Ochlazení vydal poprvé autor pod pseudonymem už v roce 2008, kdy ještě působil jako velvyslanec v zahraničí, a tak nebylo pro českou diplomacii úplně vhodné, aby kniha vyšla pod jeho jménem. Na Velký knižní čtvrtek jsme se dočkali nové, doplněné verze.
Ochlazení je hluboký, do nespecifikované budoucnosti zasazený příběh, jehož hlavní myšlenkou je otázka: „Co kdyby Rusko zastavilo přísun ropy a plynu do Evropy?“ A ačkoli se v době, kdy autor knihu psal, ještě jednalo o sci-fi, nyní už víme, že jeho predikce byly více než trefné.
Kniha je otevřenou poctou Franzi Kafkovi, a tak se hned na první stránce setkáváme s Josefem K., který pracuje pro českou zpravodajskou službu a právě se nachází v Bělorusku, kde je po demokracii volající povstání tvrdě rozdrceno mocným ruským sousedem. K. se následně ve čtyřech kapitolách, též kafkovsky pojmenovaných Proměna, Zámek, Amerika a Proces, dostává zpět do své domoviny, USA, Izraele a Ruska, přičemž po celou dobu své honby za pravdou neví, komu věřit a kdo naopak stojí proti němu. Žantovský čtenáře zručně provází světem diplomacie i špionáže a z každé věty je jasné, že opravdu ví, o čem mluví. Právě díky jeho vhledu a rozsáhlým zkušenostem kniha působí až děsivě realisticky.
Ochlazení však není jednoduchým vyprávěním, které si omotá kolem prstu úplně každého. Autorův styl je místy zpravodajský, text je prokládán dopisy, zprávami a přepisy rozhovorů a působí velmi faktograficky, čistě vyprávěcí úseky jsou spíše v menšině. Což je možná škoda, protože je autor zvládá mistrně – okamžiky, kdy si K. musí poradit v Čechách bez elektřiny, konečně se věnuje dlouho odkládanému čtení, hudbě, procházkám po lese, jsou sugestivní a přimějí čtenáře k zamyšlení, co by dělal on, kdyby… Takový je ostatně celý román. Celá premisa i autorův přehled a schopnost situaci jasně vyložit nutí čtenáře obracet stránky a hlouběji se zamýšlet i nad současnou politickou situací.
Hodnocení: 85 %
Autorka: Kateřina Stupková
Napsat komentář