{"id":20424,"date":"2023-03-14T07:53:00","date_gmt":"2023-03-14T06:53:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/?p=20424"},"modified":"2023-03-14T09:09:12","modified_gmt":"2023-03-14T08:09:12","slug":"alena-mornstajnova-les-v-dome-prvni-ukazka","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/ukazky\/alena-mornstajnova-les-v-dome-prvni-ukazka\/","title":{"rendered":"Je tu prvn\u00ed uk\u00e1zka z o\u010dek\u00e1van\u00e9 novinky Aleny Morn\u0161tajnov\u00e9 Les v dom\u011b!"},"content":{"rendered":"\n

Nen\u00ed mnoho autor\u016f, u kter\u00fdch netrp\u011bliv\u011b odpo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1me dny do vyd\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00ed knihy \u2013 Alena Morn\u0161tajnov\u00e1 mezi n\u011b ale rozhodn\u011b pat\u0159\u00ed! Jej\u00ed novinka Les v dom\u011b vych\u00e1z\u00ed 20. dubna. Ne\u017e v\u0161ak doraz\u00ed, m\u016f\u017eete si p\u0159e\u010d\u00edst exkluzivn\u00ed uk\u00e1zku: druhou kapitolu s n\u00e1zvem Za vs\u00ed je les.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\n
P\u0159edobjednat Les v dom\u011b<\/a><\/div>\n<\/div>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

Druh\u00e1 kapitola: Za vs\u00ed je les<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1plavy v \u010dervenci devades\u00e1t\u00e9ho sedm\u00e9ho roku se p\u0159ehnaly st\u0159edem Evropy, odnesly si des\u00edtky \u017eivot\u016f, pobo\u0159ily domy, spl\u00e1chly \u00farodu, rozervaly silnice a zastavily vlaky. V ulic\u00edch m\u011bst pluly lo\u010fky, z luk se staly rybn\u00edky a soused\u00e9 si pom\u00e1hali. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b voda opadla a z\u016fstaly po n\u00ed n\u00e1nosy bahna, vlhk\u00e9 mapy na zdech a hromady haramp\u00e1d\u00ed. Pak do\u0161lo na s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed \u0161kod a vypl\u00e1cen\u00ed pojistn\u00e9ho a lid\u00e9 si zase za\u010dali z\u00e1vid\u011bt.<\/p>\n\n\n\n

Babi s d\u011bdou sklen\u00edky poji\u0161t\u011bn\u00e9 proti velk\u00e9 vod\u011b nem\u011bli, proto\u017ee ve vsi nebyl ani potok a nikdo nepamatoval, \u017ee by se z lesa \u00favozovou cestou valilo tolik vody, aby dos\u00e1hla a\u017e k prvn\u00edm plot\u016fm, nato\u017e aby zaplavila domy. P\u0159esto sklen\u00edky postavili znovu, nejd\u0159\u00edv ale museli vyv\u00e9zt bahno ze sklep\u016f a p\u0159\u00edzem\u00ed, vysu\u0161it st\u011bny, znovu vymalovat a po\u0159\u00eddit si nov\u00fd n\u00e1bytek.<\/p>\n\n\n\n

M\u016fj sv\u011bt se zm\u011bnil. Velk\u00e1 voda si vzala nejen z\u00e1hony, ale i ke\u0159e a lavi\u010dku pod t\u0159e\u0161n\u00ed a po \u010dase na utrp\u011bn\u00e1 zran\u011bn\u00ed uhynula i t\u0159e\u0161e\u0148 samotn\u00e1. La\u0165kov\u00fd plot odplul a d\u011bda mezi ty\u010dky nat\u00e1hl oby\u010dejn\u00e9 dr\u00e1t\u011bn\u00e9 pletivo. Ka\u017ed\u00fd kolemjdouc\u00ed tak mohl nahl\u00e9dnout skrz \u0159\u00eddk\u00e1 oka a vid\u011bl, co se v zahrad\u011b d\u011bje. Od t\u00e9 doby jsem si s Monikou hr\u00e1la jen ve sv\u00e9m pokoji.<\/p>\n\n\n\n

Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed bylo, \u017ee o t\u00e1tovi u\u017e nepadlo ani slovo. Ze st\u011bny v ob\u00fdvac\u00edm pokoji zmizela fotografie, na kter\u00e9 t\u00e1ta l\u00edbal m\u00e1mu pod rozkvetlou t\u0159e\u0161n\u00ed, a z pr\u00e1deln\u00edku zar\u00e1movan\u00fd obr\u00e1zek n\u00e1s t\u0159\u00ed u v\u00e1no\u010dn\u00edho strome\u010dku.<\/p>\n\n\n\n

Bylo to, jako kdyby nikdy neexistoval, jako kdybych si ho vymyslela a vid\u011bla a sly\u0161ela ho jenom j\u00e1, stejn\u011b jako Moniku.<\/p>\n\n\n\n

Ale t\u00e1ta musel b\u00fdt skute\u010dn\u00fd. Na polici v m\u00e9m pokoji le\u017eely poh\u00e1dkov\u00e9 knihy, kter\u00e9 mi koupil. Ta posledn\u00ed byla je\u0161t\u011b zalo\u017een\u00e1 na str\u00e1nce, kde jsme se \u010dten\u00edm skon\u010dili. A modr\u00e9 boty s p\u0159ezkou p\u0159es n\u00e1rt, kter\u00e9 jsem tak r\u00e1da nosila, jsme p\u0159ece kupovali spole\u010dn\u011b s t\u00e1tou a m\u00e1mou ve m\u011bst\u011b.<\/p>\n\n\n\n

B\u00e1la jsem se tehdy nastoupit do auta. Nem\u00e1m auta r\u00e1da, smrd\u00ed a divn\u011b hr\u010d\u00ed a babi po\u0159\u00e1d mlela o tom, jak jsou nebezpe\u010dn\u00e1 a \u017ee nejv\u00edc lid\u00ed um\u00edr\u00e1 p\u0159i boura\u010dk\u00e1ch. Ale t\u00e1ta m\u011b vzal za ruku a \u0159ekl, \u017ee se nemus\u00edm b\u00e1t, proto\u017ee cestu dob\u0159e zn\u00e1. Jezd\u00ed p\u0159ece s m\u00e1mou do pr\u00e1ce a z pr\u00e1ce ka\u017ed\u00fd den a je\u0161t\u011b se jim nic nestalo. A na n\u00e1m\u011bst\u00ed prod\u00e1vaj\u00ed to\u010denou zmrzlinu, dodal. Opravdovou jahodovou ze smetany, ne jen takovou ovocnou ledovou t\u0159\u00ed\u0161\u0165, jakou d\u011bl\u00e1 babi.<\/p>\n\n\n\n

T\u00e1tova dla\u0148 byla tepl\u00e1 a velk\u00e1 a t\u00f3n jeho hlasu konej\u0161iv\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 rozhodn\u00fd. T\u00e1ta m\u011b m\u011bl moc r\u00e1d, ale poslouchat se mus\u00ed. Zlobiv\u00e9 holky si l\u00e1sku nezaslou\u017e\u00ed. Zatnula jsem zuby a nastoupila do auta.<\/p>\n\n\n\n

A opravdu \u2014 zmrzlina byla dokonce je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e nanuky, kter\u00e9 mi t\u00e1ta n\u011bkdy vozil z m\u011bsta.<\/p>\n\n\n\n

Pam\u011b\u0165 je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bc. Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee se mi p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce jasn\u011b vybav\u00ed chu\u0165 smetanov\u00e9 zmrzliny? C\u00edt\u00edm jahodovou v\u016fni, sladkou, lehce nakyslou p\u0159\u00edchu\u0165 i chlad na jazyku. Dok\u00e1\u017eu popsat Moniku, i kdy\u017e \u017eila jen v m\u00fdch p\u0159edstav\u00e1ch. Ale a\u0165 se sna\u017e\u00edm sebev\u00edc, t\u00e1t\u016fv hlas ani jeho podobu si vybavit nedok\u00e1\u017eu. V\u00edm, \u017ee byl vysok\u00fd \u2014 i kdy\u017e d\u011btem se asi v\u0161ichni dosp\u011bl\u00ed zdaj\u00ed b\u00fdt v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e jsou \u2014, m\u011bl sv\u011btle hn\u011bd\u00e9 vlasy uprost\u0159ed rozd\u011blen\u00e9 p\u011b\u0161inkou, h\u0159ejiv\u00e9 dlan\u011b a von\u011bl kou\u0159em. Ale rysy jeho obli\u010deje se mi v pam\u011bti rozpily v nez\u0159etelnou skvrnu.<\/p>\n\n\n\n

Po z\u00e1plav\u00e1ch jsem nem\u011bla ani t\u00e1tu, ani nanuky a ani ovocnou ledovou t\u0159\u00ed\u0161\u0165, proto\u017ee dosp\u011bl\u00ed m\u011bli spoustu pr\u00e1ce s ukl\u00edzen\u00edm a na zbyte\u010dnosti nezb\u00fdval \u010das. A babi \u0159ekla, \u017ee i kdyby \u010das m\u011bla, zmrzlinu by mi stejn\u011b neud\u011blala, proto\u017ee si ji nezaslou\u017e\u00edm.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJ\u00e1 se o milostivou sle\u010dnu star\u00e1m, otro\u010d\u00edm j\u00ed, aby nemusela chodit do \u0161kolky, a co z toho m\u00e1m? \u017daluje a p\u0159ekrucuje v\u0161ecko, co zaslechne, lh\u00e1\u0159ka jedna,\u201c mumlala si tak, abych to sly\u0161ela jen j\u00e1. Jej\u00ed v\u011bty se mi usazovaly kdesi na hrudn\u00edku, a poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e jsem si na n\u011b vzpomn\u011bla, vyt\u00e1hly sv\u00e9 \u010d\u00e1rky a h\u00e1\u010dky a p\u00edchaly m\u011b do \u017eeber. \u201eJen se pod\u00edvej, jak to dopadlo, ty c\u00e1coro. Tvoje m\u00e1ma je cel\u00e1 zni\u010den\u00e1, a kdybysme j\u00ed s d\u011bdou nepom\u00e1hali, byla by na v\u0161ecko \u00fapln\u011b sama. To v\u0161echno kv\u016fli\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n

Ano, hodn\u011b toho bylo jinak, jen babi byla po\u0159\u00e1d stejn\u00e1. Ale p\u0159ed m\u00e1mou si d\u00e1vala pozor. Proto\u017ee m\u00e1ma se zm\u011bnila ze v\u0161eho nejv\u00edc. Byla tam s n\u00e1mi, ale z\u00e1rove\u0148 nebyla. Vymetala bahno, vyn\u00e1\u0161ela zni\u010den\u00e9 koberce a rozkl\u00ed\u017een\u00fd n\u00e1bytek, ale skoro nemluvila. Pohled m\u011bla rozost\u0159en\u00fd a nete\u010dn\u00fd, jako kdyby se d\u00edvala p\u0159es sklo, a v obli\u010deji m\u011bla po\u0159\u00e1d stejn\u00fd k\u0159e\u010dovit\u00fd v\u00fdraz. Kdy\u017e jsem se do\u017eadovala ve\u010dern\u00edho \u010dten\u00ed, \u0159ekla, \u017ee je unaven\u00e1. Posadila se vedle babi a d\u011bdy p\u0159ed televizi a z\u00edrala na blikaj\u00edc\u00ed obrazovku. A kdy\u017e bylo p\u0159\u00edzem\u00ed kone\u010dn\u011b vyklizen\u00e9 a vysu\u0161en\u00e9 a babi s d\u011bdou se mohli vr\u00e1tit do sv\u00e9ho bytu, sed\u011bla na pohovce \u00fapln\u011b stejn\u011b nehybn\u011b, p\u0159esto\u017ee televize byla vypnut\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

N\u011bkdy m\u011b napad\u00e1, \u017ee by t\u00e1ta \u010dasem stejn\u011b ode\u0161el. Vybavuj\u00ed se mi hlasy, kter\u00e9 do m\u00e9ho pokoje v noci ob\u010das dol\u00e9haly z ob\u00fdv\u00e1ku. Musely b\u00fdt hlasit\u00e9, kdy\u017e m\u011b vytrhly ze span\u00ed. Byly to jen nevinn\u00e9 dohady, nebo p\u0159edzv\u011bst toho, \u017ee je mezi nimi n\u011bco \u0161patn\u011b?<\/p>\n\n\n\n

Nev\u00edm, nejsp\u00ed\u0161 si zase n\u011bco namlouv\u00e1m.<\/p>\n\n\n\n

V noci jsem se probudila. Do nosu m\u011b uhodil smrad, kter\u00fdm d\u016fm nas\u00e1kl b\u011bhem povodn\u00ed, usadil se ve sklep\u011b a za hork\u00fdch noc\u00ed n\u00e1s chodil nav\u0161t\u011bvovat do horn\u00edho patra. P\u0159esto\u017ee byly z\u00e1v\u011bsy zata\u017een\u00e9, zven\u010d\u00ed pronikalo do domu namodral\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed sv\u011btlo a pokoj naplnily nehybn\u00e9 st\u00edny. Oto\u010dila jsem se ke st\u011bn\u011b a p\u0159it\u00e1hla si pl\u00e1t\u011bn\u00e9 prost\u011bradlo p\u0159es hlavu, abych se p\u0159ed nimi schovala. Pootev\u0159en\u00fdm oknem se dovnit\u0159 tla\u010dil hork\u00fd vzduch \u2014 t\u011b\u017ek\u00fd a dusiv\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

L\u00e9to si s n\u00e1mi zahr\u00e1valo. Po de\u0161tiv\u00e9m \u010dervenci p\u0159i\u0161el \u017ehav\u00fd a such\u00fd srpen, aby vys\u00e1l ze zem\u011b nadbyte\u010dnou vlhkost a mu\u010dil n\u00e1s hork\u00fdmi nocemi, zat\u00ed\u017een\u00fdmi zmaten\u00fdm sn\u011bn\u00edm.<\/p>\n\n\n\n

Byl to snad sen, kter\u00fd m\u011b vytrhl ze span\u00ed? Probudilo m\u011b horko, nebo nezvykle sv\u011btl\u00e1 noc? Nebo zvuk p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed t\u00e1hl\u00e9 vrznut\u00ed branky? Ten zvuk k obvykl\u00e9 \u0159e\u010di noci nepat\u0159il.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm a\u017e te\u010f, t\u00e9 noci jsem se jen schoulila do klub\u00ed\u010dka, zav\u0159ela o\u010di a znovu usnula.<\/p>\n\n\n\n

R\u00e1no jsem se probudila je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv ne\u017e obvykle a m\u00e1ma doma nebyla. V na\u0161em pat\u0159e se vzn\u00e1\u0161elo nehybn\u00e9 ticho. Vyklouzla jsem ze sv\u00e9ho pokoje. Dve\u0159e do lo\u017enice byly otev\u0159en\u00e9. Pokr\u00fdvka z jedn\u00e9 strany man\u017eelsk\u00e9 postele se sesunula a v\u00e1lela se na zemi a pol\u0161t\u00e1\u0159 byl zmuchlan\u00fd. Pro\u0161la jsem v\u0161echny pokoje a nahl\u00e9dla i do koupelny. Bylo to divn\u00e9, kam mohla tak brzy r\u00e1no j\u00edt? Napadlo m\u011b, \u017ee si jen pro n\u011bco odsko\u010dila za babi a zapov\u00eddala se. Seb\u011bhla jsem po schodech do p\u0159\u00edzem\u00ed a za\u0165ukala na dve\u0159e spodn\u00edho bytu. Otev\u0159ela mi babi. I ona byla je\u0161t\u011b v no\u010dn\u00ed ko\u0161ili.<\/p>\n\n\n\n

\u201eJe tady m\u00e1ma?\u201c zeptala jsem se.<\/p>\n\n\n\n

Babi na m\u011b chv\u00edli rozespale koukala, pak sebou trhla, vyb\u011bhla na zahradu, rozhl\u00e9dla se a zavolala m\u00e1mino jm\u00e9no. V tu chv\u00edli jsem dostala strach.<\/p>\n\n\n\n

\u201eMami!\u201c vyk\u0159ikla jsem taky. Bela se roz\u0161t\u011bkala a za\u010dala sk\u00e1kat na p\u0159edn\u00ed branku.<\/p>\n\n\n\n

Babi se vr\u00e1tila do chodby. \u201eNaho\u0159e nen\u00ed? D\u00edvala ses po\u0159\u00e1dn\u011b?\u201c<\/p>\n\n\n\n

Odstr\u010dila m\u011b a rozb\u011bhla se po schodech nahoru. Dlouh\u00e1 no\u010dn\u00ed ko\u0161ile j\u00ed plandala mezi nohama a babi si ji n\u011bkolikr\u00e1t m\u00e1lem p\u0159i\u0161l\u00e1pla. Zanad\u00e1vala a zmizela v prvn\u00edm pat\u0159e.<\/p>\n\n\n\n

\u201eZuzano!\u201c k\u0159ikla, ale m\u00e1ma se neozvala.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNe\u0159vi, asi se \u0161la jen proj\u00edt,\u201c zabru\u010del rozespale d\u011bda a postavil se do dve\u0159\u00ed kuchyn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

\u201eM\u00e1 tady boty.\u201c Uk\u00e1zala jsem na m\u00e1miny letn\u00ed sand\u00e1ly.<\/p>\n\n\n\n

D\u011bda se zad\u00edval na boty \u00fahledn\u011b srovnan\u00e9 p\u0159ed botn\u00edkem. \u201eZuzano!\u201c zavolala znovu babi a pak se objevila naho\u0159e na schodech. \u201ePostel je rozestlan\u00e1, kufr tam je, i v\u0161ecky jej\u00ed v\u011bci.\u201c<\/p>\n\n\n\n

D\u011bda znejist\u011bl. \u201eN\u011bco na sebe hod\u00edm a zajdu se pod\u00edvat po vsi.\u201c<\/p>\n\n\n\n

\u201ePo vsi p\u016fjdu j\u00e1, ty vem psa a jdi do lesa.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Sedla jsem si na schod a rozbre\u010dela se.<\/p>\n\n\n\n

V\u011bd\u011bla jsem to, j\u00e1 jsem to v\u011bd\u011bla, \u017ee les n\u011bco chyst\u00e1. Vid\u011bla jsem, jak se k n\u00e1m p\u0159ibli\u017euje.<\/p>\n\n\n\n

T\u00e1tu mi vzala voda a m\u00e1mu mi odl\u00e1kal les.<\/p>\n\n\n\n

I kdy\u017e d\u011bda pro\u0161el s Belou les k\u0159\u00ed\u017eem kr\u00e1\u017eem a hledali i soused\u00e9, m\u00e1mu nena\u0161li. A\u017e p\u0159ed polednem na ni narazili houba\u0159i. Sed\u011bla za k\u0159ov\u00edm mezi stromy, oble\u010den\u00e1 jen do no\u010dn\u00ed ko\u0161ile a na noh\u00e1ch m\u011bla dom\u00e1c\u00ed pantofle.<\/p>\n\n\n\n

Ty pantofle, kter\u00e9 si nazula, kdy\u017e uprost\u0159ed noci vy\u0161la brankou a vydala se \u00favozovou cestou do lesa, aby se v n\u011bm ztratila.<\/p>\n\n\n\n

Jenom\u017ee les m\u00e1mu necht\u011bl. Vr\u00e1til ji jako nevy\u017e\u00e1dan\u00fd d\u00e1rek, jako ob\u011b\u0165, kterou nem\u011bl zapot\u0159eb\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Po poln\u00ed cest\u011b vplula do lesa sanitka, m\u00e1mu nalo\u017eila a odvezla tak daleko, aby k n\u00ed vol\u00e1n\u00ed lesa nedolehlo.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e se m\u00e1ma za t\u0159i m\u011bs\u00edce vr\u00e1tila, u\u017e zase mluvila, ale ten divn\u00fd v\u00fdraz v obli\u010deji j\u00ed z\u016fstal. Zd\u00e1l se mi pov\u011bdom\u00fd a v\u016fbec nebyl p\u0159\u00edjemn\u00fd. Ob\u010das mi to tak le\u017eelo v hlav\u011b, \u017ee jsem se na ni zkoumav\u011b zahled\u011bla. A pak sebou m\u00e1ma jednoho dne cukla a zasy\u010dela: \u201ePro\u010d na m\u011b tak civ\u00ed\u0161, c\u00e1coro?\u201c<\/p>\n\n\n\n

Jo, bylo to tak. M\u011bnila se v babi.<\/p>\n\n\n\n

                                                             . . .<\/p>\n\n\n\n

Tou dobou u\u017e jsem chodila do \u0161koly. Na dobu m\u00e1mina l\u00e9\u010den\u00ed m\u011b babi a d\u011bda p\u0159est\u011bhovali k nim do spodn\u00edho bytu, aby m\u011b \u2014 jak \u0159\u00edkali \u2014 m\u011bli pod dohledem. Nebyla jsem r\u00e1da. I kdy\u017e p\u0159\u00edzemn\u00ed byt byl stejn\u011b velk\u00fd jako ten n\u00e1\u0161, p\u0159ipadal mi tmav\u00fd a ne\u00fatuln\u00fd a nem\u011bla jsem v n\u011bm ani koutek sama pro sebe.<\/p>\n\n\n\n

D\u011bda se na tu dobu, co byla m\u00e1ma pry\u010d, p\u0159esunul na noc do patra a j\u00e1 jsem nocovala s babi dole v lo\u017enici.<\/p>\n\n\n\n

Po povodn\u00edch si babi s d\u011bdou museli po\u0159\u00eddit skoro v\u0161echen n\u00e1bytek nov\u00fd \u2014 i man\u017eelsk\u00e1 postel je\u0161t\u011b von\u011bla obchodem \u2014 a oba si jednohlasn\u011b st\u011b\u017eovali, \u017ee ta star\u00e1 postel byla pohodln\u011bj\u0161\u00ed \u2014 m\u011bk\u010d\u00ed, \u0161ir\u0161\u00ed, s hez\u010d\u00edm \u010delem. Nespokojenost s nov\u00fdm n\u00e1bytkem byla jednou z m\u00e1la v\u011bc\u00ed, v nich\u017e byla babi ochotn\u00e1 s d\u011bdou souhlasit.<\/p>\n\n\n\n

Babi m\u011bla \u0161patn\u00e9 span\u00ed. Ka\u017edou noc se probudila, rozsv\u00edtila lampi\u010dku a listovala si v \u010dasopisech, kter\u00e9 m\u011bla naskl\u00e1dan\u00e9 na no\u010dn\u00edm stolku.<\/p>\n\n\n\n

Byla jsem zvykl\u00e1 sp\u00e1t sama ve sv\u00e9m pokoji, i kdy\u017e mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee jsem b\u00fdvala rad\u0161i, kdy\u017e dve\u0159e do ob\u00fdvac\u00edho pokoje z\u016fstaly pootev\u0159en\u00e9. Zpo\u010d\u00e1tku m\u011b sv\u011btlo, \u0161oup\u00e1n\u00ed nohama, p\u0159evalov\u00e1n\u00ed, chr\u00e1p\u00e1n\u00ed a ot\u00e1\u010den\u00ed str\u00e1nek ru\u0161ilo, ale pak jsem si zvykla. Dokonce jsem m\u011bla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit bezpe\u010d\u00ed. V\u0161echny ty ruchy, kter\u00e9 protrh\u00e1valy no\u010dn\u00ed ticho, z\u00e1rove\u0148 p\u0159ehlu\u0161ovaly zvuky zven\u010d\u00ed. \u0160ept\u00e1n\u00ed lesa ke mn\u011b nedol\u00e9halo a j\u00e1 jsem se mohla oddat uklid\u0148uj\u00edc\u00edmu pocitu, \u017ee na n\u00e1s les zapomn\u011bl.<\/p>\n\n\n\n

Ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no m\u011b babi nalo\u017eila do d\u011bdovy dod\u00e1vky a odvezla m\u011b do \u0161koly. Zn\u00ed to tak jednodu\u0161e, a p\u0159itom rann\u00ed cest\u011b p\u0159edch\u00e1zelo tolik debat a nep\u0159\u00edjemnost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Rann\u00ed chvat, na jak\u00fd jsem nebyla zvykl\u00e1. Studen\u00e1 podlaha pod bos\u00fdmi chodidly. Babino brbl\u00e1n\u00ed, st\u00ed\u017enosti na moje loud\u00e1n\u00ed, sev\u0159en\u00fd \u017ealudek a pln\u00e1 pusa, kdy\u017e jsem nervozitou nebyla schopn\u00e1 polknout dal\u0161\u00ed sousto. P\u0159\u00edli\u0161 hork\u00fd \u010daj. Pob\u00edzen\u00ed, napom\u00edn\u00e1n\u00ed, p\u0159ipom\u00edn\u00e1n\u00ed, sp\u011bch a strach.<\/p>\n\n\n\n

Strach, \u017ee budu muset celou dvacetiminutovou cestu autem bojovat s nevolnost\u00ed. D\u011bdova dod\u00e1vka byla star\u00e1, po\u0159\u00eddil ji z druh\u00e9 \u2014 mo\u017en\u00e1 ze t\u0159et\u00ed ruky, a s babi v n\u00ed vozili na trhy vyp\u011bstovanou zeleninu. B\u011bhem let do sebe dod\u00e1vka nas\u00e1la pachy v\u0161ech pasa\u017e\u00e9r\u016f, shnil\u00e9 zeleniny a kr\u00e1m\u016f, kter\u00e9 se v n\u00ed kdy vezly, tak siln\u011b, \u017ee je nep\u0159ebil ani smrad benzinu. Sed\u00e1vala jsem na p\u0159edn\u00edm sedadle a pod nohama se mi v\u00e1lela d\u011brav\u00e1 deka, p\u0159ipraven\u00e1 pro Belu, \u0161pinav\u00e1 a pln\u00e1 chlup\u016f. Dr\u017eela jsem se bezpe\u010dnostn\u00edho p\u00e1su a up\u00edrala pohled dop\u0159edu na cestu, abych nevid\u011bla ub\u00edhaj\u00edc\u00ed domy a pak stromy, stromy a domy a zase stromy, proto\u017ee ze v\u0161eho toho m\u00edh\u00e1n\u00ed se mi houpal \u017ealudek.<\/p>\n\n\n\n

Babi m\u011bla ve zvyku jezdit st\u0159edem silnice, ke kraji uh\u00fdbala, jen kdy\u017e se v protism\u011bru objevilo auto, a svou netrp\u011blivost d\u00e1vala najevo rychlou j\u00edzdou a prudk\u00fdm br\u017ed\u011bn\u00edm.<\/p>\n\n\n\n

\u201ePomalu, pros\u00edm, pomalu,\u201c \u017eadonila jsem zpo\u010d\u00e1tku, ale babi, jindy tak p\u0159ehnan\u011b opatrn\u00e1, odpov\u00eddala: \u201eTo je hr\u016fza, jak\u00e1 se\u0161 poseroutka. Jestli se ti to nel\u00edb\u00ed, jezdi si do \u0161koly autobusem.\u201c<\/p>\n\n\n\n

A tak jsem ml\u010dela, proto\u017ee jezdit autem bylo sice d\u011bsiv\u00e9, ale p\u0159edstava, \u017ee budu muset sama samotink\u00e1 nastoupit do autobusu a jet do toho \u00fapln\u011b nezn\u00e1m\u00e9ho sv\u011bta, pro m\u011b byla je\u0161t\u011b hroziv\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u010c\u00edm v\u00edc jsem se bl\u00ed\u017eila ke \u0161kole, t\u00edm v\u00edc se m\u011b zmoc\u0148oval strach, \u017ee jsem n\u011bco zapomn\u011bla, \u017ee nebudu n\u011bco v\u011bd\u011bt, \u017ee nebudu na n\u011bco sta\u010dit, \u017ee nebudu zn\u00e1t odpov\u011bdi na ot\u00e1zky pan\u00ed u\u010ditelky, \u017ee si nebudu m\u00edt co \u0159\u00edct se spolu\u017e\u00e1ky.<\/p>\n\n\n\n

Do sv\u00fdch \u0161esti let jsem znala jen n\u00e1\u0161 d\u016fm a zahradu, a ani tam jsem se nec\u00edtila \u00fapln\u011b bezpe\u010dn\u011b. A pak m\u011b ze dne na den odvezli do jin\u00e9, v\u011bt\u0161\u00ed vesnice, kde jsem p\u0159i pohledu z okna auta pozn\u00e1vala jen konzum a hospodu na n\u00e1vsi, vysadili m\u011b p\u0159ed \u0161kolou a str\u010dili do t\u0159\u00eddy pln\u00e9 nezn\u00e1m\u00fdch d\u011bt\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Babi poka\u017ed\u00e9 zaparkovala co nejbl\u00ed\u017e u vchodu, obe\u0161la auto, otev\u0159ela dv\u00ed\u0159ka, do jedn\u00e9 ruky vzala mou aktovku, druhou m\u011b popadla za z\u00e1p\u011bst\u00ed a vedla m\u011b prosklen\u00fdmi dve\u0159mi a dl\u00e1\u017ed\u011bnou chodbou k \u0161atn\u00e1m z dr\u00e1t\u011bn\u00e9ho pletiva, kde jsem si pov\u011bsila bundu a p\u0159ezula se. Pak m\u011b doprovodila a\u017e do t\u0159\u00eddy a p\u0159edala u\u010ditelce.<\/p>\n\n\n\n

Jin\u00ed rodi\u010de sv\u00e9 d\u011bti do t\u0159\u00edd nevodili a mn\u011b byl babin doprovod nep\u0159\u00edjemn\u00fd, proto\u017ee m\u011b to je\u0161t\u011b v\u00edc odli\u0161ovalo od spolu\u017e\u00e1k\u016f a vyjad\u0159ovalo to babiny pochyby, jestli zvl\u00e1dnu sama doj\u00edt do t\u0159\u00eddy. Rozhodn\u011b si nemohla myslet, \u017ee bych v sob\u011b na\u0161la dost odvahy, oto\u010dila se a utekla n\u011bkam pry\u010d. Pro\u010d? A kam asi? Mezi ty ciz\u00ed domy? Do lesa?<\/p>\n\n\n\n

Sed\u011bla jsem v m\u00edstnosti p\u0159ecpan\u00e9 \u0159adami lavic a nepohodln\u00fdmi \u017eidlemi, se st\u011bnami, a dokonce i okny polepen\u00fdmi barevn\u00fdmi obr\u00e1zky a kresbami. Ve t\u0159\u00edd\u011b pln\u00e9 m\u00fdch vrstevn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed se znali u\u017e ze \u0161kolky.<\/p>\n\n\n\n

Pov\u00eddali si, postrkovali se, sm\u00e1li se, \u0161u\u0161kali si a j\u00e1 jsem se jen d\u00edvala. Nikdy jsem \u017e\u00e1dnou opravdovou kamar\u00e1dku nem\u011bla, jen Moniku, ale vymy\u0161len\u00e9 kamar\u00e1dky se chovaj\u00ed \u00fapln\u011b jinak ne\u017e ty opravdov\u00e9, a tak jsem se v tom nov\u00e9m sv\u011bt\u011b c\u00edtila ztracen\u00e1\u2026 ciz\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Nejrad\u0161i bych se obklopila st\u011bnou, kter\u00e1 by byla z vn\u011bj\u0161\u00edho sv\u011bta nepr\u016fhledn\u00e1, nebo si obl\u00e9kla neviditeln\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165. Sed\u011bla bych ve t\u0159\u00edd\u011b, sledovala d\u011bn\u00ed kolem sebe, ale nijak se do n\u011bj nezapojovala. Mo\u017en\u00e1 bych \u010dasem odpozorovala, jak se m\u00e1m ve spole\u010dnosti jin\u00fdch d\u011bt\u00ed chovat, co \u0159\u00edct a kdy, dokonce se mo\u017en\u00e1 na n\u011bco zeptat \u2014 ale v\u016fbec m\u011b nenapadalo, na co bych se asi tak mohla pt\u00e1t, abych nevypadala hloup\u011b a nestala se snadn\u00fdm ter\u010dem posm\u011bchu.<\/p>\n\n\n\n

Nev\u00edm, pro\u010d jsem se b\u00e1la, proto\u017ee spolu\u017e\u00e1ci se mi nesm\u00e1li. P\u00e1rkr\u00e1t m\u011b oslovili, to ano, ale kdy\u017e vid\u011bli, \u017ee se mnou nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 z\u00e1bava, p\u0159estali si m\u011b v\u0161\u00edmat. Ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem to ale bylo stejn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9, jako kdyby se mi posm\u00edvali. Ve t\u0159\u00edd\u011b se brzy vytvo\u0159ily dvojice nejlep\u0161\u00edch kamar\u00e1d\u016f a kamar\u00e1dek, skupinky, kter\u00e9 asi m\u011bly n\u011bjak\u00e9 podobn\u00e9 z\u00e1jmy nebo mo\u017en\u00e1 pastelky, nev\u00edm, co je mohlo spojovat, jen j\u00e1 jsem z\u016fstala sama.<\/p>\n\n\n\n

Sed\u011bla jsem, koukala do lavice a \u010dekala na posledn\u00ed zvon\u011bn\u00ed, p\u0159esto\u017ee jsem v\u011bd\u011bla, \u017ee za dve\u0159mi t\u0159\u00eddy bude zase st\u00e1t babi, a zat\u00edmco v\u011bt\u0161ina ostatn\u00edch d\u011bt\u00ed p\u016fjde do \u0161koln\u00ed j\u00eddelny na ob\u011bd a pak do dru\u017einy, m\u011b babi potupn\u011b jako n\u011bjak\u00e9 mrn\u011b popadne za ruku, odvede do \u0161atny a pak odveze dom\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Po \u0161koln\u00edm ob\u011bd\u011b jsem sice nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 netou\u017eila, ale bylo mi jasn\u00e9, \u017ee tohle v\u0161echno u\u017e tak velkou propast mezi mnou a spolu\u017e\u00e1ky jen prohlubuje. Budu s nimi muset ve vesnick\u00e9 malot\u0159\u00eddce str\u00e1vit nejm\u00ed\u0148 p\u011bt let, nep\u0159edstaviteln\u011b dlouh\u00e9 roky, kter\u00e9 mi v tu chv\u00edli p\u0159ipadaly jako cel\u00fd zbytek \u017eivota, tak bych se m\u011bla sna\u017eit zapadnout.<\/p>\n\n\n\n

M\u00e1min n\u00e1vrat znamenal i moje op\u011btovn\u00e9 st\u011bhov\u00e1n\u00ed do m\u00e9ho pokoje v horn\u00edm pat\u0159e, ale rann\u00edho sp\u011bchu ani \u0161koln\u00ed doch\u00e1zky m\u011b nezbavil.<\/p>\n\n\n\n

Do \u0161koly m\u011b r\u00e1no sv\u00fdm autem vozila m\u00e1ma, ale byla je\u0161t\u011b netrp\u011bliv\u011bj\u0161\u00ed a nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e babi. Hned prvn\u00edho dne m\u011b p\u0159ed \u0161kolou z auta doslova vyvlekla a dostrkala do t\u0159\u00eddy, jako kdyby se nemohla do\u010dkat, a\u017e se m\u011b zbav\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u201eNemus\u00ed\u0161 se mnou chodit,\u201c br\u00e1nila jsem se, \u201ej\u00e1 stejn\u011b nechci, abys se mnou chodila.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Ale m\u00e1ma si nedala \u0159\u00edct: \u201eD\u011blej a nezdr\u017euj.\u201c<\/p>\n\n\n\n

Do\u0161ourala jsem se na sv\u00e9 m\u00edsto v lavici a d\u00edvala se, jak se m\u00e1ma na chodb\u011b vybavuje s u\u010ditelkou, rozhazuje rukama, chv\u00edlemi si pokl\u00e1d\u00e1 dla\u0148 na st\u0159ed hrudn\u00edku a pak k \u010delu a unaven\u011b si p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed rukou po obli\u010deji, jako kdyby si z n\u011bj cht\u011bla set\u0159\u00edt neviditelnou pavu\u010dinu. A u\u010ditelka ji pozorn\u011b poslouchala, ob\u010das zalet\u011bla o\u010dima m\u00fdm sm\u011brem a pak zase k m\u00e1m\u011b a v jednu chv\u00edli se k n\u00ed naklonila \u2014 napadlo m\u011b, \u017ee ji chce obejmout \u2014, ale na posledn\u00ed chv\u00edli si to rozmyslela, jednou rukou ji lehce vzala kolem ramen, souhlasn\u011b pokyvovala hlavou a pak pomalu poode\u0161ly d\u00e1l do chodby, tak\u017ee u\u017e jsem je nevid\u011bla.<\/p>\n\n\n\n

Ale tu\u0161ila jsem, co j\u00ed m\u00e1ma pov\u00edd\u00e1. Vypr\u00e1v\u011bla j\u00ed, \u017ee jsem rodin\u011b zp\u016fsobila tr\u00e1pen\u00ed. Vypudila jsem od n\u00e1s t\u00e1tu a ji jsem dostala do l\u00e9\u010debny.<\/p>\n\n\n\n

\u017dalovala na m\u011b. Poznala jsem to z u\u010ditel\u010din\u00fdch pohled\u016f a m\u00e1min\u00fdch gest.<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\n
P\u0159edobjednat Les v dom\u011b<\/a><\/div>\n<\/div>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\n
\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/div>\n\n\n\n
\n

O knize Les v dom\u011b<\/a>:<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Alena Morn\u0161tajnov\u00e1 op\u011bt jin\u00e1 a zase skv\u011bl\u00e1! \u0158\u00edkaj\u00ed j\u00ed C\u00e1cora a vypad\u00e1 to, \u017ee je na sv\u011bt\u011b nedopat\u0159en\u00edm a jakoby nav\u00edc. Otec kamsi zmizel p\u0159i povodn\u00edch, matka ut\u00edk\u00e1 p\u0159ed odpov\u011bdnost\u00ed k milenc\u016fm a alkoholu \u2014 a C\u00e1cora z\u016fstala viset na krku nevra\u017eiv\u00e9 babi\u010dce, kter\u00e1 obhospoda\u0159uje zahradnictv\u00ed a je p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1 o tom, \u017ee v\u0161echno \u0161patn\u00e9 lze v \u017eivot\u011b jednodu\u0161e vyhubit jako \u017erav\u00e9 plz\u00e1ky. Nebo o tom prost\u011b nemluvit. Jen\u017ee v\u0161ude kolem je les, ve kter\u00e9m se skr\u00fdv\u00e1 cosi hroziv\u00e9ho, a C\u00e1cora jednoho dne mluvit za\u010dne\u2026 Alena Morn\u0161tajnov\u00e1 napsala strhuj\u00edc\u00ed dramatick\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o tom, \u017ee nic v \u017eivot\u011b nen\u00ed takov\u00e9, jak to na prvn\u00ed pohled vypad\u00e1, a \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 tajemstv\u00ed nen\u00ed nikdy poh\u0159beno tak hluboko, aby se nedalo vykopat. Budete se b\u00e1t, ale nep\u0159estanete \u010d\u00edst, dokud se neobjev\u00ed na povrchu.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nen\u00ed mnoho autor\u016f, u kter\u00fdch netrp\u011bliv\u011b odpo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1me dny do vyd\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00ed knihy \u2013 Alena Morn\u0161tajnov\u00e1 mezi n\u011b ale rozhodn\u011b pat\u0159\u00ed! Jej\u00ed novinka Les v dom\u011b vych\u00e1z\u00ed 20. dubna. Ne\u017e v\u0161ak doraz\u00ed, […]<\/p>\n","protected":false},"author":9,"featured_media":20122,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_EventAllDay":false,"_EventTimezone":"","_EventStartDate":"","_EventEndDate":"","_EventStartDateUTC":"","_EventEndDateUTC":"","_EventShowMap":false,"_EventShowMapLink":false,"_EventURL":"","_EventCost":"","_EventCostDescription":"","_EventCurrencySymbol":"","_EventCurrencyCode":"","_EventCurrencyPosition":"","_EventDateTimeSeparator":"","_EventTimeRangeSeparator":"","_EventOrganizerID":[],"_EventVenueID":[],"_OrganizerEmail":"","_OrganizerPhone":"","_OrganizerWebsite":"","_VenueAddress":"","_VenueCity":"","_VenueCountry":"","_VenueProvince":"","_VenueState":"","_VenueZip":"","_VenuePhone":"","_VenueURL":"","_VenueStateProvince":"","_VenueLat":"","_VenueLng":"","_VenueShowMap":false,"_VenueShowMapLink":false,"twitterCardType":"","cardImageID":0,"cardImage":"","cardTitle":"","cardDesc":"","cardImageAlt":"","cardPlayer":"","cardPlayerWidth":0,"cardPlayerHeight":0,"cardPlayerStream":"","cardPlayerCodec":"","footnotes":""},"categories":[21019],"tags":[21327,21645,20787,20884],"class_list":["post-20424","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-ukazky","tag-alena-mornstajnova","tag-beletrie","tag-ceska-literatura","tag-ukazka"],"acf":{"related_products":null},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20424","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/9"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20424"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20424\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/20122"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20424"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20424"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.luxor.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20424"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}