c4088688

Moje nejlepší kniha roku 2017

Monika a Na konci samoty

Mám slabost pro silné lidské příběhy s dojemným koncem a poselstvím mezi řádky a naprosto mě uchvátil román Na konci samoty od německo-švýcarského spisovatele Benedicta Wellse, který je přesně takový. Melancholický příběh o osudové lásce, o pocitech osamělosti a o hledání vlastní hodnoty, jehož čtení je hluboký zážitek, který přetrvává i po zavření knihy. Jules, který se po tragické autonehodě rodičů dostane se sourozenci do internátu, žije ze svých vzpomínek. Pak se ale zamiluje do spolužačky Alvy, se kterou se potkávají a zase sami sobě ztrácí, aby nakonec oba došli k té správné cestě a poznání nejedné životní pravdy. Romantika, ale ne přehnaná, a tíživý smutek, který nutí přehodnotit dosavadní život. Na konci samoty nebude pro každého. Ale pro čtenáře s melancholií v duši to bude nádherná kniha, která chytne přímo za srdce.

Barbora a Eleanor se má vážně skvěle

Za jeden z nejlepších literárních počinů loňského roku považuji knihu Eleanor se má vážně skvěle skotské autorky Gail Honeymanové. Eleanor Oliphantová se vymyká všem doposud známým hrdinkám. Je tak trochu lúzr, s nikým se nestýká, mluví pouze pokud je tázána, takt a empatie jsou jí cizí, její nejlepší kamarádkou je kytka. Víkendové večery tráví ve společnosti dobře vychlazené vodky. Eleanořin život je jedna velká rutina. Ale pak se zamiluje a pro objekt své touhy je ochotná udělat vše, i kdyby to znamenalo vystoupit z ulity a dát se všanc. Díky náhodnému přátelství s kolegou Raymondem Eleanor poznává jak to chodí v běžném životě a seznamuje se s novými lidmi, kteří změní její pohled na svět. Nevíte, jestli se máte Eleanor smát nebo nad ní brečet, ale čím déle čtete, tím víc se vám vrývá pod kůži. Román je napsán s lehkostí, zároveň s velkou dávkou empatie a nadhledu. Nechybí ani typický britský humor, který mu dodává punc lidskosti. Už dlouho jsem nečetla knihu, která by mě tak moc zasáhla jako Eleanor se má skvěle. Hořkosladký příběh doporučuji všem milovníkům tragikomických příběhů, jejichž hrdinové nejsou jen černobílí.

Kristýna a Budu vším, čím mě chceš mít

Za loňský rok jsem přečetla hned několik knižních novinek, ale nejvíc mne zasáhl psychologický thriller  Budu vším, čím mě chceš mít. Hlavní hrdinka opravdu naplňuje do posledního písmene název knihy. Osmnáctiletá Hattie je vším, a tak trochu nikým. Autorka prolíná jednotlivé části z nedávné minulosti před Hattiinou smrtí a události po ní. Střídá pohledy tří stěžejních postav a nechává nahlédnout do jejich skutečného života za zavřenými dveřmi. To, čím mě kniha zaujala, bylo napětí a zdánlivě jasná dějová linka, která vede nakonec někam úplně jinam. Dlouho jsem se nesetkala s románem, který by v sobě nesl jak morální odkaz, hloubku, tak napětí a čtivost. Zároveň by mohla být pro spoustu čtenářů kontroverzní a nepřijatelná. Hattie není hodná tatínkova holčička, ale někdo, kdo dokáže ničit i milovat. V mnoha ohledech má společné rysy s Lolitou od Nabokova. Za mě jednoznačně jednička roku 2017.

Tereza a Ilustrovaný muž

Ilustrovaný muž je sbírka povídek, která vznikla někdy okolo roku 1951. To ji ale vůbec neubírá na výjimečnosti. Většina příběhů se odehrává na planetě Zemi nebo Marsu a zachycují nejrůznější příběhy lidí různého povolání, rasy nebo vyznání. I když se kniha svým pojetím řadí mezi sci-fi čte se jednoduše a poutavě. Ray Bradbury se zaměřuje především na skvěle propracovanou psychologii postav a své čtenáře přivádí na nejrůznější místa i doby, nutí je přemýšlet o životě nebo vnitřních rozporech. A to jak z pohledu dospělého jedince, muže nebo ženy, tak i z pohledu dítěte. Ilustrovaný muž je kniha, která vás pohltí. Pohltí vás svými příběhy, myšlenkami i zpracováním. A i když je staršího vydání, tak je nadčasová a dokáže vyvolat spoustu emocí. Některé povídky totiž nejsou jen zajímavé a poučné, ale i mrazivé a melancholické. A rozhodně stojí za to.

Lucie a Sníh nebo popel

Vybrat jednu knihu je vždy velmi těžké. Obzvlášť, když jich během roku vychází obrovská spousta. Nakonec to ale u mne vyhrála fantasy kniha Sníh nebo popel, jenž mi ve všech ohledech sedla. Meira žije mezi uprchlíky z padlého zimního království, kteří se pokouší o nalezení všech částí magického amuletu, který by jim mohl pomoci ve snaze vzít si zpět to, co bylo dříve jejich. Jejich cesta k opětovnému převzetí moci je však trnitá a na Meiru tak čekají nejen nebezpečné nástrahy či chvíle bezmoci, ale také okamžiky, které jí zcela změní celý život. Osobně oceňuji vskutnu skvěle vystavěný svět a hrdinku, která mi ani trochu nelezla na nervy. Patří-li knihy jako Dvůr trnů a růží či Skleněný trůn mezi vaše oblíbené, neměl by vám tento titul proklouznout mezi prsty.

Kateřina a A zrodí se píseň (s autorkou na fotografii)

Třetí díl ságy Kostičas od Samanthy Shannonové vydalo letos nakladatelství Host a já se ho nemohla dočkat tak moc, že jsem si ho přečetla ještě za tepla anglicky. Český překlad téhle série je ale naprostá špička a Lenka Kapsová by si za něj zasloužila medaili. Autorka jí nepřipravila jednoduchý úkol – sága se odehrává v mírné budoucnosti, která však vykazuje znaky spíše dob minulých, a to včetně různých jazykových zkomolenin. Hlavní hrdinka Paige je krajinochodkyně, velmi speciální typ jasnovidce, což je schopnost vládou zcela zakázaná. Navíc se právě stala Kmotryní, vůdkyní celého jasnovidného podsvětí. Zatímco první díl byl hlavně urban fantasy a dvojka si pohrává s detektivními prvky, hlavním tématem zatím nejútlejší trojky je vloupačka. Série, která má mít sedm dílů, s každým dalším pokračováním temní a temní a Shannonová se ve třetím dílu konečně pouští i za hranice rodné Anglie. Pokud toužíte po knížce, kterou není snadné zaškatulkovat a která vás překvapí každým dalším odstavcem, A zrodí se píseň a celá série Kostičas jsou tu pro vás. 

Radka a Ilustrovaný Harry Potter a vězen z Azkabanu

Když jsem přemýšlela, kterou knihu, co jsem vloni četla, bych označila za nejlepší a nahlížela kvůli tomu do své knihovny pro inspiraci, hned mi padl do oka Harry Potter. Jasně, je to knížka 20 let stará (#harrypotter20letvyroci), ale od loňského roku vychází v nových, naprosto krásných přebalech! Jde o hardbacky a je tam hodně barev, hvězdiček a vždy nějaký průvodní obrázek z děje knížky. Prostě nádhera.  Tak abychom popojeli, už jste, ehm, viděli, věděli, víte, že vychází i ilustrovaný Harry Potter? Momentálně jsme u třetího dílu, Harryho Pottera a vězně z Azkabanu. První ilustrované vydání se k nám dostalo v roce 2015, od té doby, opět Albatros, vydává každý rok jednu knížku. Ilustrace v knize pochází od Jima Kaye, držitele ceny Kate Greenawayové. Obě tyto knihy, jak nové přebaly, tak ilustrovaná vydání, doporučuji samozřejmě všem potteromilům. A že nás je!

Hana a Kosmonaut z Čech

Nejlepší kniha uplynulého roku? Těžko vybírat. Být patriotem a dát přednost české produkci? Nebo se spíš orientovat na zahraniční autory? Loňský rok byl v tomto jednodušší – jednou z knih, která mě opravdu zaujala, byl Kosmonaut z Čech od českého autora žijícího v USA Jaroslava Kalfaře. Konečně soudobý český román, byť netradičně z žánru sci-fi. První český kosmonaut míří k neznámé mlhovině a najednou se v jeho raketě objeví nečekaný návštěvník – inteligentní mimozemšťan v podobě obrovského pavouka. S ním Jakub sdílí své vzpomínky na dětství, život v socialismu, probírá svůj aktuálně se rozpadající se vztah s manželkou, spolu řeší krizové situace a dělí se o alkohol a Nutellu. Nechybí humor, absurdita, filosofické úvahy ani znalost české historie a reálií. Humorem má knížka blízko k Marťanovi, námětem se blíží Faberově Knize zvláštních nových věcí, připomene vám ale i vydařený český sitcom Kosmo. Chcete-li se podívat na českou realitu s odstupem a nadhledem, pak je se Vám Kosmonaut z Čech bude určitě líbit.

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *