Čtenář ze skládky a nauka o snech

Juan Diego ví, že některé noční můry stojí za zapamatování. A Juan Diego se ve snech vyzná. Koneckonců, když je vám čtyřiapadesát, máte potíže ze srdcem, a tak trochu experimentujete s předepsanou medikací, jsou pravidelné snové exkurze do doby, kdy vám bylo čtrnáct, žili jste na mexické skládce odpadků, vaší matkou byla prostitutka (a uklízečka u jezuitů), a vaší sestrou děvče, které umělo číst myšlenky (přestože budoucnost nevykládalo tak přesně), opravdu tím nejmenším. Pokud k tomu připočtete cestu na Filipíny, několik nečekaných setkání a řadu opravdu zvláštních lidí, je jasné, že váš život usedlého (a po společenské stránce ne moc zajímavého) spisovatele, vezme rychle za své…

Amerického romanopisce Johna Irvinga není třeba dlouze představovat. Stačí náhodně vybrat několik jeho děl – Syna cirkusu, Svět podle Garpa, Pravidla moštárny či Poslední noc na Klikaté řece – aby bylo jasné, že se setkáváme s autorem, který svému řemeslu opravdu rozumí. Ulice Záhadných tajemství je již jeho čtrnáctým románem: myšlenka na její vznik se sice zrodila už někdy před pětadvaceti lety, jak však sám Irving poznamenává, „dobré psaní je hlavně o přepisování“, a tak se příběh muže, jenž na své cestě po Filipínách ve snech znovu prožívá zásadní období svého dětství, dostává do rukou čtenářům až nyní. Autorovi skalní příznivci (a nejen ti) se v něm mohou těšit na vše, na co jsou u Johna Irvinga zvyklí – neotřelý vypravěčský styl, který mnohdy balancuje na tenké hranici mezi sarkasmem a drzostí: dokonale prokreslené postavy: nečekaná setkání: absurdní nehody, mnohdy se smrtelnými následky: i skutečnost, že vlastní minulosti člověk neuteče, bez ohledu na to, jak moc se snaží. Irving navíc nedělá se zápletkou žádné tajnosti. Pro autora, jenž při práci na knize napíše jako první tu úplně poslední větu, je příznačné, že na vás všechno důležité vychrlí bez zvláštních obstrukcí. Vy však přesto, že víte, co se postavám na stránkách příběhu stane, čtete dál, dokonce se vzrůstající zvědavostí – to skutečně zásadní totiž není CO se stane, ale JAK k tomu dojde.

Ulice Záhadných tajemství je románem o životě a smrti. O příčině a následku. O dospívání a zázracích. O snech. O snění. A pokud platí ta stará shakespearovská myšlenka, že lidské bytosti jsou utkány se stejné látky, z níž se spřádají sny, pak je John Irving zatraceně dobrým tkalcem.

Hodnocení: 90%

Autorka: Michaela Křivohlavá

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *