Návrat Krále Šumavy: rozhovor o komiksu

Komiksový scenárista v rozhovoru o komiksovém seriálu i o tom, že zlo zůstává zlem, ale můžeme se ho snažit pochopit.

Ondřej Kavalír přišel s nápadem komiksové adaptace úspěšného románu Návrat Krále Šumavy a na projektu se podílí spolu s druhým scenáristou Vojtěchem Maškem a mladým talentovaným kreslířem Karlem Osohou. Trilogie je inspirována stejnojmenným románovým bestselerem spisovatele Davida Jana Žáka, který na základě mnohaletého historického bádání poprvé přinesl portrét skutečného Krále Šumavy, Josefa Hasila, jehož život se uzavřel v pětadevadesáti letech v americkém Chicagu 15. listopadu 2019.

Před rokem vyšel první díl nazvaný Na čáře. Teď jste se svou trilogií přesně ve dvou třetinách. Jaká to je zkušenost pro vás jako autora?
Pokud bych přirovnal tvorbu komiksového alba k natáčení celovečerního filmu, tak komiksová trilogie připomíná spíš televizní seriál, respektive minisérii. Má všechny výhody i nevýhody tohoto formátu. Na jednu stranu se vám nabízí velký prostor, který můžete zabydlet spoustou postav a jejich příběhů, do detailu vykreslit prostředí, pracovat s návazností motivů, ale zároveň je tu třeba produkční riziko, že se první díl neprosadí a potopí i všechny následující. My jsme měli štěstí, že jsme se setkali s pozitivním přijetím u čtenářů i kritiků, takže ta nejčastější otázka nebyla, jestli bude druhý díl, ale kdy ho už vydáme.

Co nového nalezneme ve druhém dílu?
První díl byl něco jako seriálový pilot. Čtenář se v něm seznámil s postavami, prostředím, zápletkou. Bylo v něm hodně odskoků do minulosti hlavního hrdiny. Na malé ploše jsme se pokusili zachytit dramatický děj odehrávající se v průběhu čtyř poválečných let včetně napínavé epizody útěku z komunistického lágru. Druhý díl je o 60 tiskových stran delší, ale příběh, který vyprávíme, pokrývá časově období jednoho roku. Je mnohem koncentrovanější a objevuje se v něm druhá hlavní postava, kapitán StB Fišer. Žánrově se druhý díl posunul víc k westernu, který je vždy postavený na konfliktu dvou výrazných protihráčů.

V komiksu vycházíte z historických faktů, mnoho z nich věrně rekonstruujete, včetně osobnosti Josefa Hasila. Kapitán Fišer je také historickou postavou?
Není. Tohle je jeden z hlavních posunů oproti románové předloze. V té nemá Král Šumavy žádného výrazného protihráče, místo toho je jeho protivníkem anonymní masa přisluhovačů komunistické moci. My jsme chtěli dát této moci konkrétní tvář, protože taková anonymizace může sloužit pro některé jako docela dobré alibi ve smyslu, že ten pachatel nemá jasnou individualitu. Mohl to být kdokoliv anebo také nikdo z nás. Proto jsme vytvořili postavu kapitána Fišera, abychom ukázali konkrétní příběh někoho, kdo se podílí na zločinech té doby, ale zároveň má vedle této neoddiskutovatelně negativní role i svůj tragický osobní příběh, který nás může oslovit nebo dokonce vyvolat soucit.

Nepouštíte se na příliš tenký led tím, že se pokoušíte o polidštění příslušníka StB?
Hranice mezi dobrem a zlem tím nemizí. Ten, kdo se podílel na komunistických perzekucích, na mučení, na přípravě politických procesů, ten bude vždycky jednoznačně stát na straně zla. Co mě ale zajímá, je cesta, která ho tam zavedla, ty zásadní životní momenty, kdy můžeme takovému zlu říct ne, ale my to z nějakého důvodu neuděláme. Zlo zůstává zlem, a to v různých odstínech, ale my se ho můžeme snažit pochopit. Ovšem když nechám etické otázky stranou, my jsme do komiksu kapitána Fišera přivedli také proto, že nám umožňuje vyprávět dramatický příběh dvou mužů stojících na opačné straně železné opony, v souboji na život a na smrt.

Na co se můžeme těšit ve třetím dílu?
Atmosféra více potemní, žánrově se posune blíž k noiru. Bude to také nejvýpravnější a nejdelší díl, podíváme se do rozbombardovaného Berlína a Vídně. A samozřejmě nás čeká velké špionážní finále.

Rozhovor vznikl pro magazín Page

 

 

Napsat komentář