Poté, co Jacob Portman a jeho podivní přátelé vybojovali svobodu ymbrynám, zachránili duše podivných a téměř vyhladili netvory, se s nimi opět setkáváme o pár měsíců později. Jen co se Jacob smířil s životem naoko normálního chlapce, který odmaturuje na střední škole, se mu svět opět otočil vzhůru nohama. Podivný svět si zvyká na nová pravidla a určitou svobodu, a stejně tak chráněnci slečny Peregrinové. Po resetu smyčky jsou najednou schopni pohybu v současnosti, aniž by jim hrozilo nebezpečí, a rozhodnou se tohoto privilegia naplno využít k návštěvě Jacoba.
Jacob, který se ze dne na den stal ve světě podivných v podstatě celebritou, je okamžitě rozhodnutý vydat se ve stopách svého slavného dědečka a porušit pár pravidel. S partou přátel objevuje skrytý odkaz, který mu starý Abe Portman zanechal, a postupně odhaluje nemálo tajemství z jeho minulosti.
Děj autor Ransom Riggs tentokrát přesouvá převážně do Ameriky, kde děti při plnění mise cestují neprobádaným územím smyček, čelí velkému nebezpečí a zaplétají se do politických událostí klanů podivných. Kromě hlavní linky můžeme sledovat samozřejmě i pokračování Jacobova vztahu s Emou, který ovšem není tak idylický, jak se zdálo. Postavy všech dětí, ač duší staré, ale v těle teenagerů, se vyvíjejí a přizpůsobují nové situaci, tzv. normalizaci. Povede se jim nenápadně se vmísit mezi normální lidi v moderním světě, když žili téměř celý svůj život v době čtyřicátých let? Je zajímavé si uvědomit propastný skok téměř v každém odvětví. Rozdílnost oblékání, stravování, technický pokrok a užívání věcí, které nám přijdou běžné a přitom ještě pár desítek let nazpátek neexistovaly.
Jak jsme již u Ransoma Riggse zvyklí, Sirotčinec slečny Peregrinové: Mapa dní je opět kniha plná různých dobových a někdy bizarních fotografií doplňujících děj o další rozměr. Stejně jako v předchozích dílech oceníte rozmístění fotografií průběžně tak, že pasují přímo k ději a nemusíte nikam listovat, abyste je dohledávali. V příběhu se Riggs nijak nezdržuje opětovným vysvětlováním pojmů ze světa podivných ani představováním postav. Je téměř nezbytné číst nejdříve předchozí knihy, aby byl čtenář v obraze a nepřicházel o požitek kvůli nevědomosti.
Dobrodružství, které se nám otevřelo v nejnovější knize o podivných dětech, nabízí slibné zvraty a nečekaný vývoj událostí. Končí poměrně náhle, zrovna když očekáváte odpovědi k nekonečnému množství otázek. Nezbývá než se těšit na další knihu a doufat, že pokračování bude co nevidět.
Markéta Psohlavcová
Napsat komentář