Ztracená místa jsou knihou, kterou jen velmi těžko zařadíte do jednoho žánru. Působí jako cestopis či geografická příručka zajímavostí, Bonnett ale přimíchává i historii, filosofii, psychologii a vyprávění. Jedno je ale jisté – více zeměpisných údajů, které by byly takto zajímavé, v jiné knize nenajdete.
Bonnett knihu dělí podle povahy daných míst – dozvíme se o ztracených místech, mrtvých městech, tajných územích i zemích nikoho. Kniha je natolik pestrá, že se jen těžko dá reprodukovat, co všechno zde člověk najde. Přečíst si můžete o Železnogorsku, městu, jehož existence byla celých 42 let utajována: o manilském hřbitově, který obývají živí lidé: o lodi Svět, která už třináct let brázdí světová moře a oceány a stala se jedinou vodní rezidenční oblastí na světě.
Ztracená místa vypráví příběhy míst, které jsou všem dobře známé, jako je Pripjať – město, které leží poblíž Černobylské elektrárny, nebo o Staré Mekce, která vlastně vůbec nevypadá, tak, jak si ji většina z nás představuje. Bonnett ale popisuje i – a to především – místa, která nikdo nezná. A když už, tak nezná jejich příběh.
Bonnettova kniha je přinejmenším fascinující, a to i v případě, že nejste milovníkem zeměpisu. I ti se však dozví mnoho nového a zůstane jim spousta další otázek – jak málo toho vlastně víme o naší vlastní Zemi? Ztracená místa čtenářům přibližují nevídané, neznámé a často i nepochopené. A rozhodně také neodolatelné. Kdo by si nechtěl přečíst o dopravním ostrůvku nebo skladišti cenností s takříkajíc novým pohledem na věc?
Chybí jen jedna jediná věc – fotografie a mapy, což je takřka nejzávažnější možnou vadou. Díkybohu v dnešní době není problém dohledat jakýkoliv materiál, stejně ale jde o pořádný nedostatek. Jinak je kniha jednou z nejlepších mezi jí podobnými. Bonnettův styl psaní je lehký, vtipný a především čtivý. Informace, které předává čtenářům, nejsou nijak nezáživné – naopak, každý údaj a fakt je nesmírně poutavý. Člověk pak hned dostane chuť cestovat!
Hodnocení: 95 %
Autorka: Dáša Čechová
Napsat komentář