Katarína je Slovenka, která se provdala za Čecha. Když přijíždí na Vánoce do Bratislavy k rodičům, je tam sama a ostatní očekávají, že vysvětlí, kde je její manžel. To však ani ona sama netuší. U stolu také chybí Dora, její sestra. O té se však už v rodině dlouho nemluví. Sledujeme tak rozvod hlavní hrdinky, který je paralelou rozvodu mezi Českou a Slovenskou republikou.
V příběhu se ocitáme v Praze, v Bratislavě, ale i na několika místech v Itálii. Vnímáme tu rozdílnost jazyků, národností i kultury. Jaké je to být cizincem a jak se přizpůsobit. Katarína tu hledá nejen sama sebe, ale i místo, kde je vlastně doma. Každý je jedinečný, každý má své problémy, které ani náš nejbližší přítel nemusí pochopit.
Je to smutné čtení, ale je ze života. Možná, že se v příběhu najdete, možná Vám bude připadat úsměvný, možná, že si u něj pobrečíte. Rozhodně Vaše emoce budou při čtení pracovat.
Autorka střídá místa, čas i vypravěče. Možná byste mohli být lehce zmateni, o jakém období právě čtete, ale postupně jednotlivé části příběhu do sebe začnou zapadat a před očima se vám ukáže celý obraz toho, co nám autorka chtěla sdělit.
Co mě ohromně bavilo, tak to byl názor Slováků na rozdělení Československa. Je to pro mě nový, jiný pohled a bylo tak zajímavé nakouknout do jejich pocitů.
Je tu znát autorčina zkušenost s Itálií a s italštinou. Bylo cítit, jak se v příběhu odráží její vlastní pocity.
Tato kniha je její prvotinou, hned byla nominována na Cenu Strega v Itálii a je mi jasné, že oprávněně. Já byla nadšená moc a věřím, že autorka bude v psaní pokračovat.
Eva Francová
Autor: Eva Francová
Napsat komentář