Zpátky do budoucnosti

Luxor30. 7. 2013Žádné komentáře0605

Andrew Harrington se už několik let trápí tím, že nedokázal zabránit vraždě své lásky. Jen tak tak přežívá ze dne na den a nevidí ve svém životě žádný smysl. Ne bez Marie. Bez ženy, která si prošla peklem, ale měla ho ráda takového, jaký byl. Bez ženy, kvůli níž se rozešel se svou rodinou ve zlém. Bez ženy, co mu tak úplně nepatřila, ale chtěla být s ním. Dokud nepřišel Jack Rozparovač. Jenže Andrew dostane druhou možnost. Může Marii zachránit…

Claire Haggertyová by ráda žila v jiné době. Na vdavky nemá ani pomyšlení, což se moc nezamlouvá jejím rodičům. Ve chvíli, kdy ji kamarádka přitáhne na vzrušující cestu do budoucnosti, kdy lidstvo konečně porazí automatony, kteří devastují Zemi a snaží se zlikvidovat všechny lidi, je jí jasné, že už nic nebude jako dřív. Její srdce dobyl hrdinský kapitán Shackleton a Claire se s ním musí znovu setkat.

Herbert George Wells neměl nikdy nijak lehký život. Matka z něj chtěla mít obyčejného soukenického obchodníka, ale Bertie měl jiné cíle. Chtěl se učit, najít si dobře placenou práci a něco v životě dokázat. Přes několik peripetií nakonec skončil v malém domku se svou druhou ženou a jedním úspěšným románem o cestování časem. Těžko by mohl tušit, že právě tento román rozhýbe nezastavitelný sled událostí.

Všichni tři jsou totiž účastníky tak zvláštního příběhu, že ani po dočtení nevíte, jestli bylo všechno jen účinné autorovo klamání. Někdy totiž není vše tak, jak si zprvu myslíte, a čím více do něčeho šťouráte, tím více vás to začne ovlivňovat. Až nakonec nevíte, kde je začátek a kde konec.

Mapa času v sobě kombinuje hned několik příběhů, které mohou zprvu čtenáře pořádně zmást. Autor nás zavede do Londýna roku 1896, ale také do minulosti či budoucnosti. Vzájemně proplétá osudy všech svých postav, čímž poukazuje na skutečnost, že některé činy ovlivnily tu či tamtu stranu příběhu. Častokrát se ovšem sám do všeho zaplétá a čtenář některé jeho uzly prokoukne dřív, než by nejspíš sám autor chtěl.

Některé sekvence se až přespříliš táhnou, vzpomínka jedné postavy se nabaluje na vzpomínku jiné, v současnosti se vypráví příběhy minulosti a postavy odhalují své motivy až příliš brzy. Ke konci tak není úplně jasné, jestli chtěl autor oklamat čtenáře, postavy, nebo sama sebe. Knize ovšem nelze upřít krásnou provázanost skutečných osudů postav, či jistých historických zvratů. Klade otázky a podává odpovědi na to, co by se stalo, kdyby…, a představuje neuvěřitelně originální svět. Bohužel pak pokulhává na samotném vysvětlení skutečné možnosti cestování časem, což po všech 524 stránkách vyznívá spíše úsměvně.

Knihu si nejlépe vychutnají všichni milovníci steampunku, alternativní historie a řádné dávky konspiračních teorií. Na krátké odreagování ovšem kniha není, protože při čtení musíte dávat pořádný pozor na to, co se kde šustne, jinak vám může uniknout důležitý bod příběhu, bez něhož nepochopíte jiné souvislosti.

Félix J. Palma je španělský novinář, spisovatel a literární kritik narozený roku 1968. Jeho debutový soubor povídek z roku 1998, Strážce mloka, ukázal jeho schopnost převedení fantasy do každodenního života. Mezi jeho další knihy patří Způsoby přežití, anebo Mravenec, který chtěl být astronautem.

Mapa času byl první román vydaný v USA, který autora celosvětově proslavil. V roce 2012 vydal jeho volné pokračování, Mapa nebe, a v současné době pracuje na posledním díle trilogie. Jeho práce byla přeložena do více než pětadvaceti jazyků a publikována ve více než třiceti zemích světa. Knihy získaly několik cen, jako například Cádiz Latin American Story Award, Luis Berenguer Award for Novel a Ateneo de Sevilla XL Prize.