Film, nebo kniha? To je věčná otázka – v některých případech ale odpověď zní: obojí! Jedním z nich je i Raději zešílet v divočině, dokumentární film na motivy knihy Aleše Palána. Zajděte si do kina (a do knihkupectví)!
Film Raději zešílet v divočině, který letos zvítězil v hlavní soutěži Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, můžete právě vidět v českých kinech. Sleduje život jednovaječných dvojčat Ondřeje a Františka Klišíkových, kteří se rozhodli žít mimo proud většinové společnosti ve Stögrově Huti u Volar. Vizuálně podmanivý dokument vznikal šest let a je natočen observační metodou. Zachycuje výhradně každodenní život a interakce bratrů a jejich zvířat. Autentické situace a temperamentní výměny mezi dvojčaty střídají stylizované momenty, v nichž například k divákovi promlouvá hlasem Jiřího Lábuse jejich kráva.
Klasické vyprávění mi přišlo málo šílené na to, co jsem tam zažíval. Chtěl jsem najít jazyk, který by unesl absurditu i poezii toho prostoru. Místo klasického voiceoveru mluví kráva, rámujeme obrazy zrcadlem, sledujeme zvířata jako postavy. Je to pohádka pro dospělé, ne protože je sladká, ale protože klade otázky, na které není jednoduchá odpověď.
— režisér filmu Miro Remo
Raději zešílet v divočině natočil režisér Miro Remo podle vlastního scénáře inspirovaného stejnojmennou knihou Aleše Palána a Jana Šibíka o šumavských samotářích, která v roce 2018 zvítězila v anketě Kniha roku. Removi ji ke zfilmování doporučil jeho otec s tím, že jde o téměř dokonalý scénář pro dokumentární film – a měl pravdu.
„Skutečnými osobnostmi jsou outsideři. Jen ti dokážou odolat tlakům dneška a ukázat nám cestu.“ — Miro Remo
Pokud vás zajímá alternativní způsob života, splynutí s přírodou nebo procházíte existenciální krizí, doporučujeme nejen film, ale i knihu. Ta přináší rozhovory rovnou s devíti „samotáři“ a je tak výborným doplněním filmového zážitku.
Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha.
Napsat komentář