100541627

Recenze: Panoptikum pana Perkinse

Kniha je rozdělena do dvou dějových linek, minulosti a přítomnosti. Ve střídajících se kapitolách sledujeme příběh Alfréda Perkinse a jeho svěřenců. Ten je nám vyprávěn skrz postavu Ady, vousaté ženy. V současnosti však rozmotáváme detektivní zápletku kostry nalezené v Zábavním parku Leopolda Higgse. Tímto případem nás provází historik Ben Knesl a jeho praktikantka Klára.

Postupně odhalujeme nejrůznější tajemství i dávné křivdy a dáváme si je do souvislostí. Co spojovalo Perkinse a Higgse? Proč obyvatelé opustili park tak narychlo? A jaké jméno nese nalezená kostra?

Příběh graduje pomalu, ale rozhodně nenudí. Zpočátku není čeho se chytit, vžíváte se do kůže Bena a vše vidíte jeho očima. V části, kde se prodírá zarostlým parkem k modré maringotce, téměř cítíte šlehání kopřiv na vlastní kůži.

IMG 6386 001Máme možnost poznat každou z postav, jejich osobnost, touhy a sny. Čím déle čteme, tím více rozplétáme klubko vztahů mezi jednotlivými zaměstnanci parku. Zároveň se nám odhalují tajemství současných obyvatel vesnice. Upřímně, nedokážu si vybrat, která z obou časových linek mě bavila víc.

Ilona Dobrovolná za tento počin získala cenu Magnesia litera za detektivku a dle mého zaslouženě! Téma je neotřelé, krásně zpracované a v záplavě drsných thrillerů je tato „pohodová“ detektivka příjemným zpestřením.

Autor: Martina Opartyová

Sdílet