„Já jsem běhal velice rád a strašně moc, vlastně skoro pořád. Do práce, z
práce, na stadion, pro nákupy nebo i jen tak pro radost. Dokonce i do
schodů jsem běhal s nadšením, ale vůbec nejraději po mořském břehu.
Nejvíc kilometrů jsem však naběhal doma, miloval jsem rovinaté lesy
kolem Staré Boleslavi, Houštky, Čelákovic, Vestce. Ať bylo voňavé jaro
nebo horké léto, kdy na borovicích zářily kapky pryskyřice, ať padalo
listí tiše ze stromů nebo se hustě snášel sníh, vždycky jsem měl chuť
běhat a nikdy se nenudil.“
Tímto vyznáním začal kdysi dávno své šťavnaté vyprávění o životě,
závodění, úspěších i prohrách Emil Zátopek. Svým osobitým, lehkým a
svižným stylem s prvky slováckého nářečí v něm nyní pokračuje a o
spoustu humorných situací ho obohacuje Dana Zátopková. Kniha je určena
všem, kteří se chtějí dozvědět, jak to s našimi nejslavnějšími
olympioniky bylo doopravdy, v krušných dobách nesvobody i poté.
Autogramiáda Dany Zátopkové
„Já jsem běhal velice rád a strašně moc, vlastně skoro pořád. Do práce, z práce, na stadion, pro nákupy nebo i jen tak pro radost. Dokonce i do schodů jsem běhal s nadšením, ale vůbec nejraději po mořském břehu. Nejvíc kilometrů jsem však naběhal doma, miloval jsem rovinaté lesy…