10. února proběhla v Domě knihy Knihcentrum beseda s Václavem Klausem. Beseda se týkala zejména tématu spojeným knihou Stěhování národů, s.r.o., kterou napsal ve spolupráci s Jiřím Weiglem.
PhDr. Ing. Jiří Weigl, CSc. vystudoval ekonomiku zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze a arabistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1990 – 1998 působil po boku Václava Klause jako poradce na ministerstvu financí a šéf poradců na úřadu Vlády ČR. V období let 2000 – 2003 pracoval jako výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku a v roce 2003 byl jmenován vedoucím Kanceláře prezidenta republiky. Tuto funkci opustil v roce 2013, kdy se stal výkonným ředitelem Institutu Václava Klause.
Proč vnímáte současnou krizi jako významnější než krize ostatní?
V. Klaus: Ty ostatní skutečné krize, jsou takové krize okrajové, dílčí, které přijdou a zase odejdou. Sami víte, že už jsme zapomněli na spoustu krizí, o čem vůbec byly a jak se jmenovaly. My jsme plně přesvědčeni, že toto není případ této krize. Myslím, že je naprosto nezodpovědné, jak se k tomu současná Evropa i naše politická reprezentace, s výjimkou prezidenta, chová. Proto jsme chtěli burcovat, jezdíme po republice i po Evropě. Už je hotový německý i anglický překlad této knihy. Mám pocit, že toto téma nesmíme nechat zapadnout. Tahle kniha je o nás.
V knize zmiňujete multikulturalismus. Paní Merkelová v roce 2011 řekla, že multikulturalismus selhal a poté v podstatě pozvala migranty do Evropy. Jak se dá tento rozpol vůbec vysvětlit?
V. Klaus: Já myslím, že by paní Merkelová pozvání do Domu knihy v Ostravě určitě neodmítla. Myslím, že pokud jí zdvořile pozvete, tak by ráda přijela a změnu jejího postoje by vysvětlila a obhájila. Je to naprosto absurdní. Ona udělala těch názorových veletočů za ty poslední roky a měsíce strašně velké množství a nevím, co bych si o tom měl myslet.
J. Weigl: Hodně se také hovoří o tom, jak je Evropa bezbranná oproti tomu islámu, že muslimové mají víru, za kterou jsou ochotni položit život, kdežto nám už nezbývá nic jiného než se vzdát, protože jsme ideově vyprázdnění a tak dále. Přitom to vůbec není pravda. Jsou zde lidé, kteří si myslí, že příliv migrantů je něco pozitivního a to vychází z ideologie moderních ismů a projevují se snahou vytvářet novou společnost, přetvářet svět k lepšímu a omezovat lidi a jejich způsob života. Nikdo z politiků si proti tomu nedovolí vystupovat, protože jinak by byli okamžitě nařčeni z xenofobie a podobně.
Četl jsem takový článek, že kdyby v Americe nebyli migranti, tak bychom neměli Steva Jobse, který je potomkem syrských imigrantů a podobně. Dokážete vysvětlit ten rozdíl mezi individuální a masovou migrací?
V. Klaus: To je pro nás jedno ze zásadních témat, o kterém se zmiňujeme v knize. Individuální migrace je naprosto něco jiného než masový, milionový, davový pochod, který rozbíjí hraniční ploty. Je naprosto nepřijatelné to srovnávat. Normální je nemigrovat a žít v zemi, kde jsme se narodili, kde máme kořeny, kde máme rodinu. Takže to je normální, nenormální je migrovat.
Není třeba nevýhodou Evropy, že pracovní síla uvnitř Evropy není tak pohyblivá jako v Americe? Někdy se uvádí, že je v Evropě nedostatek pracovní síly.
V. Klaus: V Evropě je v současnosti 23 milionů nezaměstnaných lidí, takže úvaha o tom, že máme nedostatek pracovních sil je směšná, dětinská a nesmyslná.
Jak rozlišit pojmy azylant versus přistěhovalec?
V. Klaus: Ať se snaží také pan Weigl. Já mu dám slovo.
J. Weigl: Ten pojem azylant versus přistěhovalec je druhá strana mince masová versus individuální migrace. Evropa se snaží na migranty dívat jako na osoby hledající azyl. Dnes přichází masa lidí s neznámou identitou a byrokratická agenda se to snaží zpracovat jako by přicházeli jednotlivci. Pokud Evropa zůstane u toho azylového přístupu k migraci, tak nemáme šanci se z toho dostat.
Myslíte si, že Evropská unie pohne s problémy migrace a jestli opravdu v tomto roce omezí příliv migrantů?
V. Klaus: Nepovažujeme za důležité zakládat hotspoty a tam ty migranty všechny zaevidovat a podobně. Technologie uzavření hranic je mimo naši debatu. Určitě to možné je, donedávna fungovaly tvrdé hraniční kontroly. V Evropské unii absentuje jediná triviální věta: „Dost této migraci“. V momentě až to někdo v Bruselu vysloví, pak je možné diskutovat o tom, jaké se má kde udělat opatření.
Klíčovou zemí, kterou zasáhl tento problém je Německo. Za měsíc jsou v Německu troje zemské volby, vidíte šanci na změnu v této zemi?
V. Klaus: Ano, bojištěm v Evropě je opět Německo. Nedávno jsem promlouval na akci ve Stuttgartu v kongresovém centru a den předtím jsem mluvil s hlavním organizátorem, který mi sdělil, že byl zděšený. Musel jít nahlásit na policii, že budu přednášet a když zjistili kdo a o čem tam bude mluvit, tak museli zněkolikanásobit policejní ochranu. Když jsem tam přijel, ta budova byla obklíčena asi dvaceti policejními mikrobusy. Takže to drama, které se v Německu rozehrává, je neskutečné.
Na internetu se objevují různé spiklenecké teorie. Myslíte si, že je za celou touto problematikou nějaké větší spiknutí?
J. Weigl: Tvrdím, abychom se vyvarovali experimentů, máme s nimi tak špatné zkušenosti, že bychom měli být maximálně opatrní. Mezi těmi migranty jsou určitě také schopní a talentovaní lidi, kteří by byli přínosem, kdyby přicházeli jako jednotlivci, tady se usadili. Ale pokud přijde milion lidí najednou a tady budou hozeni do vody, tak z toho nemůže vzejít nic dobrého.
Vy jste zakladatel ODS. Jaký máte pohled na politiku současné ODS? A co si myslíte o straně Národní demokracie pana Bartoše?
V. Klaus: Já mám poslední dobou také problém jít volit. Stranu pana Bartoše jako nadějný výhonek na naší politické scéně nevidím. Já bych ji v žádném případě nevolil.
Nevidíte alespoň mírné zlepšení v politice ODS?
V. Klaus: Já jsem si přečetl asi dva dny starý rozhovor pana Haase, který řekl, že kongres ODS v Ostravě byl takový normalizační kongres. A já myslím, že to tak bohužel je.
Hovoří se o důsledcích migrační krize, ale nemluví se o příčinách. Jak lze zamezit příčinám migrace?
V. Klaus: Tady šlo o to, jestli ta nabídka migrantů najde poptávku. My tvrdíme, že tu poptávku našli v Evropě. Evropa je zde pozvala.
Jaký mají vliv média na celou migrační krizi?
J. Weigl: Já myslím, že mediální vliv je jedním z charakteristických rysů dneška a média mají podíl na tom, jak se ta krize v Evropě vyvíjí. Jsou nástrojem propagandy, která na lidi působí. Vědomě tlačí do popředí extrémní názory. To všechno brání tomu, aby v té společnosti existoval zdravý pohled na věc. Vidíte to i u nás, jak jsou média rozdělena. Konflikt se poté přenáší i dovnitř společnosti.
Besedu moderoval: Petr Michálek
