Pocházel ze starého ruského šlechtického rodu. Literární dráhu započal během vojenské služby v padesátých letech. Jejím vyvrcholením jsou díla Anna Karenina a Vojna a mír. Kromě spisovatelské činnosti se věnoval i pedagogice a filozofii – dopisoval si i s T. G. Masarykem. Patřil k velkým kritikům poměrů v tehdejším Rusku, čímž si vysloužil exkomunikaci z církve a zákaz publikační činnosti. Na konci života chtěl rozdat rodinný majetek chudým a žít v souladu se svým anarchistickým světonázorem. Sen už neuskutečnil, zemřel náhle na zápal plic v železniční stanici Astapovo.
