Už od prvního dílu téhle série nasadila Angela Marsonsová vysokou laťku, a tu si drží stále, i u šestnáctého dílu s názvem Šest rakví.
Opět se setkáváme s naší oblíbenou detektivkou Kim Stoneovou, která je vyslána k novému případu, jenž se zpočátku jeví jako tragická událost. Jedná se o požár v domě se čtyřmi mrtvými lidmi, členy rodiny Daynesovy. Jenže se brzy zjistí, že příčinou smrti rodiny nebyl požár, ale střelná zbraň, kterou v ruce držela matka Helen Daynesová. Zabila nejdříve svou dceru, syna a manžela a nakonec zbraň obrátila proti sobě?
Helen trpěla depresemi, a tak se tato varianta zprvu skutečně nabízí, jenže ve způsobu, jakým vražda byla spáchána, řada věcí nesedí, a tak je týmu Kim brzy jasné, že vrahem byl někdo úplně jiný, než matka Helen. Prozatím jsou naplněny čtyři rakve, ale příběh stále pokračuje…
Na scénu totiž vstupují další dva členové téhle rodiny: nejstarší děti manželů, dvojčata Zach a Rachel, kteří již žijí své životy jinde, nicméně z výpovědí obou z nich jakoby na povrch prosakovala informace o tom, že mezi matkou Helenou a jejími čtyřmi dětmi panoval zvláštní, tak trochu odcizený vztah. Mohlo to být proto, že Helenu před lety zasáhla smrt jednoho z jejích dětí? A jakou roli v celém případu sehraje fakt, že Rozzie, zastřelená dcera Heleny, byla těhotná?
Abychom se snad nenudili, do děje příběhu vstupuje Symes, mimořádně brutální a agresivní zločinec, kterého kdysi Kim Stoneová dostala za mříže, a kterému se nyní podařilo z vězení utéct. Plánuje pomstu a v nebezpečí se ocitá nejen samotná Kim, ale také ti, kteří jí jsou nejbližší.
Kdo přečetl všechny předchozí díly série Případy Kim Stoneové, ten se mnou bude jistě souhlasit, že knihy Angely Marsonsové jsou návykové. Nejde si nezamilovat samotnou Kim, její tým, který za všech okolností dokáže skvěle spolupracovat. Je potěšení sledovat vývoj jejich osobních životů i nasazení při vyšetřování. Trochu drzá, sebevědomá, ale zároveň zranitelná Kim Stoneová vládne všem příběhům téhle série a je natolik svébytná, že si ji nejde nezapamatovat.
Myslím, že jsem, co se týče knih Angely Marsonsové, pokořila svůj osobní rekord v délce čtení. Zhltla jsem ji doslova přes noc. Propracovaný příběh vás totiž natolik upoutá, že se od něj nedokážete odtrhnout.Potěšilo mě mimo jiné také to, že jsem pachatele neodhadla až do poslední chvíle, bylo to skutečné překvapení a závěr opravdu odzbrojující.
Knihy Angely Marsonsové jsou sázkou na jistotu. Ať sáhnete po jakémkoli dílu, nebudete zklamaní.
Andrea Simoglu
Autor: Andrea Simoglu
Napsat komentář