Julie Wolfová nepochází zrovna z nóbl společnosti. Její otec byl obyčejným drobným kovářem. O to víc ji těší, že má možnost být na své narozeniny na tak výjimečném místě. Místě, o kterém vždy snila. Její přenádherná zelená róba je sice jen vypůjčená, ale to ví jen ona sama. Může se tak těšit závistivým pohledům okolních dam.
Přestože se Julie s inspektorem Leopoldem von Herzfeldtem schází již nějaký ten pátek, stále nemůže uvěřit tomu, že si tak dlouhou dobu rozumí. Každý pochází z jiné společenské vrstvy. Sama je přitom již svobodnou matkou čtyřleté dcerky. Nečekala něco takového.
Jak se ukázalo, nejednalo se o běžnou schůzku. Měla být výjimečná, stejně jako místo. Vše probíhalo podle plánu, ovšem jen do doby, než se před nimi objevil policejní rada. A jak všichni víme, že šéfovi se odmlouvat nemá.
Platy v církvi prý nejsou nijak vysoké, a tak si i kostelník tajně přivydělával. Nic netušící turisty vodil do podzemní krypty, kde nebyla nouze a pořádnou dávku hrůzy, pokud si někdo připlatil. Dnešní prohlídka podzemí však bude jiná, než kdokoliv očekával. Ano, jsou tam mumifikovaná těla a tisíce lebek a kostí. Je tam zima a průvan, takže je dost možné, že vám najednou zhasne svíčka, kterou držíte v ruce a obklopí vás děsivá tma a všudy přítomný pach smrti.
Lidé by přísahali, že zde občas viděli ducha, přízrak, ale kdo ví, co to ve skutečnosti bylo? Dnes je tomu ale jinak. V rohu na ně civí skutečná mrtvola muže. V obličeji má výraz předsmrtné hrůzy, jako kdyby viděl ducha. Problém je, že na něco takového on sám nikdy nevěřil. A jak se tam vůbec dostal?
Policejní rada proto povolá toho nejlepšího. Inspektora, kterému věří natolik, že mu prozradí, že je sám také Žid, stejně jako byla oběť. Neměl by se to tak nikdo dozvědět, aby z toho tisk a lidé zase neudělali něco jiného, než by to mohlo být. Ostatně, musí mu vyjít vstříc, vždyť Lea načapal na rande s kolegyní z práce, a to je přísně zakázáno. I tak je mnoha lidem už proti srsti, že u nich na oddělení pracuje žena.
Leovi nezbývá nic jiného, než se opět obrátit s prosbou o radu ke známému hrobníkovi Augustinu Rothmeyerovi. Augustinova schovanka Anna má však také svá tajemství. Minimálně o jednom by se Augustin neměl nikdy dozvědět.
Vídeň roku 1895 je plná kočárů, pánů v obleku nebo ve fraku s cylindrem a žen v krásných róbách, služebných, chudoby, víry, antisemitismu i mužského ega.
Oliver Pötzsch, autor knihy Hrobník a vražda v kryptě (kriminální příběh ze staré Vídně), umí naprosto excelentně do dějů svých příběhů zapracovat historická fakta. Jako kdyby při psaní skutečně danou dobou žil a vnímal její celistvost. Všímá si detailů i rozdílů. Postavy mají nejen svou pracovní linii, ale dál postupuje i jejich osobní život. V mžiku se tak přenesete do doby minulé, kterou už známe jen z filmů, knih a vyprávění. Přestože je nový titul další knihou v sérii, dá se číst i samostatně. Bylo by však škoda se ochudit o dva předešlé díly, kterými jsou Hrobník a kniha Hrobník a dívka. Díky předešlým knihám máte možnost vidět vývoj postav od jejich začátku. Autor sám se proslavil již knihami ze série Katova dcera, které se staly bestsellerem a byly přeloženy do dvaceti různých jazyků.
Pokud máte rádi napětí, nepředvídatelné zvraty, tajemno nebo historii, pak z knihy určitě budete nadšení.
Eva Marešová
Autor: Eva Marešová
Napsat komentář