Vyvolala senzaci. A to daleko za příměstskými částmi Buenos Aires, v němž se jednotlivé povídky odehrávají. A vlastně daleko za hranicemi samotné Argentiny. Mariana Enriquezová sice není začátečnice, svou první novelu vydala v roce 1994. Přesto až nejnovější počin dalece přesáhl dosavadní zájem o její práci. Co nám oheň vzal totiž umně spojuje to, co na tajemných, magických a strašidelných povídkách máme rádi. Schopnost odvyprávět příběh tak, že si nebudeme jisti, jestli se náhodou nemohl stát. A jestli se s ním ještě náhodou někdy sami nepotkáme.
Barvité líčení, které sice s pestrobarevností přebalu knihy a i se samotnou jižní Amerikou, v níž se odehrává, souvisí, v případě Mariany Enriquezové znamená, že umí, stejně jako zmíněný Poe, nakládat s jazykem natolik obratně, aby černobílý text utvářel v našich myslích hmatatelné představy, plné barev, plné zvuků, plné vůní. Vzhledem k zápletkám (a žánru) se nemůžeme ale divit, že barvy se většinou překlopí do jedovatosti, zvuky budou vycházet z míst, odkud bychom je nečekali, vůně vzbuzují podezření, že něco v naší blízkosti už nežije. A ne, sáhnout si na to stěží budeme chtít.
Sbírka Co nám oheň vzal vůbec poprvé Enriquezovou představuje českému čtenáři a i přes poměrně nevelký rozsah (dvě stě stran) jde o poznávání velmi intenzivní. Jak už to bývá, ne každá povídka nám přiroste k srdci (je tohle vůbec vhodné užití?), ale stěží bychom našli některou, jež by si zasluhovala přívlastek „průměrná“, či dokonce „podprůměrná“. I přes pestrost co do postav a motivací, odkud přichází to „zlé“, pojí všechny příběhy důraz autorky na vykreslení ústředních postav. Uvědomuje si, že jen s napojením na ně můžeme coby čtenáři cítit podobné ohrožení jako sami postavy. Ve výsledku proto ani nejde tolik o překvapivost zvratů, ale o schopnost věrohodně zachytit v reálném prostředí jevy, které hraničí s nadpřirozenem, nebo jsou minimálně alespoň nepříjemné.
Zkrátka a dobře, Co nám oheň vzal, může být skvělý společník na několik večerů. Pakliže ovšem hodláte riskovat, že spánek bude značně rizikový…
Hodnocení: 90 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář