Schizofrenní příběh o konci světa

Bylo jedenáctého listopadu a Spodek dobíhal vlak… Přídech legendárnosti má v téhle knížce už první odstavec. Vyvolává pocit, že něco takového se prostě bude citovat. Stejně pak poslední věta, ale nedívejte se na ni, pokud si nechcete zkazit dojem z knihy. Byla by to škoda. Až k ní dojdete, věřte, že pochopíte, o čem mluvím. Spodek má rámec, logiku a systematičnost, která je vlastní hlavnímu hrdinovi. Spodek neboli William Heller je totiž schizofrenik a přesně tak se chová. Jeho příběh se odvíjí během jediného dne, kdy uprchne z psychiatrické léčebny a musí zachránit svět. Ten se ohřívá a řítí do záhuby. A jak to Will udělá? Jednoduše, musí zchladit svoje tělo. Hádejte jak? Jsou okamžiky, kdy je Spodek obyčejný puberťák, a tohle je jeden z nich. Jeho útěk na sebe poutá pozornost newyorské policie, protože William má vroubek a vypadá to, že by mohl být nebezpečný. Do psychiatrické léčebny ho nezavřeli jen tak pro nic za nic.

Kniha je vyprávěna ze dvou úhlů pohledu. Střídají se pasáže policisty pověřeného pátráním po uprchlíkovi s kapitolami, které se věnují přímo Spodkovi. Právě ty patří k těm nejzajímavějším. A zdají se věrné. Schizofrenie se projevuje narušeným vnímáním reality, nezvyklým chováním či sociální odtažitostí. Přesně takový Will je. Dívat se na svět jeho očima je fascinující. Někdy je sice složité rozlišit, co je skutečné a co se odehrává jen v jeho hlavě, ale nemůžete se tím nenechat pohltit. Zajímavý je už třeba jen způsob, jakým pojmenovává věci a lidi. Jen díky němu potkáte Lebku a Hnáta alias Prcka a Sláďu aka Před a Po. On sám si občas připadá jako Vilém Oranžský a mámě říká Violko, protože má ráda fialovou barvu. Celá kniha je vůbec po jazykové stránce zajímavá.

Hledáte-li obyčejný příběh s běžnými hrdiny, není Spodek nic pro vás. Žádna z postav tu není normální, kromě Willa v něm vystupuje ještě detektiv se dvěma jmény, co neví, která osobnost je vlastně ta pravá, problémová holka Emily, již potíže přitahuje hlavně proto, že je sama vyhledává. A Violka. Nejzásadnější charakter celé knihy. Spodkova matka s divným přízvukem a nejasnou minulostí i budoucnosti. Na konci zjistíte, jak moc se Willovi vlastně podobá. Spodek je pro vás ideální, pokud se vám líbilo třeba Kdo chytá v žitě. Obě knihy mají punc nadčasovosti, odehrávají se v podobně krátkém časovém úseku, podobně těží z genia loci a jejich hlavní hrdinové jsou podobným způsobem normálně nenormální. Na rozdíl od Holdena má ovšem Spodek přesnou diagnózu paranoidní schizofrenie.

John Wray patří ke spisovatelům, kteří se nebojí začínat stále znovu. Každý příběh, co napsal, se pokoušel pojmout jiným způsobem, nově a výjimečně jej zpracovat. To samozřejmě platí i v případě Spodka. Navíc, jak si můžete všimnout na videu, sám věnoval čas propagaci, pomáhal se čtením úryvků z knihy, kde jinde než v newyorské podzemce. Kdo ví, možná se něco podobného uskuteční i v Praze! 

Spodek je druhá kniha z edice Crack Up, v níž nakladatelství Plus vydává kvalitní moderní současnou světovou prózu a dává přitom příležitost debutantům či neotřelým příběhům. A zatím se to daří. Prvním svazkem byla Ponorka, jako další se na podzim letošního roku chystá Karneval Rawiho Hage.

Hodnocení: 99%

Autorka: Tereza Pecková

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *