96e47526

Deset intenzivních hodin boje o život

Na dostřel je Adamsův debut, který se na český trh dostal až po úspěchu jeho třetího románu Není úniku. Obě knihy jsou si přitom v lecčem podobné. Na omezeném prostoru, v omezeném čase, s několika málo postavami buduje autor příběh prosycený napětím, strachem a atmosférou bezvýchodnosti, která je místy odlehčená černým humorem. Postavy nestojí jen proti sobě, ale i proti silám přírody, které je ženou až na hranici možností.

První polovina románu Na dostřel je poměrně rozvláčná. Soustředí se na vykreslování charakterů a vzájemných vztahů pomocí flashbacků, které současně odkrývají motivy postav. Vzpomínky natahují čas syžetu, přerušují rozvířené emoce a napětí aktuálního okamžiku. S přibývajícími mrtvolami a více či méně zoufalými pokusy o záchranu holých životů se však akce stupňuje a s ní se stupňuje i dynamika projevu Filipa Švarce. Jeho přednes je dobře rytmizovaný, využívá funkční pauzy a drobnými nuancemi řeči odlišuje jednotlivé postavy. Jen je škoda těch občasných nepřesností ve výslovnosti amerických jmen a názvů (například Tulsa, Leatherman), které pozornému posluchači neujdou.

Režisér Michal Bureš zvolil v pozitivním slova smyslu konzervativní pojetí četby o jednom interpretovi a minimu zvukových efektů, které zprostředkovávají autentický čtenářský zážitek, aniž by působily rušivě a nadbytečně. Hudební složka se omezuje na dramatické předěly mezi kapitolami nebo jejich částmi, výjimečně hudební motiv podbarvuje vyhrocené momenty nebo působí jako stylizovaný ruch, zejména výstřel. Zručná práce s tichem je podle mě silnější než případné realistické ruchy, které mohou v audioknize vyznívat jako nežádoucí posun k dramatizaci. Těch se tvůrci vyvarovali.

Stejně jako někteří čtenáři prohlašují, že nedokázali rozečtenou knihu odložit, nemohla jsem se zásluhou zkušeného tvůrčího tandemu Bureš – Švarc odtrhnout od poslechu, dokud jsem po necelých deseti hodinách nedošla k hořkosladkému rozuzlení. Strhující tempo příběhu, které postupně nabírá na obrátkách, je přednesem přiměřeně zdůrazněné. Díky tomu jsem v proudu událostí autorovi téměř odpustila momenty tak trochu přitažené za vlasy, samozřejmě ve prospěch akce v mezních situacích, ve kterých si Taylor Adams doslova libuje.

Michaela Doubravová

Sdílet

Napsat komentář