Přejít na obsah
Blog
Recenze 1 296 přečtení

Kraví příběh

Kráva jménem Elsie se s vámi chce podělit o svůj životní příběh a vyprávět vám o vysněné cestě každého kusu hovězího – cestě do Indie. Knihu za ni napsal David Duchovny, protože tur má kopyta a psát nemůže. Zní to jako pěkná kravina, ale ve skutečnosti to není to pravé označení pro tuto knihu. Je to psina.

Recenze 944 přečtení

Nejlepší norská dětská kniha

Chcete zjistit, co „hýbe“ světem teenagerů? Anebo máte v rodině začínající puberťačku a sháníte pro ni nějaké vhodné čtení? Nenechte se odradit názvem a zkuste norský knižní bestseller Válka proti Superkrávám.

Recenze 161 přečtení

Diane Thomas: V divočině

Zdánlivě opuštěnou chatu totiž už nějakou dobu pozoruje její nespatřený soused, kterého začne samotářská Katherine přímo fascinovat. Danny zezačátku Katherine pozoruje jen z povzdálí. Ví přesně, jaký má denní harmonogram a sleduje její každodenní život. Když ji ale po nějaké době nemůže stále dostat z hlavy, jeho opatrnost se začne vytrácet a on se rozhodne ji poznat více z blízka. Jak může dopadnout setkání dvou zraněných duší? A co když je na tom jeden z nich hůř? Co z toho plyne pro toho druhého?

Recenze 137 přečtení

Nadprůměrná kniha s mnoha literárními nedostatky…

Román Dcery je – zhruba řečeno – jakousi mysteriózní rodovou ságou či retrospektivně-psychologickým ohlédnutím se za životem minulých pěti generací, resp. snahou postihnout v jejich osudu to, co spadá do kategorie vědomých svobodných rozhodnutí a co je naopak určováno jinými, často skrytými silami. Toto téma pochopitelně není nové, knih podobného zaměření již bylo napsáno více, dá se však říct, že autorčino pojetí „její“ rodové historie (ty uvozovky proto, že není jasné, nakolik skutečně vypráví o genealogii své rodiny) je originální a mimořádně sugestivní, a to právě z toho důvodu, že důraz je kladen na psychologické aspekty, zatímco ty vnější (sociální, politické aj.) jsou zdařile potlačeny. Nikoli tedy tak, že by se děj odehrával ve vzduchoprázdnu, všechny společenské otřesy (poválečná bída, ekonomická krize, nacistická okupace atd.) jsou naopak velmi silně přítomny, současně jsou ale zamaskovány či překryty tak mistrně, že si je čtenář uvědomuje spíše jen jako vzdálený svět kdesi za dveřmi domova. Tento cizí, nepřátelský svět ovšem ve skutečnosti stojí na prahu a mermomocí se vlamuje, brutálně, bezcitně a chaoticky, do jasně daného, dlouhá léta budovaného řádu rodinných vazeb, zvyků a tradic. A právě toto umné vibrování mezi oněmi dvěma světy, mezi „lidmi rodu“ a „cizinci“, mezi přátelským „zde“ a venkovním, nebezpečným „tam“, považuji za nejsilnější rys tohoto románu. Je ovšem nutné zmínit se i o jeho slabinách, které jsou očividné a bohužel takového druhu, že autorčino nemalé úsilí o psychologickou hodnověrnost jednotlivých postav do značné míry degradují na boj s větrnými mlýny vlastní životní zkušenosti, resp. nezkušenosti. A tak zatímco např. v případě ženských představitelek a jejich způsobu myšlení, cítění a jednání si Kateřina Dubská počíná bravurně a staví před nás působivé portréty „skutečných“ žen, s románovými muži je to přesně naopak, když v autorčině podání jsou pouze karikaturami „opravdových“ mužů. Tím nechci příslušníky svého pohlaví stavět do lepšího světla, ale vidět je jen a pouze jako chlípná stvoření, kterým nikdy nejde o nic jiného než „o to jedno“, jistě není objektivní pohled. Na mnoha místech knihy jsme rovněž svědky přespříliš umanuté snahy o vypointování určité pasáže, jejímž výsledkem je ovšem stěží uvěřitelná souhra náhod. Tak v kapitole s názvem Němci se Anča seznámí s hodným a sympatickým německým vojákem, který k ní někdy přichází domů na návštěvu. To by bylo samozřejmě v pořádku. Jednou si ovšem voják všimne nemocného dítěte Ančiny sestry, která se strachuje o jeho život a – hned se nabídne, že by pomohl. Tedy ne on, ale jeho kamarád, je lékař, přijde se na dítě podívat a prohlédne ho, a on opravdu přijde a když zjistí, že dítě má záškrt, na který není lék, vymyslí plán, jak to udělat, v německé nemocnici se totiž zkouší nový lék právě na léčbu záškrtu a dítě je tam tedy dopraveno a… Kdo můžeš, věř. Celkově se domnívám, že Kateřina Dubská píše značně rozvláčně, že potřebuje (a spotřebuje) příliš mnoho slov v situacích, kdy by určitě prospěla úspornost a údernost. To, co ve svém šestisetstránkovém románu chtěla vyslovit, by se určitě dalo napsat mnohem stručněji bez toho, aby to nějak ochudilo vyznění jejího sdělení. A mám ještě jeden kritický postřeh, který sice s knihou Dcery přímo nesouvisí, ale možná vysvětluje některé věci nepřímo. Kateřina Dubská má webové stránky, na nichž čtenáře informuje o své tvorbě, svých názorech a myšlenkách, o svém životě. Je zjevně potěšena jejich kladnými ohlasy na své knihy, má radost z obdivných recenzí. A právě tady vidím jisté nebezpečí pro její další tvorbu. Mám za to, že obdiv a nadšení čtenářů může spisovatele velmi snadno přivést k přesvědčení, že nyní, když ho lidé „milují“, musí přece psát „pro ně“, pro jejich „radost“ a „potěšení“… Což je začátek konce jakéhokoliv umělce a spisovatele zvlášť. A to by bylo opravdu škoda, protože Kateřina Dubská má určitě na víc než na roli literární bavičky vieweghovského typu…

Rozhovor 182 přečtení

Vladimíra Ševelu překvapilo těžké dětství Karla Köchera

Karel Köcher je jediným špionem někdejšího východního bloku a pravděpodobně i jediným zahraničním agentem vůbec, kterému se podařilo proniknout do CIA. Jeho kontroverzní příběh nebyl v české literatuře faktu dosud popsán. Köcher byl vysazen do USA v roce 1965 se zdánlivě nesplnitelným úkolem infiltrovat se do amerických zpravodajských služeb. Kniha vznikla na základě mnoha rozhovorů autora s Karlem Köcherem, který souhlasil s neautorizovaným „životopisem“. Autor vyrazil do USA po špionových stopách, v Rusku navázal kontakt s důstojníkem KGB, který ho měl na starosti.

Recenze 842 přečtení

Nechte se lapit do Sítí

Kristýna, Karolína a Naďa. Tři ženy, tři příběhy o sebevědomí a sítích vztahů. Jedna kniha, od které se jen tak neodtrhnete. To jsou Sítě, nová kniha Petry Dvořákové.

Recenze 976 přečtení

Balancování na hraně může skončit pádem

Hrdinka francouzského odboje zjišťuje, že prožité útrapy a boj za mír ve druhé světové válce vedou jen k dalšímu konfliktu. Studená válka je nečitelná, jen málokdo tuší, za kterou stranu vlastně bojuje.

Recenze 747 přečtení

A zase ten Gaiman

Tuzemské nakladatelství CREW se s láskou stará o to, aby čeští čtenáři měli pravidelné „gaimanovy dávky“. Po Lovcích snů vychází sbírka drobných komiksových povídek, na kterých se podílelo hned několik kreslířů.

Recenze 1 242 přečtení

Co s životem, když končí svět?

Co byste dělali, kdybyste zjistili, že na Zemi míří asteroid, který ji s největší pravděpodobností během dvou měsíců rozmetá na kousky? Jak byste naložili s životem, který vám zbývá?