Voňavé (na)dělení je v pořadí pátou knihou české autorky Blanky Hoškové. Ústřední zápletka příběhu se točí okolo složitého období hledání nového zaměstnání. A že to obvykle není zrovna procházka růžovou zahradou, pocítila někdy na vlastní kůži většina z nás.
Nic z toho ovšem nevysvětluje, proč se kniha jmenuje tak, jak se jmenuje. To se čtenář dovtípí nejspíš až v závěrečné třetině. Ta je sama o sobě na děj nejbohatší, protože jinak se většinu času s hrdinkou točíme víceméně v jednom jediném kruhu, kdy sledujeme její prvotní (naivní) představy, rychlé vystřízlivění, až po postupné upadání do letargie. Vzhledem k tomu, že kniha není nijak obsáhlá, stačí to autorka ukočírovat tak, aby se čtenář přeci jen nezačal nudit.
Absence dalších výraznějších vedlejších zápletek způsobuje, že děj plyne až zbytečně monotónně a jednotvárně. Trochu více akce a nějaké to drobné překvapení by mu v žádném případě neublížilo. Přesto Blanka Hošková vypráví svým příjemným a nenáročným stylem, děj nechává plynout v poklidném tempu, a tak ani tentokrát nejspíš neodložíte knihu dřív, než otočíte poslední stránku. Hrdince i jejím starostem a peripetiím jistě mnohem více porozumí trochu zralejší čtenářky, které již samy stačily něco z toho prožít.
Snahu Alexandry o získání nového zaměstnání a hlavně vše, co to obnáší a přináší, vystihuje autorka velice trefně. S běžným životem to už snad korespondovat nemůže víc. Kromě nekončících pohovorů a výběrových řízení má v příběhu také své výrazné a pevné místo přátelství, dobré jídlo či výborná káva…
Voňavé (na)dělení je oddechové čtení o složitých věcech, které často na vlastní kůži sami prožíváme… Zřejmě čtenáře nijak výrazněji nenadchne, ale rozhodně ani v nejmenším neurazí…
Autor: Eva Šamánková
