Je tu však jeden zásadní problém – její nadřízení nemají příliš pochopení pro iniciativní jednání. Poměry v dnešní policii se od těch před rokem 1989 nijak výrazněji nezměnily, snad tedy kromě názvu – tenkrát to byl Sbor národní bezpečnosti. Dnešní poldové stejně jako tehdejší esenbáci hlavně nechtějí mít problémy se svými nadřízenými, takže svou práci chápou výlučně jako plnění rozkazů, o kterých příliš nepřemýšlejí, a vyvíjení nějaké vlastní aktivity je jim naprosto cizí. A tak i šéf Velké Sovy chce být především zadobře s krajským policejním ředitelem a své podřízené dává najevo, že její šťourání se v dávném případu, jehož uzavření bylo formálně v pořádku a je i dnes právně nenapadnutelné, se mu vůbec nelíbí. Když jí to tolik leží na srdci, ať si vezme dovolenou a hraje si na Sherlocka Holmese ve volném čase…
Výrová jej vezme za slovo a pustí se do pátrání na vlastní pěst. Za svou dosavadní kariéru si vytvořila řadu kontaktů, má „své“ lidi na nejrůznějších více či méně významných postech, takže s pomocí renomované psycholožky, bývalého novináře a dalších ochotných a chytrých hlav se jí daří pomalu, ale jistě postupovat kupředu…
Michal Sýkora napsal výbornou detektivku, v níž skvěle zúročil svoje dosavadní zkušenosti s tímto literárním žánrem. Jeho příběhu nechybí napětí ani dramatické momenty při rozplétání komplikované záhady, přičemž nám ve svých postavách představuje obyčejné, dalo by říct malé české lidi, plácající se v dnešních kapitalistických problémech úplně stejně jako kdysi v těch socialistických. Propojení obou těchto politických systémů na pozadí případu, resp. popis tragikomických souvislostí mezi „dnes“ a „tenkrát“, považuji za mimořádně zdařilé a dodávající knize na autentičnosti a čtivosti.
Autor: Jan Hofírek
