V oblasti seberozvojové literatury se nachází více plevelu, nežli skutečně hodnotných titulů, které by nejenže přinesly něco nového, ale zejména pak byly skutečně užitečné a praktické. Věnujete-li se této oblasti zhruba deset let, s velkou pravděpodobností budete v knihkupectví regály s tímto tematickým zaměřením necitlivě obcházet. Jenže zcela se uzavřít může představovat riziko, že vám unikne práce, která si pozornost zaslouží. Mezi takové bezpochyby patří Hluboká práce Cala Newporta, docenta počítačových věd na Georgetown University.
Ne, nejde o to, že na přebalu nebo v promo materiálech nakladatel odcituje chvalozpěvné výňatky z prestižních periodik nebo od uznávaných kapacit oboru. Ačkoliv marketingovou strategii respektuji, přesto bývám k podobným halasným propagacím skeptický… no, spíše imunní. V případě Hluboké práce mě zaujal samotný obsah – mnohem podstatnější, než další příručka, jak se stát během jednadvaceti dní šťastný, mi totiž připadá schopnost nakládat se svým časem jako s vzácnou komoditou, tedy s respektem, o němž byla řeč už zkraje článku. Jak pracovat smysluplně ve vztahu k vytváření hodnot, jak přitom ctít fungování svého těla, potažmo mozku.
Newport toto vše do své knihy vměstnává a vychází z vlastních zkušeností a přesvědčení. Nemám v úmyslu zde postupně uvádět dílčí pasáže, které jsem si z knihy vypsal. Je jich hodně, ale především mým cílem je vám knihu doporučit k přečtení celou. Jednotlivé úseky sice sami o sobě smysl dávají, Newportův text však má význam především v celku. Jde o vzácný příklad, kdy autor píše způsobem, že vlastně ani není možné něco přeskočit, vyškrtnout. A neopakuje se a nejedná s námi, jako se slabochy, kteří svou cestu za vysněným úspěchem dláždí čtením motivačních citátů, článků s tipy a triky od nejúspěšnějších podnikatelů světa nebo knih, kterým se sice asi moc nedaří zlepšovat svět, ale alespoň konta autorů.
Hluboká práce je tedy mimořádná už svým stylem a přístupem svého autora. V knižní nabídce podobného zaměření věc dlouho neviděná. Přesto tím nejpodstatnějším, s čím Newport přichází, není forma, nýbrž jeho „ideologie“. Newport člení naši práci na tzv. mělkou a hlubokou, přičemž právě ona hluboká (nejen soustředěná, ale i smysluplná) práce je alfou a omegou našeho „úspěchu“ (spokojenosti, štěstí, zdraví, výsledků…). A nevolí strategii nám představit tipy, jak zatočit s mělkou prací, ale jak se dostat k práci hluboké – a jak s ní a časem nakládat.
Skvělé je, že Newport není naivní idealista, a tak má jeho text docela daleko od článků a knih Leo Babauty, který pravděpodobně největší problém dne řešil ve chvíli, kdy se rozhodoval, zda se půjde projít, psát článek nebo si přečte další kapitolu knihy. Newport za sebou má nemalé výsledky a neustále pracuje. A protože chce, aby jeho práce byla co nejkvalitnější, rozhodl se pro (pro mnohé bezpochyby radikální) řešení: plánovat a spravovat svůj čas tak, aby mozek měl co největší šanci se plně soustředit a také co nejplnohodnotněji si odpočinout.
Jak toho docílit? Odpovědi… skutečné odpovědi, které mají praktická řešení, najdete v knize Hluboká práce. Její čtení vám mnoho času nezabere. Ale může vám opravdu významně změnit život.
Hodnocení: 100 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář