Fiktivní rezervaci vládne Lincoln Rudá vrána, Dashiellovi propůjčí policejní pravomoc, aby mu pomáhal s očistou prostředí od drogových doupat. Jenže boss má, jak se začíná projevovat, různé zájmy a život Zlého koně nabírá na komplikacích.
Scenárista Jason Aaron nebere na nikoho ohled. Ani na své postavy, ani na čtenáře. Hrdinům do vínku popřál krušné noci i dny, neustálou vidinu ohrožení, citelně dysfunkční (rodinné) vztahy, chtíč po sexu i po krvi. A čtenářům naservíroval nejednoznačné vyprávění přeplněné řízným jazykem, expresí a dějových kliček.
Každá z linií má své vlastní téma, takže nelze očekávat nic prvoplánovitě odpočinkového. Zlý Kůň nepředstavuje hrdinu s ráznou pěstí, který proplouvá komiksovým světem do zdárného finále. Nejenže se kniha zastavuje v neoptimistickém cliffangheru, říká nám zatím jen něco, jako by to ostatní bylo stále ještě v prérii zakryto prachem (popřípadě si tajemství vzal do hrobu). Motivace odkrýváme, ale neodkryjeme. Povahy rozpoznáváme, ale nerozpoznáme.
Aaron si hraje, vlastně spíše pohrává, dává políčky do tváře i klacky pod nohy. A k soběsi přizval R. M. Guéru (kreslíř) a Lee Loughridgeho (kolorista), kterým očividně nekompromisnost scénáře sedla. Můžeme se tak kochat (je tohle vhodné slovo?) expresivními kresbami, roztřesenou, přesto čitelnou linkou, kde úmyslně barevně splývá hrdina s prostorem, stejně jako dobrá a zlá strana našeho Já. Komiksu dominuje hnědá, někdy prosvětlená (až nemocně žloutenková), jindy nasáklá temnem, aby krev nebyla tolik vidět, jen jste ji cítili.
Akce se dočkáte neuriekom, stejně jako vpravdě vulgárních hlášek (některé stojí za zapamatování), i na funkční využití křížového či paralelního vyprávění – kupříkladu i v doprovodu zvířecí sexuální scény.
Ano, Skalpy nepatří do rukou mladistvým. Ale patří do ruky všem, kteří rádi tvrdou americkou školu, ušpiněnost a příběh, který vás nechytne, ale kopne, aby vás pak smýkal po prašné cestě hezkou řádku mil…
Hodnocení: 90 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář