Není čas…

Nicméně magorů není nikdy dost, že? Objeví se další sériový vrah a psychopat, a bizarnostem jeho počínání se dá jen stěží uvěřit. Ten, kdo páchá takové ohavnosti, musí mít v sobě opravdu neuvěřitelné zlo, které je potřeba vymýtit. Zločinec dá oběti vždy na vybranou, například buď jí uřízne chodidla, nebo jí na obličej vylije kyselinu chlorovodíkovou. A na rozhodnutí, co si oběť vybere, je jen jedna minuta. Pokud si oběť sama neurčí, trýznitel v masce dětské komiksové postavičky Galaxa (navíc se zabudovanou úpravou hlasu ve vibrato) s radostí provede obě varianty. Nakonec si každý vybere jednu možnost. Každý! Byť ví, že obojí je doživotní znetvoření, přežije-li ho vůbec. (Než jste totiž dočetli tento odstavec, minuta uplynula.)

Lisbon nedokázal myslet. Nedokázal ani mluvit. Byl zcela paralyzovaný, neschopný pohybu – kromě nekontrolovatelného třesu způsobeného vyplaveným adrenalinem.

Galaxo letmo pohlédl na časoměřič poklidně odtikávající sekundy. „Deset vteřin je pryč, Petře. Zbývá jenom padesát.“

Oběťmi jsou muži i ženy různého věku, překážkou mu není dokonce ani bezbranný a od dětství znetvořený vozíčkář, který nakonec přišel „jen“ o ucho. Pojítko mezi nimi prostě nelze nalézt.

Jediný, kdo si na to troufne a magorovi se dostane na kobylku, je Pikový Jack. O tom, že to nebude jednoduchá práce nelze pochybovat. Detektiva navíc vnitřně rozkládá rozchod a následný rozvod s manželkou Olivií, která dala přednost jinému muži a na kterou prostě nedokáže zapomenout, a ani sebekrásnější a mladší milenka ji nedokáže nahradit. Starosti mu dělají i neustálé kázeňské problémy a zhoršený prospěch jejich syna Davida, na kterém oběma záleží, ale rady si s ním nevědí. Jenže čas běží a intervaly mezi napadeními se neustále zkracují. Není čas… 

Hodnocení: 87 %

Autorka: Lucie Červenková

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *