Mysterium tremendum vypráví příběh mladého malíře Erika žijícího v Beskydech, který jednoho večera při autonehodě nešťastnou náhodou zabije mladou dívku. Tato událost nenávratně otřese jeho životem a táhne za sebou následky, jež jsou pro něj i všechny jeho blízké naprosto nepředstavitelné – pouhé zpytování svědomí se postupně mění v souboj se sebou samým, přičemž současně musí Erik spolu se svou přítelkyní čelit i nelehké finanční situaci.
Sebastian Rainer dává přednost tomu, abychom před tím, než děj dostane větší spád, co nejlépe poznali hlavní postavy. Pravda je, že díky tomu je první polovina knihy poněkud pomalá a hodně popisná, proto může být těžké se do ní zpočátku začíst a zvyknout si na Rainerovo zvláštní vyprávění.
Postavy samotné jsou však jednou z největších předností knihy. Ani jedna z nich nepůsobí šablonovitě a zároveň je každá tak obyčejná, že její existenci bez mrknutí oka uvěříte. Zajímavá ovšem je především nevyzpytatelnost jejich chování. Myslíte si, že o nich víte vše, ale autor vás přibližně v polovině vyprávění vyvede z omylu.
V druhé půlce se tempo změní a z knihy se náhle stává napínavý thriller s pořádnou dávkou mysteriózna – srovnání se Stephenem Kingem, které provází marketingovou kampaň, je sice daleko od skutečnosti, ale podobnost s Davidem Lynchem je na místě, protože některé pasáže vám opravdu v hlavě udělají pěkný nepořádek a občas díky podivnosti děje tak trochu ztrácíte přehled o hranici mezi realitou a snem. Zdá se mi, že v těchto scénách Rainer konečně popustil uzdu své představivosti, což je jedině dobře, protože právě zde je nejsilnější. O hrdiny se zničehonic skutečně bojíte, nebo vám naopak nahánějí husí kůži.
Jsem si jistý, že celý příběh má hlubší smysl, než se na první pohled zdá, ale ten si můžeme jen těžko troufat hádat – na knize je totiž znát, že vypovídá něco o samotném Sebastianu Rainerovi. A čím déle mi Mysterium tremendum leží v mysli, tím více chci zjistit, co se za ním vlastně skrývá…
Hodnocení: 80 %
Autor: Jáchym Šidlák
Napsat komentář