Ale člověk se musí naučit jít dál i přes bolest, která naši cestu kupředu doprovází. Znamená to jít dál, i když to znamená potkat starého chlápka na hřbitově, jak hledá svoji manželku.
Unikátně napsaný příběh. Humor střídá smutek, a následně zase smutek střídá humor. Zážitky střídají realitu každodenního života. Jasmin Schreiber knihu napsala tak čtivě, tak chytlavě, že si ji zkrátka rádi někdy přečtete znovu. Protože takhle čtivou knihu jsem snad v životě nečetla. A že už mám pár těch knih načteno.
Naši dva hlavní hrdinové příběhu, Paula a Helmut, si nejsou ani zdaleka podobní. Ona je mladá dívka, bioložka, ztracená v životě. Dívka, která ztratila svého malého bratříčka Tima, který se utopil. A viní za to jen a pouze sebe. On je starý muž, nemocný, a netouží po ničem jiném, než i po smrti své manželky splnit její poslední přání. Vzít ji do hor a říct jí navždy sbohem. A tihle dva podivíni se seznámí na místě, kde se většina lidí spíše loučí. Na hřbitově. V noci. A oba porušují zákon. Dokonale praštěné, že?
Paula se stejně jako spousta z nás nedokázala se smrtí svého malého bratříčka Tima vyrovnat, a nedokázala mu říct sbohem. Její život je i proto jeden velký chaos. Svůj vlastní byt by přirovnala ke smetišti, a lítost jejích přátel ji už začíná unavovat, stejně jako přehnaný zájem jejich rodičů. A tak jí výlet se starým, neznámým a nemocným Helmutem připadá jako dobrý nápad. Výlet za osvobozením duše. Na který se vlastně pozvala tak nějak sama. Představte si ale na místě Pauly sebe. Trochu riskantní a nepředvídatelné, nemyslíte? Sednout si se starým chlápkem do jeho starého karavanu a jet s ním na chatu do hor. Ale když jste celou myslí ponořeni do čtení této knihy, tohoto úžasného příběhu, a představujete si ten starý výletní karavan, pokašlávajícího shrbeného staříka s jeho psem a jeho třicet papírových krabic, ve kterých nevíte, co je, tak je to celkem zábavná představa. Vždyť Paula už přeci nemá co ztratit. Nebo se mýlí? Na to musí přijít jen ona sama.
Kniha vás nenechá, abyste ji jen třeba na moment odložili stranou. Budete číst a číst a číst a rázem dojdete během dne na konec knihy. Opravdu! Stejně tak jako i já sama. A takovéto knihy jsou jedny z nejlepších. Protože tenhle příběh vás chytí za srdce a roztříští ho na tisíce kousků, které jen těžko budete slepovat dohromady. Protože až tak silný tento příběh je! Poznamená vás a budete rádi, že se vám tato kniha dostala do rukou, a vy jste ji mohli u hrnku s kávou a krabičkou sušenek v tomto počasí číst. Budete se u příběhu smát, ale i plakat. Budete společně s Paulou vzpomínat na jejího bratra Tima, který odešel až příliš brzy, a který tak moc miloval ryby a oceán, že je budete milovat také. Avšak zároveň si také vzpomenete i na své blízké, kteří již možná odešli, ale nikdy vás neopustili. A milí čtenáři, jakmile dojdete na konec této úžasné knihy, budete v hlavě jen těžko pátrat, zda jste někdy četli lepší knihu, protože to, jak je tato kniha napsaná, a jaký silný příběh za ní stojí, jen tak z hlavy nedostanete. Tak rychle knihu do rukou, vlézt si po deku, a nezapomenutelný road trip může začít!
Jana Vymětalíková
Autor: Jana Vymětalíková
Napsat komentář