Čtvrtý hrob pod nohama je čtvrtým dílem série o Charley Davidson, která miluje vtipná trička a má otravný zvyk pojmenovávat neživé objekty. Kniha spadá do žánru urban fantasy, ale postupně se posouvá až do přehnaně absurdní roviny. Detektivní linka je jako vždy nápaditá a zábavná, má fenomenální gradaci a skvělé rozuzlení, ale část s Reyesem začíná postrádat logiku. V knize se nadměrně využívá fenoménu „deus ex machina“ a řada scén je těžce nedomyšlená a nepropracovaná. Čtení Charleyina vzdychání po zplozenci pekel nebere konce a toxicita jejich vztahu opravdu nevysílá zrovna ukázkové poselství pro dívky a ženy.
Charley, ač trochu ztrácí jiskru, což po všem, co si prožila, není žádné překvapení, však stále zvládá házet jednu hlášku za druhou, ať už jde o dialog, nebo pouze o to, co se jí honí hlavou. Charley má opravdu unikátní způsob uvažování a v tomto ohledu čtenáře stále dokáže dostat do kolen. Zdatně jí sekundují samozřejmě i její nejlepší kamarádka Cookie, sestra Gemma, tetička Lil, strýček Bob, Banditi a další nepostradatelní blízcí či dokonce náhodní kolemjdoucí.
Vynikajícím prvkem knihy je nenápadné opakování děje předchozích dílů, což ocení zejména čtenáři nedočkavě čekající na nový díl celý rok. Střípky pozapomenutých vzpomínek se vám díky tomuto fenoménu daří posbírat velice rychle a vám nezbývá než vychutnávat Charleyina nová dobrodružství.
Čtvrtý hrob pod nohama, stejně jako ostatní díly, solidně obstojí jako detektivka, resp. pravé urban fantasy, méně už jako paranormální romance. Romantika je v tomto případně ostatně značně nadnesené označení, které v příběhu může zaznamenat jen někdo, kdo o ní má poněkud mlhavé představy. Reyes je čím dál otravnější, Charley věčné rány do hlavy evidentně neprospívají, ale příběh se stejně začíná ubírat směrem, který většinu příznivců série pravděpodobně nadchne. Stále jde o poměrně solidní díl rozsáhlé ságy, nicméně tendence je bohužel spíše sestupná. Autorce dochází dech a vypadá to, jako by začínala lehce panikařit a je najednou ochotná do příběhu mrsknout prakticky cokoli, jen aby ho ozvláštnila, což je při tempu, které nasadila v prvním díle absolutně zbytečné, protože by z Charley mohla vytřískat mnohem víc. Je dobře, že se snaží svět někam posunout, ale žel bohu to vzala za nesprávný konec. Vzhledem k plánovanému počtu dílů má však pro nápravu času fůru a všichni fanoušci mohou jen doufat, že ho náležitě využije.
Autor: Kateřina Chybová
