title":{"rendered":"Michal Petrov: „Tolik no\u010dn\u00edch sm\u011bn nem\u011bl snad ani doktor Bla\u017eej v Dietlov\u011b nemocnici.“"},"content":{"rendered":"
\"\"Pra\u017eák s bulharskými ko\u0159eny vydává druhý díl ohlédnutí za realitou socialistického všedního dne v \u010ceskoslovensku. Názvem navazuje jeho kniha na p\u0159edchozí Retro.\u010cS, má jen po\u0159adové \u010díslo 2 a jiný podtitul – Jak jsme si to (u)\u017eili za reálného socialismu.<\/p>\n

První Retro.\u010cS se stalo bestsellerem. Pomáhalo to p\u0159i psaní „dvojky“?<\/strong><\/em>
Ur\u010dit\u011b to také nabíjí – a nejenom ta \u010dísla prodej\u016f, která jsme mimochodem já ani vydavatel ne\u010dekali. Velkou vzpruhou byly i osobní vzkazy, které jsem dostával na setkáních se \u010dtená\u0159i nebo prost\u0159ednictvím sociálních sítí. Ale zárove\u0148 byl ten první úsp\u011bch hodn\u011b svazující a neberte to jako frázi, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee jsem k psaní „dvojky“ usedal s mnohem v\u011btší pokorou. Mo\u017ená se to promítlo i do výsledku, o kterém moje editorka Kamila Hladká \u0159ekla, \u017ee je dosp\u011blejší. M\u011bl jsem v tu chvíli na vybranou, jestli se cítit dot\u010den\u011b,
anebo to vzít jako poklonu a rozhodl jsem se pro to druhé (smích). Mimochodem, nebyl jsem si v\u016fbec p\u016fvodn\u011b jist, zda má vzniknout skute\u010dná „dvojka“ kopírující koncep\u010dn\u011b „jedni\u010dku“ v\u010detn\u011b názvu, ale pak jsem usoudil, \u017ee práv\u011b tohle \u010dtená\u0159i \u010dekají, a \u017ee bych je víc zmátl tím, \u017ee jim nabídnu n\u011bco jiného, ne\u017e tím, \u017ee p\u0159icházím s knihou s velmi podobným layoutem a názvem. A ješt\u011b k té podpo\u0159e – \u017eádné Retro.\u010cS II by neexistovalo bez absolutního a bezvýhradného pochopení mé paní a rodiny v\u016fbec. Psaní je hrozná samota nejen pro autora, ale on sám pro lidi kolem taky prakticky p\u0159estane existovat.<\/p>\n

Lišila se n\u011bjak práce na „dvojce“ oproti „jedni\u010dce“?<\/strong><\/em>
Kdy\u017e skládáte písni\u010dku, tak máte dv\u011b mo\u017enosti: bu\u010f zhudebníte text, anebo slova pod\u0159ídíte melodii. Já jsem u „jedni\u010dky“ nejprve psal, a teprve na základ\u011b textu vybíral obrázky. Ob\u010das m\u011b to dostalo do úzkých, proto\u017ee jsem od za\u010dátku cht\u011bl, aby kní\u017eka byla p\u0159edevším obrazová. Proto\u017ee retro je téma, které má co d\u011blat s individuálními pocity – vzpomínky má ka\u017edý své, ale všechny sjednocuje n\u011bjaký vizuální spole\u010dný jmenovatel. Kdybych to m\u011bl \u0159íct srozumiteln\u011b – v Bílé labuti jsme ka\u017edý kupovali n\u011bco jiného s jiným úsp\u011bchem, ale pro ka\u017edého z nás vypadal ten obcho\u010fák stejn\u011b. Najít pr\u016fse\u010dík pro tolik lidí je zkrátka t\u011b\u017eké a postarat se o to m\u016f\u017ee jen obraz. Na ten jsem textem navázal jaksi za sebe, ale ten text si ka\u017edý m\u016f\u017ee obohatit o to své, anebo ten m\u016fj úpln\u011b ignorovat, jestli\u017ee mu ilustrace sta\u010dí. „Dvojku“ jsem zpracovával opa\u010dným zp\u016fsobem – text jsem pod\u0159ídil obrázk\u016fm. Zprvu jsem m\u011bl obavu, \u017e e mi téma nepokryjí dostate\u010dn\u011b, ale našt\u011bstí se ukázala jako lichá. Ilustrací je ješt\u011b víc ne\u017e v jedni\u010dce. Ale ješt\u011b v n\u011b\u010dem byl zásadní rozdíl – v nálad\u011b, která se m\u011b p\u0159i psaní zmoc\u0148ovala. <\/p>\n

Jak tomu mám rozum\u011bt?<\/strong><\/em>
P\u0159i psaní „jedni\u010dky“ se m\u011b zmoc\u0148ovala p\u0159evá\u017en\u011b nostalgie. To je podle m\u011b dobrá emoce, i kdy\u017e znamená ohlí\u017eení, navíc za dobou, která byla, jaká byla. Ale je to vyvolávání milých vzpomínek. Mo\u017ená jsem ji cítil i s ohledem na obsah – ono to jídlo evokuje chut\u011b a v\u016fn\u011b, které máme tendenci si navíc idealizovat. P\u0159i psaní „dvojky“ jsem cítil \u010dasto ho\u0159kost a zlost. Retro.\u010cS II pojednává hodn\u011b o oborech, kde \u010cesko(slovensko) p\u0159edstavovalo sv\u011btovou špi\u010dku. O oborech, ve kterých jsme m\u011bli velice slušn\u011b a\u017e do poloviny 20. století našlápnuto, a které se dokázaly p\u0159enést i p\u0159es tu strašnou p\u0159edvále\u010dnou hospodá\u0159skou krizi, ale to postavení jsme si neudr\u017eeli, proto\u017ee p\u0159išel odsun N\u011bmc\u016f, plánované hospodá\u0159ství a nakonec celkem neúprosný trh. Vidíte to na t\u011bch zpustlých továrních budovách, které doopravdy \u017ealují. P\u0159itom jde o areály, které budovaly generace podnikatel\u016f, a lidí z okolí, kte\u0159í k té výrob\u011b m\u011bli p\u0159ímý vztah, byly armády. Vidíte to na úbytku domácí produkce v obchodech. Ze seznamu fabrik, které a\u017e do 90. let jely, se vlastn\u011b jen škrtá. Mn\u011b p\u0159itom štve i ta neuv\u011b\u0159itelná neúcta k pr\u016fmyslovému d\u011bdictví, které tahle zem\u011b má. Nemalujme si to, z drtivé v\u011btšiny zrušených fabrik nevznikají luxusní industriální lofty. P\u0159evá\u017ená \u010dást, pokud ješt\u011b stojí, se topí v plevelu a pomalu se m\u011bní v prach. P\u0159itom se na ty baráky podívejte – na ten cit pro ornament, na tu touhu po tom vytvo\u0159it n\u011bco krásného, co to místo zdobí. V\u017edy\u0165 to byly p\u0159edm\u011bty hrdosti. A tohle má mít dneska jen cenu \u010dtvere\u010dných metr\u016f? A te\u010f samoz\u0159ejm\u011b nemluvím o areálech z dob komunistické industrializace.<\/p>\n

Za tím si p\u0159edstavuju hlavn\u011b textilky – tak\u017ee „dvojka“ pat\u0159í oblékání?<\/strong><\/em>
Krom jiného i oblékání, ano. Ale je tam toho mnohem víc. „Jedni\u010dka“ obsahovala silný emotivní prvek v podob\u011b kapitoly v\u011bnované hra\u010dkám. Proto\u017ee hra\u010dky rovnají se d\u011btství a to se zase v\u011btšinou rovná dob\u011b bezstarostnosti. Ve „dvojce“, doufám, podobnou roli sehraje kapitola v\u011bnovaná škole, jakkoli tam té bezstarostnosti citeln\u011b ubývá (smích). Na to navazují kapitoly v\u011bnované mód\u011b a bydlení. To jsou velmi komplikovaná témata a já nem\u011bl ambici vytvá\u0159et encyklopedii. Na n\u011bco jsem musel rezignovat docela –
t\u0159eba v kapitolách v\u011bnovaných spot\u0159ební elektronice m\u011b to hodn\u011b svád\u011blo k popisu hudební scény a programové nabídky monopolních státních médií. P\u0159íšern\u011b by to nabobtnalo, a ta kní\u017eka by se tak trochu rozutekla do p\u0159íliš mnoha sm\u011br\u016f a nedr\u017eela by pohromad\u011b. A asi bych krom toho musel slevit z objemu obrázk\u016f, co\u017e se mi vá\u017en\u011b necht\u011blo. Proto\u017ee jestli má „dvojka“ podobn\u011b jako „jedni\u010dka“ dopl\u0148ovat rodinná alba fotografií, jsou ilustrace nutné. <\/p>\n

Retro je \u017eánr, který stále táhne, \u010dím to?<\/strong><\/em>
Myslím, \u017ee spl\u0148uje dv\u011b základní podmínky – vztahuje se k dob\u011b, od ní\u017e u\u017e máme n\u011bjaký historický odstup, a potom pam\u011btníci stále \u017eijí. U nás má tenhle \u017eánr trochu nevýhodu v tom, \u017ee se zna\u010dn\u011b politizuje. Ani já se politice nemohl absolutn\u011b vyhnout, jen jsem to omezil na minimum. Ale není to jen \u010deské specifikum – stejn\u011b se do retra politika míchá ve všech zemích bývalého východního bloku a je to pochopitelné. Ale ten, kdo by cht\u011bl retro vid\u011bt jen jako projev volání po \u010dasech, kdy vládla jedna strana, by se m\u011bl podívat na situaci v jiných \u010dástech sv\u011bta. I tam je retro moderní, p\u0159itom se do toho politika nemíchá v\u016fbec.
Koncentruje se jen na výtvarný výraz tehdejší doby. <\/p>\n

Váš otec byl Bulhar, vy sám jste strávil v Bulharsku zna\u010dnou \u010dást svého d\u011btství. Je retro populární i tam?<\/em><\/strong>
Je tam velmi populární – sleduju to na internetu prost\u0159ednictvím webových stránek a sociálních sítí, vyšla p\u0159inejmenším jedna dobrá kniha. Jezdívali jsme k bulharským p\u0159íbuzným na balkánský venkov p\u0159es Ma\u010farsko a Rumunsko. Dodnes se tam rád vracím a pozoruju, jak se \u017eivot a konzum m\u011bní i tam. A mám sen napsat jedno retro jako srovnávací – mezi jednotlivými státy východní Evropy. Dost dob\u0159e znám i reálie n\u011bkdejší NDR, kde jsem \u010dasto pobýval také, mezery mám ale v t\u011bch polských. Nicmén\u011b m\u016fj archiv se rozši\u0159uje i tímhle sm\u011brem. <\/p>\n

Váš archiv si získal velmi dobrou pov\u011bst, kolik u\u017e máte polo\u017eek?<\/strong><\/em>
T\u011bší m\u011b to a projevuje se to tak, \u017ee kdy\u017e se retru v\u011bnují média, obracejí se na m\u011b se \u017eádostí bu\u010f o obrázky, nebo spolupráci v\u016fbec. Já se o to d\u011blím rád, proto\u017ee \u017eádný archiv nemá význam, pokud nevydává své poklady. Dnes mám asi sedm tisíc digitalizovaných polo\u017eek, uvád\u011bt p\u0159esné \u010díslo by nem\u011blo význam, proto\u017ee se m\u011bní permanentn\u011b. Nejvíc m\u011b štve – a stalo se to u „jedni\u010dky“ i u „dvojky“, kdy\u017e je sazba knihy hotová a já narazím na p\u0159ír\u016fstky, které by tam velmi dob\u0159e zapadly, ale u\u017e je zkrátka na zm\u011bny pozd\u011b. Rád bych tenhle hendikep dohnal t\u0159eba vytvo\u0159ením n\u011bjaké webgalerie, ale nemám na to kdy. T\u0159eba jednou… A taky m\u011b štve, \u017ee kdy\u017e kone\u010dn\u011b se\u017eenu scanner, který si pom\u011brn\u011b dob\u0159e poradí se vzory na fotografiích, p\u0159ijde Microsoft s novými Windows, které neumo\u017ení instalovat k n\u011bmu plnohodnotný ovlada\u010d. Moderní doba má i své limity.<\/p>\n

\u0158íká se, \u017ee p\u0159i první knize je \u010dlov\u011bk autor a od druhé se stává u\u017e spisovatelem. P\u0159ipadáte si tak?<\/strong><\/em>
V\u016fbec ne. P\u0159edstavuju si spisovatele jako J. P. Belmonda v Mu\u017ei z Acapulka. Sedí, píše a je to jeho ob\u017eiva, jakkoli t\u0159eba mizerná. Moje „civilní“ povolání je jiné, po\u0159ád ho pova\u017euju za prvo\u0159adé a ono m\u011b hodn\u011b baví. Ale chv í lemi psaní opravdu nebylo zanedbatelný úvazek. Bo\u017ee, tolik no\u010dních sm\u011bn nem\u011bl snad ani doktor Bla\u017eej v Dietlov\u011b nemocnici (smích)!<\/p>\n

<\/span><\/div>\n

Foto: Karel Šanda<\/span><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pra\u017e\u00e1k s bulharsk\u00fdmi ko\u0159eny vyd\u00e1v\u00e1 druh\u00fd d\u00edl ohl\u00e9dnut\u00ed za realitou socialistick\u00e9ho v\u0161edn\u00edho dne v \u010ceskoslovensku. N\u00e1zvem navazuje jeho kniha na p\u0159edchoz\u00ed Retro.\u010cS, m\u00e1 jen po\u0159adov\u00e9 \u010d\u00edslo 2 a jin\u00fd podtitul \u2013 Jak jsme si to (u)\u017eili za re\u00e1ln\u00e9ho socialismu.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":327043,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[8],"tags":[21848],"class_list":["post-327042","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-rozhovor","tag-revue"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/327042","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=327042"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/327042\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/327043"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=327042"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=327042"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=327042"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}