Anders de la Motte je spisovatel, kterého jsme tu už měli. Píše převážně krimi a řekla bych, že jako bývalý policista, šéf ochranky a mezinárodní konzultant bezpečnostních služeb, má jistě dost podkladů pro svou spisovatelskou práci.
O čem je Pán hory a můj názor
V příběhu budeme (naštěstí velmi přehledně) přecházet mezi minulostí a přítomností hlavní kladné postavy, tedy vyšetřovatelky Askerové a hlavní záporné postavy Pána hory nebo také Vyměňovače či Netvora, jak sebe náš tajemný neznámý rád nazývá. O pohled, které postavy se zrovna na následujících řádcích jedná, poznáte hned podle jména, které v horní části nahrazuje název kapitoly. Jako u severských krimi příběhů, i zde nahlédneme nejen do nitra hory, ale i do nitra lidské duše. Díky postupnému odhalování minulosti se seznámíme s nutkáním Pána hory vlastnit živé tvory a narušovat jejich osobní prostor jako projev své moci. Vydáme se, spolu s Askerovou, po stopách unesené Smilly Holstová a Malika Mansura (který vystupuje pod zkratkou MM). Zatímco se řeší případ a odhalují se postupně i další, poznáváme lépe i samotnou Askerovou, která měla náročné dětství, které ji ale naučilo být vždy připravena, což je v její profesi výhoda.
Pán hory je podle mě skvělá kniha. Byla natolik napínavá, že jsem lehce po prostřední části příběhu měla opravdu silné nutkání zalistovat nakonec a konečně odhalit, kdo je Pán hory. Byla jsem ale ráda, že jsem se ovládla a nepřipravila se o rozuzlení příběhu a odhalení identity záporáka. I styl psaní je mi sympatický. Autor využívá šikovně každého řádku tak, aby budoval a stupňoval napětí. Myslím, že právě napětí je v knize tak akorát a jsem ráda, že se autor nevyžívá v nechutných detailech vražd či mučení, jako to prý dělají někteří autoři současnosti.
Knihu hodnotím jako příjemně čtivou a přečetla jsem ji měla poměrně rychle, s ohledem na své časové možnosti. Závěrem chválím parádní obálku.
Barbora Cirklová
Autor: Barbora Cirklová
Napsat komentář