Meta: superhrdinský příběh po česku

Nový román Pavla Bareše líčí Prahu, po které chodí lidé s nadpřirozenými schopnostmi. Ale žádný z nich své síly nevyužívá k boji se zlem.

Kapitán Amerika, Spider-man nebo Doktor Strange. Tyhle superhrdiny všichni známe jako klaďase, kteří kvůli boji s padouchy neváhají obětovat všechno. Jenže dovedete si to představit ve skutečnosti?

Pavel Bareš, autor dystopií Projekt Kronos a Kronovy děti, ve svém samostatném románu Meta prozkoumává, co by se stalo, kdyby hrstka lidí (v knize to je jeden ze sto tisíc) získala nadpřirozené superschopnosti. Třeba zapalovat věci, číst myšlenky, měnit podobu nebo rozkousat cokoliv napadrť.

Využívali by tito vyvolení své schopnosti k ochraně hodnot demokratické společnosti? To si pište že ne! Snažili by se vymyslet způsob, jak na tom vydělat co nejvíc peněz. A stát by si dal záležet na tom, aby jim žití co nejvíc znepříjemnil.

Hlavní hrdinkou Mety je vysokoškolačka Lenka, která umí měnit vzhled dle libosti, ale před okolím to úzkostlivě tají, protože ví, že by zbytek života strávila ve výzkumné laboratoři jako pokusná krysa. Ale přesto čas od času své schopnosti využije k tomu, aby za nejlepší kámošku udělala ústní zkoušku nebo si vylepšila nedokonalosti svého těla.

Všechno je to legrace, dokud Lenku kdosi nezačne sledovat. Začnou jí chodit znepokojivé esemesky, pak následují výhružky a vydírání. Ačkoliv má superschopnosti, Lenka je najednou jenom další z žen, které zkřížily cestu šílenému psychopatovi.

Tady je krásně vidět, že je označení superhrdinský román v případě Mety zavádějící. Jednak, Pavel Bareš superschopnosti využívá zejména jako odrazový můstek k vyprávění mrazivého příběhu o stalkingu, a navíc většina superlidí v knize připomíná spíš bizáry z hlubin YouTube než správňáckého Kapitána Ameriku.

Co kdyby Jolanda uměla opravdu předpovídat budoucnost? Co kdyby Bába pod kořenem na videu ukazovala, jak se ze stromového vězení dostane, když trochu změní svou velikost? Co kdyby shopaholička Nicol na konci každého videa své nákupy podpálila lusknutím prstu? Tak nějak to tady vypadá. Superhrdinové po česku. Obávám se, že to Pavel Bareš zachytil dost realisticky.

Ačkoliv se v jádru skrývá dost temný příběh, Pavel Bareš je zábavný vypravěč, který smutné scény míchá s absurditami a trefným zachycením radostí studentského života.

Exkurz do hlavy dvacetileté dívky se mladému českému spisovateli povedl na jedničku. Od hovorového jazyka, anglicismů až po slovní hříčky nebo vtipná přirovnání. Sledovat, jak se mužský autor popasoval s tématy jako me too nebo rape culture, a jak ústy hlavní hrdinky obviňuje muže z necitlivého nebo až odporného chování k ženám, je vlastně taky dost meta.

Ne, Meta rozhodně není dokonalá – autorovy skoky mezi místem a časem jsou místy nepřehledné a thrillerový zvrat v druhé polovině předvídatelný. Ale všechno lze knize odpustit díky zběsilému tempu a hlavně tomu, že to je prostě mega – pardon, meta! – zábava číst.

Radek Blažek