Význačný rakouský spisovatel, dramatik a esejista se narodil ve Vídni. Studoval filozofii, germanistiku a romanistiku. Podnikal cesty nejen po Evropě, ale také do Indie, Afriky a Ameriky. První světová válka jej ovlivnila natolik, že se z něj stal zásadový odpůrce násilí, teroru a válek. Kromě humanismu jej formovalo také přátelství s Freudem a jeho psychoanalýza. Před druhou světovou válkou emigroval do Velké Británie a na začátku čtyřicátých let do Brazílie. Nedokázal unést ničení evropských kulturních hodnot nacisty a trpěl ztrátou domova, což ho nakonec vedlo k dobrovolnému odchodu ze života společně se svou ženou. Svou literární tvorbu započal lyrickými básněmi a překlady z francouštiny. První svazek básní nazvaný Stříbrné struny, vydal roku 1901. Velmi propracované jsou jeho románové biografie, např. o Romainu Rollandovi, Marii Antoinettě nebo Erasmu Rotterdamském. Psychoanalýza ovlivnila jeho četné novely, např. Amok, Zmatení citů a Šachová novela, ve kterých reflektuje podvědomí, lidské pudy a city odkrývané v neobvyklých situacích, jako je válka a totalita. Román Netrpělivost srdce líčí tragickou lásku chromé dívky k mladému důstojníkovi. Z historického hlediska jsou cenné jeho autobiografické vzpomínky Svět včerejška. Kniha Netrpělivost srdce z roku 1939 je jeho jediným románem.
