Vzpomínáte si na hodiny dějepisu na základní škole? Pro někoho nuda, pro někoho zábava. Já patřila do první skupiny. Nikdy mě moc nebavil, o to víc, když jsme začali probírat 1. svět. a 2. svět. válku.
Tento příběh je o ženě, která používá během války čtyři krycí jména. Její pravé jméno je Nancy Grace Augusta Wake. Jde o emigrantku z Austrálie, která hodně cestovala, až nakonec zakotvila ve Francii v Paříži. Píše se rok 1936 a Nancy pracuje jako novinářka na volné noze píšící pro jednu evropskou pobočku Hearst Newspaper Group v Paříži. V té době nikde nechtěli zaměstnávat ženy jako novinářky, ale Nancy Wake se nikdy nevzdává a svou práci získá malou lstí. Mezi její první úkoly patřilo, mimo jiné, uskutečnit rozhovor s nově zvoleným německým kancléřem Adolfem Hitlerem. Každý den se schází se svou kamarádkou Stephanie Gonzales. Užívají si výborné jídlo, pití, večírky. Stephanie je vdaná za velmi bohatého hraběte, který má styky všude. Jednoho dne čekají v restauraci na člověka, který se rozhodl, že udělá rozhovor s Nancy do novin, aby se všichni dozvěděli, co se děje ve Vídni, jak tam nacisté ničí životy nevinným lidem. Když tu náhle si Nancy všimne Henri Fiocca, nejvyhlášenější lamač srdcí v celé Francii.
Líbí se mu, jak se směje. To ostatní se mu líbí také, ale je to její smích, co způsobuje, že tu nyní s jednou nohou na ulici a druhou na kraji chodníku stojí a hledí na terasu, na níž sedí ona se svými přáteli. Nikdo mu nemůže mít za zlé, že čekal ještě hodinu a doufal, že si to nakonec rozmyslí a přece jen jeho společnost přijme.
Po nějaké době získá Henri Nancyino srdce. Stěhuje se za ním do Marseille a po pár letech se vezmou. Manželství si užívají sotva čtyři měsíce, když Henri dostane povolávací rozkaz bránit Francii před Němci. Nancy nedokáže doma sedět a nic nedělat, a tak se z ní stává Lucienne Carlier.
Rok 1942 – Lucienne Carlier. Její prací je falšování dokumentů a pašování sestřelených britských pilotů a Židů přes hranice do Španělska. V tomto roce používá několikery falešné doklady. Záleží na tom, kým zrovna ten den potřebuje být. Je velmi úspěšná. Dokáže se vyhýbat gestapu dlouho, až jí její proslulost přinese další přezdívku – Bílá myš – žena, která je známá tím, že pašuje kontraband a lidi napříč státem. Na její hlavu je vypsaná velmi tučná odměna a tak Nancy nezbývá nic jiného, než utéct z Francie a opustit Henriho.
Dostává se do Londýna, kde se účastní školení SOE – oddělení pro zvláštní operace za účelem provádění tajných operací v okupované Evropě. Ti se zabývají sabotážemi, průzkumem a špionáží. A tak se z Nancy stává pro své spolubojovníky Héléne. Po úspěšném výcviku je vyslána zpět do Francie jako bojovnice Madame Andrée. Její mise spočívá v tom, že má financovat, vycvičit, vyzbrojit a zorganizovat makisty v kraji Auvergne. Je poslána jako předvoj aby pomohla francouzskému odboji než přijde spojenecké vylodění. Makisté utíkají do lesů, kde pak žijí v malých skupinách a vytvářejí protinacistickou skupinu psanců mající v úmyslu postavit se na ozbrojený odpor. Jakmile se spojenci vylodí v Normandii, vůdci odporu a spojenečtí agenti mají za úkol ničit veškeré cíle, které jim byli přiděleny. Mosty, věže, tunely a vlaky, železniční koleje, svazky pozemní komunikace, muniční továrny.
Příběh této ženy je neuvěřitelně silný. Co vše dokázala ve svých 32 letech je dechberoucí. O to víc, když je tato postava skutečná a ne vymyšlená. Autorka úžasně popisuje děj, postavy. Do příběhu jsem se tak ponořila, jako bych byla sama v té době. Určitě doporučuji přečíst všem co milují historické romány. Chcete přeci vědět, jak to dopadne?
Autorka recenze: Simona Krchová
Autor: Simona Krchová
Napsat komentář