Námět o Walter Mittym, na první pohled naprosto průměrném a spíše pasivním jedinci, se svou historií sahá do roku 1939. Tehdy v časopise The New Yorker vyšla povídka Jamese Thurbera. Netrvalo to ani deset let, kdy se jí chopil komik Danny Kay, na vyvedenější interpretaci však musel příběh o probuzeném životu počkat téměř dalších padesát let. Ačkoliv o zfilmování uvažoval třeba Spielberg nebo Howard a ačkoliv mezi zvažovanými herci se přemýšlelo o Jimu Carreym, Owenu Willsonovoi nebo Willu Farrellovi, na režisérskou sesli se posadil a do ústřední postavy se vžil nakonec Ben Stiller. Komediant čas od času balancující mezi průměrností až trapností, jindy atakující naše divácké receptory velmi inteligentním humorem. Walter Mitty a jeho tajný život patří bezesporu do druhé, té lepší kategorie. Ba co víc, představuje Stillerovu režijně nejvyzrálejší práci. Už proto, že umí s lehkostí uchopit hned několik univerzálně fungujících a závažných témat. A přitom všem být ještě i vizuálně zajímavý.
Najít důvody, proč se na film podívat, nebude obtížné. Třeba vás oslovuje konfrontace starého a nového světa, analogu a digitálu, nebo patříte také mezi ty, co v nejintenzivnější chvíle odkládají fotoaparáty a kamery, abyste je pouze prožili. Dost možná ale máte blízko k Walterovi. Prožíváte dny, aniž byste z nich cítili jiskru. Ať už máte sny, nebo vám je rutina vytlačila z mysli, neuděláte pro ně takřka nic. Buď slabá/žádná motivace, výmluva na absenci příležitostí a možností, vše vás pohlcuje a pomaloučku přitlačuje k zemi. Nemusí to být Systém, můžete to být jen a pouze vy sami, kdo se obírá o šanci něco skutečně zažít. Tak jako Walter Mitty.
A i když láska zde hraje svoji důležitou roli, iniciační moment se skrývá jinde. Zdánlivě dokonce zcela mimo vás – Walter například musí najít ztracený negativ fotografie určené na titulní stránku posledního vydání časopisu Life. Jak ale naznačuje mírně rozpohybovaná fotografie se Seanem O’Connellem (Sean Penn), na první pohled vnější okolnosti se odehrávají jen a pouze ve vás. Fantazie a absurdity, které na nás v průběhu vývoje děje čekají, de facto jen hezky odráží erupci nitra, které se rozhodlo jednat – dát se do pohybu. A právě o takovém rozhodnutí film vypráví.
Wallter Mitty a jeho tajný život má silný náboj. Spoléhat, že vás někam posune, by bylo naivní. Rozhodně ale může probudit zájem, chuť, touhu probudit se stejně jako Walter. Co bude dál, zda vyběhnete ven, poletíte na ostrov, poplavíte se po moři… to je jen a pouze na vás. Walter se rozhodl pro vše (a ještě daleko více). Současně, jak zjistíte s hrdinou na samém konci, není nic tak černobílé a i zdánlivě banální práce/život obsahuje hodnoty, které si třeba neuvědomujete, ale okolí ano.
A teď si k poslání filmu připočtěte další činitele, s nimiž se kvalita a zážitek násobí. V Stillerově podání se obrazy rozpohybují do bujarých vizí, mnohdy řádně absurdních, stále však jaksi spjatých s tím, co známe z reality. Její střet s fantazií (či třeba jen a pouze naším vzdorem) pěkně ilustruje scéna po příletu na letiště v hlavním městě Grónska. Mitty dostane k pronájmu na výběr červené nebo modré auto, stejně jako měl hlavní hrdina Neo v Matrixu na výběr červenou nebo modrou pilulku. (Mimochodem odkazů na jiná díla ve filmu najdete více.)
Obraz, který doporučuji dopřát si z Blu-Ray disku, vyniká tu více, tu méně stylizovanou barevností, pohrává si s nápisy začleněnými do mizanscény. Podbarvuje jej energií nabitý soundtrack, kdy songy střídá zdravě patetická instrumentální a hravá muzika Theodore Shapira.
Kamera, která dostane zabrat při akčních scénách, se doslova kochá severskou krajinou (přísahám, po zhlédnutí budete chtít jet na Island) a jen podtrhuje energii filmu.
Díváte-li se na bonusový materiál, může vás u některých vystřižených scén zamrzet, že se ve finále neobjevily. Rozhodně potěší desítky minut ze zákulisí, které odkrývají postupně různé složky filmu – od herectví, přes hudbu, až po výběr lokací.
Byla by velká škoda si nechat Waltera Mittyho uniknout. A vlastně byla by i škoda si jej pustit pouze jednou. Obsahuje totiž desítky drobností, které buďto na poprvé nezaregistrujete, nebo je příjemné se jimi potěšit opakovaně.
Hodnocení: 100 %
Autor: Lukáš Gregor
Napsat komentář