Brian Freeman patří mezi autory, kteří dokážou vystavět thriller na zdánlivě obyčejné zápletce a postupně ji proměnit v příběh plný tajemství, napětí a nečekaných odhalení. Jeho kniha Fotografie je toho dobrým příkladem. Hlavní hrdinkou je soukromá detektivka Shannon Wellsová, která si v životě prošla velmi těžkým obdobím. Právě její minulost je důležitou součástí celého příběhu a pomáhá nám pochopit, proč je Shannon taková, jaká je.
Shannon byla v dospívání napadena a znásilněna. Dodnes nechápe, proč ji její útočník nezabil, ale místo toho jí na obličeji zanechal ošklivou jizvu. Ještě horší pro ni bylo, že byl později u soudu zproštěn viny a následně znásilnil a zavraždil další ženu. Shannon navíc přišla o svou matku, která spáchala sebevraždu poté, co se s ní její otec rozvedl. Ani se svým otcem proto nemá příliš dobrý vztah. Všechny tyto události se na ní podepsaly a dodnes ji pronásledují. Má velké problémy se spánkem a stále se jí zdá stejný sen, někdy dokonce několikrát za jedinou noc. Právě kvůli tomu vyhledá ženu, která by jí mohla pomoci.
Do jejího života však vstoupí Kate, která potřebuje zjistit, jakou službu Shannon kdysi prokázala její matce Faith. Ta byla totiž brutálně zavražděna a Kate chce pochopit, co se za její smrtí skutečně skrývá.
Celé vyšetřování je vlastně odstartováno fotografií Faith, kterou nechala zveřejnit její dcera Kate. Na první pohled jde o obyčejnou fotografii, ale právě ona se postupně stává důležitou stopou k pochopení minulosti. Shannon se tak pouští do vyšetřování vraždy staré pětadvacet let. Pátrání ji zavede až do malého městečka Devil Creek a postupně odhaluje tajemství, která měla zůstat dávno pohřbená. Freeman dokáže z fotografie vytvořit něco mnohem významnějšího než jen předmět v příběhu. Je symbolem minulosti, která se po letech vrací a kterou už není možné dál skrývat.
Na knize mě bavilo především postupné odkrývání minulosti jednotlivých postav. Freeman čtenáři neukáže všechno najednou, a tak může během čtení přemýšlet, komu věřit a kdo naopak něco důležitého zatajuje. Čím více Shannon pátrá, tím více si uvědomuje, že případ je mnohem složitější, než se původně zdálo a velmi nebezpečný.
Silnou stránkou knihy je také atmosféra. Napětí zde nevzniká pouze díky dramatickým situacím, ale především díky otázkám, na které čtenář dlouho nezná odpověď. Některé postavy mají svá tajemství a jejich motivace nejsou vždy na první pohled jasné. Díky tomu jsem měla při čtení potřebu pokračovat dál a zjistit, jak do sebe všechny jednotlivé části příběhu zapadnou.
Oceňuji také hlavní postavu Shannon Wellsové. Nepůsobí jako neomylná hrdinka, která má na všechno okamžitě odpověď. Naopak musí hledat souvislosti, pochybovat a vyrovnávat se nejen s případem, ale také s vlastní minulostí. Právě její osobní problémy dodávají příběhu další rozměr a dělají z ní uvěřitelnější postavu.
Fotografii bych doporučila především čtenářům, kteří mají rádi psychologičtější thrillery, tajemství z minulosti a příběhy, v nichž není všechno takové, jak se na první pohled zdá.
Celkově na mě Fotografie působila jako čtivý a napínavý thriller, který dokáže udržet pozornost především díky tajemství kolem Faith a její minulosti. Pokud máte rádi Briana Freemana nebo obecně moderní detektivní thrillery, Fotografie podle mě rozhodně stojí za přečtení a doufám, že o Shannon Wellsové ještě uslyšíme.
Autorkou recenze je Simona Krchová.
Napsat komentář