Přesto, budujete-li si svou pověst prostřednictvím ostnů, se kterými se v literárním světě pohybujete, může dojít na chvíli (dílo), kdy ostny budou tupé, nebo naopak natolik vystrčené, až půjde o lacinou prvoplánovost. Palahniukovo kráčení vykazuje solidní sinusoidu, střídá se míra provokace, a tak vlastně nelze úplně dospět do jednoho z výše uvedených extrémů.
Jeho nejnovější, do češtiny přeložený, počin Tvé překrásné já sice obalem budí zdání navýsost „ostnatého čtiva“, vyzněním však jako by úmyslně knihu „otupoval“. Přičítat to lze, doufejme že úmyslné, balanci na pomezí parodie. Ať už na romány postavené na právním přelíčení (zde de facto i kniha začíná), nejrůznější agitky, které mají v úmyslu vyburcovat čtenářstvo směrem k činům za lepší společnost, svět či zítřky, či v neposlední řadě na erotickou literaturu (co třeba tu „šedou ságu“?). Úmyslně zde uvádím doufejme že úmyslné parodie, v případě Palahniuka se taková hra se čtenářem nabízí, jisti si jeho soudností však úplně být nemůžeme. Co když tak Tvé překrásné já není, kupříkladu postavou „magické báby – bohyně sexu“, podvratné, nýbrž literárně křečovité? Co když by se náš úsměv nad poklesy postav, stejně jako vypravěčských postupů (a skladby děje) měl najednou změnit v úšklebek až výsměch vůči autorovi, neboť podlehl lákavému tématu a chytil se do své vlastní pasti? Já budu doufat v Palahniukovu rafinovanost, i když ona smítka pochybností v sobě nosím…
Ať už se přidáte k tomu či onomu „táboru“, budete v rukou držet útlý román, v němž se sice na každé straně o sexu píše, dokonce o zcela dokonalém prožívání, ve výsledku ale působí Tvé překrásné já odcizeně a chladně. Postavy nejsou životné, jen modelově plní zadání literáta, stejně tak i svět představuje pokusné akvárium, nikoliv prostor, v němž existují reálné vzájemné vztahy mezi lidmi. (Jenže i toto vše může být úmysl… co já vím?!) Když se tak změní společnost žen, které naprosto podlehnou kouzelným sexuálním pomůckám a preparátům (a následně pak i dalším produktům od dané firmy), nepřijde nám taková změna dostatečně konfliktní: vždyť do té doby jsme o světě, v němž se hrdinka pohybovala, věděli velmi málo – jako by snad ani nebyl.
A proto budí Tvé překrásné já neustále rozpaky. Buď jde o funkčně vystavěnou parodii, nebo na hrbolatou snahu o apel, abychom nepodléhali konzumu a byly především přirození a sami sebou.
Hodnocení: 75 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář