Příběh o celoživotním poutu

Olga je kvalitně napsaná kniha vycházející ze skutečných událostí zejména německých dějin. Od samého začátku do úplného konce nás autor překvapuje nečekanými zvraty v ději – a to i přesto, že v určitých částech může mít čtenář pocit, že děj plyne tak nějak očekávaně a předvídatelně. 

Německý autor Bernhard Schlink se v roce 1995 proslavil románem Předčítač, jenž byl přeložen do padesáti jazyků a byl podle něj natočen také film. Tento významný německý spisovatel a právník nyní přichází s novou knihou, s románem, který eviduje německou historii 20. století.

Autor pro svůj nový román zvolil zcela neobvyklou strukturu. První část knihy je vyprávěna blíže nespecifikovanou osobou a vypravěč příběh Olgy přenáší distancovaným a neutrálním stylem. Zhruba 70 stran stačí autorovi na to, aby mistrně popsal život Olgy Rinkeové, která se narodila začátkem 80. let 19. století ve slezské Vratislavi (tehdy německé město Breslau). Jako dítě německého otce a polské matky osiřela a její babička, která k ní nikdy nepřilnula, ji vychovávala ve vesnici v Pomořanech (tehdy německých). Právě tam se chudá Olga seznámí s Herbertem, synem nejbohatšího statkáře a majitele cukrovaru. Láska, která mezi nimi postupně vzkvete, je ovšem velmi složitá a prochází velkými zkouškami.

Co vše musí překonat vztah Olgy (která se stane učitelkou, ve starším věku ohluchne a je ze školství propuštěna) a Herberta (který miluje dobrodružství, věří v sílu Německa, a nakonec zůstane nezvěstný poté, co se vydá na polární expedici)? A jaká velká tajemství skýtá?

Dalších zhruba 70 stran knihy vypráví Ferdinand – chlapec z rodiny, pro kterou Olga po svém ohluchnutí šije. Ferdinand by sice mohl být vnukem hlavní hrdinky, jeho přátelství s touto ženou ale vydrží až do Olžiny smrti. Naprosto skvělou formou autor ústy Ferdinanda odhaluje další tajemství Olžina života, tajemství, která by čtenář do poslední chvíle nečekal. Až v penzi objeví Ferdinand dopisy, které Olga psala Herbertovi poste restante od jeho odjezdu na expedici až po svou smrt.

Závěrečná část knihy Olga citlivější duši rozpláče. Tento díl románu je složen z oněch dopisů. Teprve v závěrečné části Olgy tak pochopíme život hlavní hrdinky z její perspektivy. Opravdu až do poslední stránky – do posledního slova – netušíme mnohá fakta. Knihu přečtete jedním dechem a opět vám ukáže, že nikdo nemá právo soudit druhé. Vše jsou pouze domněnky.

Kroupová Andrea

A nyní se Olga dostává na trh i jako audiokniha

Olga, původem Polka, vyrůstá po smrti u rodičů u babičky, chodí do školy a přátelí se s Herbertem a jeho sestrou Viktorií. Herbert je neposeda už od dětství, a zatímco Viktoria se kamarádům pomalu vzdaluje, mezi Herbertem a Olgou vzniká velmi silné pouto. Jenže Herbert nevydrží na jednom místě ani v dospělosti, a tak nakonec Olga zůstává sama poté, co se Herbert z jedné výpravy nevrátí. Ale zůstává věrná lásce svého života a neupadá v trudomyslnost.

Útlá kniha popisuje téměř celý život Olgy, ačkoliv není nijak rozsáhlá – v první části se dozvídáme o Olžině dětství, dospívání a rané dospělosti. Ve druhé části se přesunujeme do období po zmizení Herberta a na závěr se odkrývají Olžiny dopisy Herbertovi. Na velmi krátkém úseku dokázal Bernard Schlink velmi dobře vystihnout jednotlivé osobnosti postav. Navíc díky proměnlivost vyprávěcího hlasu není příběh monotónní.

Audiokniha čítá něco málo přes šest hodin a skvěle se hodí třeba na krátké cesty v MHD, jelikož má kniha krátké kapitoly. Každá stopa, která obsahuje zpravidla dvě kapitoly, má jen okolo deseti minut, takže se dá poslech docela slušně dávkovat. Na druhou stranu ale stopy často končí zajímavou informací či dějovým zvratem, což nutí poslouchat dál a dál. Příjemný je i hudební podkres, o který se postaral Jonáš Rosůlek – v prvních dvou částech se jedná o jemné klavírní melodie, dopisy jsou potom odděleny zvukem škrábání tužky o papír.

Většinu knihy namluvil Miroslav Táborský, kterého není třeba více představovat. Mužský hlas nevadí, jelikož je v knize poměrně málo dialogů. Miroslav Táborský má navíc velmi příjemný hlas a dobře pracuje s tónem a intonací. O přednes Olžiných dopisů se potom postarala Lucie Trmíková, divadelní i filmová herečka, která typově velmi dobře odpovídá povaze Olgy. Změna mezi oběma interprety byla zprvu trochu zvláštní, jelikož Lucie Trmíková pracuje trochu jinak s důrazem, hned u druhého dopisu jsem si ale zvykla, a i její část si užila.

Olga možná nenese strhující příběh protkaný zvraty, má ale velmi pěknou atmosféru, zajímavé postavy a nese příběh životního pouta. V audiopodobě bych ji s klidným srdcem doporučila i těm, kteří se namluveným knihám vyhýbají.

Alžběta Široká

Sdílet

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *