Jmenuje se Ove. Je mu padesát devět let. Řídí saaba. Jeho život se skládá z každodenních do puntíku přesně vykonávaných rituálů. Inspekční kolečko po okolí (než ho sesadili, byl předsedou družstva vlastníků), kontrola garáží (třikrát vezme za kliku té své, aby se přesvědčil, že se do ní nikdo nevloupal), parkoviště (zaznamená si poznávací značky aut, protože je zde povoleno stát maximálně čtyřiadvacet hodin) a přístěnku na popelnice („když už se jednou rozhodlo, že se bude třídit, musí přece někdo dohlížet, jestli se skutečně třídí“). Sousedi ho mají za blázna, ale jemu je to jedno. Už je toho na něj moc. Spáchá sebevraždu.
Jako každý den vstane před šestou, připraví si kávu, vykoná své inspekční kolečko a po návratu domů navrtá hák. Tak to má v plánu. Jenže to by se do domu naproti nesměla přistěhovat mladá rodinka, jejíž hlava absolutně neví, jak nacouvat s přívěsem, aniž by nebořila všechno, co mu stojí v cestě. Včetně Oveho poštovní schránky.
Muž jménem Ove je kniha, která si vás během pár stran omotá kolem prstu. Vlastně netušíte, jestli je to ten vtip a lehkost, s níž autor příběh vypráví, jestli jsou to jednotlivé historky a Oveho karamboly, nebo samotný Ove. Nebo všechno dohromady. Je však jisté, že Backman dokázal vytvořit postavu, která je stejně tak nesnesitelná jako politováníhodná a hlavně absolutně k zamilování. Není možné si Oveho neoblíbit. Líbí se vám řád jeho každodenního počínání a jeho bezmezná láska k Sonje. A když se postupně dozvídáte, co má všechno za sebou, čím dál víc mu rozumíte a hlavně – fandíte mu.
S Ovem se budete hlasitě smát, mračit, nadávat na nespravedlnost světa nebo si jen tak užívat zábavné momenty. Hodně čtenářů si i popláče. Pokud milujete kočky, budete milovat i Oveho kocoura (tedy toho kocoura, o kterého se Ove stará JEN do doby, než mu bude líp). Vlastně si asi toho kocoura oblíbíte i v případě, že jinak kočky moc nemusíte.
Pokud máte rádi dobré čtení, budete mít rádi i tuto knihu a budete se k ní vracet. A pokud máte rádi postavy, na které nikdy nezapomenete, zamilujete si Oveho. Jednoznačně a bez debat. Jen mi teď občas přijde líto, proč musí Ove zůstat navždy jen v knize a nemohl by být i mým sousedem. Svět už není, co býval. Chlapi nevědí, jaké auto řídit.
Hodnocení: 95 %
Autorka: Gabriela Manová
Napsat komentář