Jak nejlépe uvést tuto knihu vzpomínek? Jednoznačně ji nejlépe vystihují
slova napsaná Danielem Růžičkou v jejím úvodu: Sedíme proti sobě v malé
pracovně jejího ďáblického bytu. Na stolku před námi je obrovská
hromada fotek, nejen rodinných, ale hlavně těch, které zachycují její
profesní život – život v televizi a s televizí. A v tomto případě nejde o
magický přístroj, ale o instituci. Co fotka, to vzpomínka, historka
nebo komentář: „Tady u toho sportovního auťáku jsem s Frantou Šťastným,
tady uvádím Pražské jaro, tahle fotka je z mé svatby s Jiříkem…,“ říká a
odpolední slunce oknem dopadá na její tvář. Na zdi pak kromě obrázků
visí dvě velké fotografie: její portrét a portrét významného
rozhlasového režiséra Jiřího Horčičky, jejího druhého manžela. Sedíme
proti sobě a já poslouchám její vyprávění. Život jí nadělil již osm
křížků, ale v její tváři byste je hledali marně.
Křest knihy první televizní hlasatelky
Jak nejlépe uvést tuto knihu vzpomínek? Jednoznačně ji nejlépe vystihují slova napsaná Danielem Růžičkou v jejím úvodu: Sedíme proti sobě v malé pracovně jejího ďáblického bytu. Na stolku před námi je obrovská hromada fotek, nejen rodinných, ale hlavně těch, které zachycují její…